6 C 50/2021-66 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 30. 10. 2020 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 16 560 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 16 560 Kč od 25. 4. 2019 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne 11. 6. 2018 prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa], případně v mobilní aplikaci, úvěrovou smlouvu. Totožnost žalovaného nebyla ověřena s ohledem na skutečnost, že účastníci již dříve uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne 19. 3. 2018. Na základě úvěrové smlouvy ze dne 11. 6. 2018 žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr splatit včetně poplatku za poskytnutí úvěru 495 Kč a jednorázového poplatku 199 Kč za expres výplatu. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve 24 měsíčních splátkách. Částka 15 000 Kč byla přitom žalovanému zaslána na jeho účet dne 11. 6. 2018. Žalovaný si jednou prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc, a to dne 13. 8. 2018, za což mu byl účtován poplatek ve výši 1 185 Kč. Žalovaný uhradil na splacení úvěru dne 11. 7. 2018 částku 1 319 Kč, dne 18. 7. 2019 částku 1 000 Kč a dne 19. 8. 2019 částku 1 000 Kč. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu k úhradě. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému dne 21. 3. 2019 smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V následujících dnech byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady ve výši dvakrát 130 Kč a jednou 100 Kč. Úvěr byl žalobkyní zesplatněn ke dni 25. 3. 2019 a žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru včetně smluvní pokuty. Žalobkyně ke dni sepsání návrhu evidovala za žalovaným pohledávku ve výši 16 560 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 13 749 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 451 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 360 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 7. 8. 2020, žalovaný však do dne podání návrhu ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 3. 11. 2021, č. j. 6 C 50/2021-53, soud připustil změnu (rozšíření) žaloby spočívající v tom, že se žalobkyně vedle dosud žalované částky domáhala i zaplacení úroku ve výši 4 955 Kč. Toto usnesení nabylo právní moci dne 8. 11. 2021. 4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z úvěrové smlouvy ze dne 11. 6. 2018 soud zjistil, že účastníci uvedeného dne uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím webu žalobkyně, na jejímž základě žalobkyně půjčila žalovanému částku 15 000 Kč. Z úvěrové smlouvy ze dne 19. 3. 2018 bylo zjištěno, že totožnost žalovaného i číslo účtu, na který byl úvěr vyplacen, byly žalobkyní ověřeny již při uzavírání úvěrové smlouvy ze dne 19. 3. 2018. Z výpisu proplacení smlouvy ze dne 11. 6. 2018 soud zjistil, že částku 15 000 Kč žalobkyně žalovanému vyplatila bezhotovostním převodem na účet žalovaného dne 11. 6. 2018. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal splatit celý úvěr spolu s úroky včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 33 Kč za každou půjčenou tisícikorunu, tj. ve výši 495 Kč, a poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaný se ve smlouvě zavázal žalobkyni rovněž uhradit poplatek za odložení termínu splatnosti úvěru o 30 dní ve výši 79 Kč za každou půjčenou tisícikorunu, tj. ve výši 1 185 Kč, v případě, že využije možnosti tzv. korunového odkladu. Pro případ prodlení se zaplacením dohodnutých splátek byla v úvěrové smlouvě dále sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč pro případ nedodržení termínu splatnosti splátky a jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny a úroků. Dále bylo v úvěrové smlouvě sjednáno právo žalobkyně úvěr zesplatnit, a to mimo jiné pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou dvou a více splátek nebo prodlení se zaplacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Ze sazebníku poplatků platného od 1. 2. 2017 a úvěrové smlouvy soud zjistil, že byla sjednána možnost žalobkyně požadovat po žalovaném v případě vymáhání dlužné částky účelně vynaložené náklady s tímto vymáháním a v případě prodlení žalovaného zaplacení zákonného úroku z prodlení. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad, soud zjistil, že žalovaný využil dne 11. 9. 2018 možnosti tzv. korunového odkladu, za který byl žalovanému účtován poplatek ve výši 1 185 Kč, dne 4. 2. 2019 a 25. 3. 2019 byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 130 Kč a dne 22. 3. 2019 ve výši 100 Kč. Rovněž byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 951 Kč. Z výzvy ze dne 4. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných splátek s tím, že jej upozornila na možnost zesplatnění úvěru. Z výzvy ke splacení celé zápůjčky ze dne 25. 3. 2019 pak vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno zesplatnění úvěru ke dni 25. 3. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 7. 8. 2020 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě předmětné pohledávky. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně má pohledávku za žalovaným z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě úvěrové smlouvy ze dne 11. 6. 2018. Žalovaný úvěr v celkové výši 15 000 Kč za sjednaný poplatek ve výši 495 Kč a poplatek expresní výplatu ve výši 199 Kč čerpal, ale řádně nesplácel dohodnuté měsíční splátky. Žalovaný dne 21. 3. 2019 využil možnosti tzv. korunového odkladu splatnosti úvěru, za což mu byl žalobkyní v souladu se sazebníkem poplatků a úvěrovou smlouvou účtován poplatek ve výši 1 185 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného se splácením žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru ke dni 25. 3. 2019. V souladu s úvěrovou smlouvou žalobkyně požaduje po žalovaném též zaplacení úroků ve výši 4 955 Kč, smluvní pokuty ve výši 500 Kč za prodlení s placením měsíční splátky, jednorázové smluvní pokuty ve výši 1 951 Kč, tj. smluvní pokuty ve výši 10 % ze splatné jistiny a úroku, a dále zaplacení účelně vynaložených nákladů vzniklých žalobkyni s vymáháním pohledávky a zákonných úroků z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 7. 8. 2020 k úhradě dluhu. Žalovaný však dále na svůj dluh ničeho neuhradil. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. a § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“). Vedle žalované jistiny, poplatků a sjednaného úroku vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení smluvní pokuty podle ust. § 2048 o. z., přičemž soud neshledal žalobkyní požadovanou smluvní pokutu jako nepřiměřeně vysokou. Dále vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení úroku z prodlení, když dnem následujícím po zesplatnění úvěru, popř. uplynutím lhůty stanovené ve výzvě k plnění, se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celého nesplaceného zůstatku dluhu, a to podle ust. § 1970 odst. 1 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy prodlení nastalo. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výtok I. tohoto rozsudku). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 630 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 8. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.