6 C 218/2021-41 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 25. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 921,40 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 14. 3. 2016 s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o úvěru (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaný úvěr splatí spolu s poplatkem 2 921,40 Kč do 13. 4. 2016. Úvěr byl žalovanému poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na účet žalovaného č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky původního věřitele [webová adresa]. Úvěr byl žalovanému poskytnut po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením úvěru, takže doposud na splacení úvěru dluží celkem 12 921,40 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Tuto částku žalovaný žalobkyni nezaplatil, přestože byl k tomu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 2. 2. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z provedeného dokazování, a to ze smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 3. 2016 a všeobecných obchodních podmínek původního věřitele soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 921,40 Kč do 13. 4. 2016. Z výpisu z účtu původního věřitele ze dne 14. 3. 2016 soud zjistil, že uvedeného dne byla odeslána platba ve výši 10 000 Kč, a to ve prospěch účtu č. [bankovní účet], pod [variabilní symbol], tj. účtu žalovaného uvedeného ve smlouvě. Z rozhodčí smlouvy a zápisu z vysvětlení následků uzavření rozhodčí smlouvy soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro zde projednávanou věc. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaný neodporoval, soud zjistil, že žalovaný dosud žalobkyni neuhradil vyčerpanou částku ve výši 10 000 Kč ani poplatek 2 921,40 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 včetně podacího lístku ze dne 2. 2. 2021 má soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 2. 2021 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván k zaplacení dlužné částky žalobkyni. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel dne 14. 3. 2016 s původním věřitelem smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 10 000 Kč. Téhož dne byl žalovanému úvěr vyplacen na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Žalovaný úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v termínu splatnosti původnímu věřiteli nevrátil, a to ani z části, a neučinil tak dosud, ačkoliv byl k tomu vyzván předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2021. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z původního věřitele na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 2. 2. 2021. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a původním věřitelem došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný úvěr ve výši 10 000 Kč na základě smlouvy čerpal, ale dosud nesplatil. Vedle nároku na zaplacení jistiny úvěru vzniklo původnímu věřiteli rovněž právo na zaplacení sjednaného a dosud nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 921,40 Kč. Soud měl za prokázané také to, že smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 o. z.) Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po stanoveném termínu splatnosti, tj. od 14. 4. 2016 do zaplacení, a to podle ust. § 1970 odst. 1 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto podané žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 7. Žalobkyně ve svém návrhu požadovala přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 7 769,60 Kč, tj. nákladů řízení vyčíslených podle ust. §§ 7 a 13 advokátního tarifu. Jelikož se v tomto případě jedná o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení dle ust. § 14b advokátního tarifu. Žalobkyně u zdejšího soudu opakovaně uplatňuje totožné nároky vůči žalovaným (např. v řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. EPR [číslo], EPR [číslo]). Jinak by případně mohla být hodnocena výše nákladů právního zastoupení v souvislosti s obhajováním uplatněného nároku v reakci na individuálně uplatněnou obranu žalovaného, avšak takové náklady zde vynaloženy nebyly, a proto nebyl důvod odchýlit se od aplikace ust. § 14b advokátního tarifu a soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 8. Žalovaný je povinen povinnosti uložené mu tímto rozsudkem splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.