6 C 177/2021-40 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 15. 10. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 3 780 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 633,02 Kč. Svůj žalobní návrh žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače a jako taková se dne 1. 9. 1987 v souladu se zákonem přihlásila do evidence poplatníků televizního poplatku. V souvislosti s uvedeným žalované zároveň vznikla povinnost platit televizní poplatek dle zákona. Žalovaná tuto svoji povinnost nesplnila v období od října 2017 do ledna 2020 (poplatek 135 Kč měsíčně), čímž vznikl nedoplatek v celkové výši 3 780 Kč, který žalovaná nedoplatila ani v dodatečné lhůtě poskytnuté jí žalobkyní v písemné výzvě k úhradě dlužné částky. Žalobkyně se proto se svým nárokem obrátila k soudu, kdy po žalované požadovala uhradit nedoplatek na televizním poplatku ve výši 3 780 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z každého jednotlivého televizního poplatku za období od počátku prodlení, který žalobkyně souhrnně kapitalizovala ke dni podání žaloby částkou 633,02 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 8. 2. 2021 tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává v plném rozsahu. Uvedla, že byt na ulici [ulice a číslo], [PSČ] [obec], v němž používala televizní přijímač, opustila v březnu roku 2013 z důvodu mozkové mrtvice, kdy byla převezena do nemocnice. Poté se již do bytu nevrátila a v následujícím roce byt prodala. Od roku 2014 bydlí a užívá služeb Domova pro seniory [obec], kde je od 22. 7. 2014 hlášena k trvalému pobytu. V posledních letech je upoutána na lůžko, není soběstačná. Od opuštění výše uvedeného bytu žalovaná nevlastní žádný televizní přijímač, nemá jej na pokoji v domově a její zdravotní stav jí ani neumožňuje televizi sledovat, neboť špatně vidí. Pro případ, že by soud shledal podanou žalobu důvodnou, navrhla žalovaná, aby soud postupoval podle § 150 o. s. ř. a nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení. Dále požádala soud, aby v případě vyhovění žalobě jí umožnil splácet dluh ve splátkách po 500 Kč měsíčně. 3. Žalobkyně v replice ze dne 8. 10. 2021 uvedla, že trvá na podané žalobě. Odstěhování žalované neodůvodňuje dle žalobkyně zánik poplatkové povinnosti, neboť poplatková povinnost je spojena s vlastnictvím televizního přijímače, nikoliv s adresou pobytu. Žalovaná měla dle názoru žalobkyně podat odhlášku s tím, že již nevlastní televizní přijímač. Žalobkyně žádnou odhlášku žalované neeviduje. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými účastníky. Z potvrzení ze dne 16. 9. 2020 o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že v září 1987 se žalovaná přihlásila jako držitel televizního přijímače do evidence poplatníků televizních poplatků s tím, že v přihlášce uvedla adresu [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Z výzvy ze dne 12. 3. 2020 a související dodejky soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované na uvedenou adresu výzvu k zaplacení televizního poplatku za období od října 2017 do ledna 2020. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaná neodporovala, soud zjistil, že žalovaná dosud televizní poplatek za uvedené období neuhradila. Z potvrzení vystaveného Domovem pro seniory [obec], p. o. ze dne 8. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaná je uživatelkou služeb Domova od 13. 6. 2014, přičemž nevlastní televizor, pouze rádio, za které hradí poplatek 45 Kč měsíčně. Výše kapesného žalované po odečtení nákladů na stravu a ubytování činí částku 3 916 Kč. Z výpisu z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaná má od 22. 7. 2014 hlášen trvalý pobyt na adrese [adresa žalované]. 5. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná se v roce 1987 přihlásila jako držitel televizního přijímače do evidence poplatníků televizních poplatků s tím, že v přihlášce uvedla adresu [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Za období od října 2017 do ledna 2020 žalovaná televizní poplatek žalobkyni neplatila, přičemž takto vzniklý nedoplatek ani částečně nevyrovnala, a to ani v reakci na písemnou výzvu žalobkyně. Žalovaná poté, co v roce 2013 utrpěla mozkovou mrtvici, byt na výše uvedené adrese opustila, a od 13. 6. 2014 až do současné doby využívá služeb Domova pro seniory [obec], p. o., kde na pokoji nemá televizní přijímač, pouze rádio, za který pravidelně hradí poplatek ve výši 45 Kč Zdravotní stav žalované jí neumožňuje televizi sledovat. 6. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. 7. Podle § 7 odst. 5 věty první zákona o rozhlasových a televizních poplatcích odhlásí-li se poplatník z evidence poplatníků nebo sníží-li poplatník počet evidovaných rozhlasových nebo televizních přijímačů, zaplatí rozhlasový nebo televizní poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. 8. Podle § 8 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. 9. Podle § 8 odst. 8 písm. b) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který byl osvobozen podle § 4 odst. 1, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. 10. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“), výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 11. Po právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná. Je sice pravdou, že ve smyslu výše citovaných ust. § 7 odst. 5 a § 8 odst. 8 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je zánik poplatkové povinnosti spojován s oznámením změn provozovateli vysílání. Podle ust. § 4 odst. 3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích pak účinky nově vzniklého nároku na osvobození nastávají rovněž v návaznosti na oznámení těchto skutečností formou čestného prohlášení. Soud má však za to, že v kontextu okolností zjištěných z provedeného dokazování, kdy žalovaná poté, co v roce 2013 utrpěla mozkovou mrtvici a byla hospitalizována v nemocnici, se do bytu na adrese [ulice a číslo], [PSČ] [obec] nevrátila a od 13. 6. 2014 až do současné doby bydlí v Domově pro seniory [obec], p. o., v projednávané věci jsou dány důvody pro aplikaci ustanovení § 2 odst. 3 o. z. Navíc žalovaná částka je pro žalobkyni zcela bagatelního charakteru, kdežto pro žalovanou představuje téměř její celé měsíční kapesné. Vyhovění žalobě by tak vedlo k nepřijatelným důsledkům projevujícím se ve sféře žalované (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3542/20). Žalobkyně byla se situací žalované seznámena zasláním vyjádření žalované k žalobě, přesto na podané žalobě trvala. Takový postup žalobkyně shledává soud nepřiměřeně formalistickým i s přihlédnutím k tomu, že žalovaná televizní přijímač prokazatelně nevlastní, přičemž zdravotní stav jí ani neumožňuje televizi sledovat. Z výše uvedených důvodů proto soud rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku tak, že žalobu zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě).