7 C 173/2021-19 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši [částka], a to v hotovosti v 53 týdenních splátkách po [částka]; poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný tak dluží na jistině částku [částka] a na dlužném souhrnném poplatku částku [částka]. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně tedy po žalovaném požadovala dlužnou jistinu ve výši [částka], dlužnou část souhrnného poplatku ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka], za období od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou ve výši [částka], dále pak od [datum] do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. 4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti: -) ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka půjčila žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy částku [částka], žalovaný se zavázal tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka], celkem tedy částku [částka] původní věřitelce vrátit v 53 týdenních splátkách po [částka]; -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a strany [číslo] seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni; -) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni; -) z předžalobní upomínky ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho celkového dluhu. 5. Ke skutkovým tvrzením žalovaného nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaný se v průběhu celého řízení nevyjádřil a nenabídl žádné důkazy na podporu svých tvrzení. 6. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž právním důvodem postoupené pohledávky byla smlouva o půjčce. Původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný byl povinen jí je vrátit spolu se souhrnnými poplatky ve výši [částka], poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, když původní věřitelce neuhradil na jistině částku [částka] a část souhrnného poplatku ve výši [částka], čímž se dostal do prodlení. <i>7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>Podle § 517 odst. 1 věty první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.</i> <i>Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> <i>Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2010, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 8. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároků ze smluv o půjčce jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o půjčce dle ustanovení § 657 obč. zák., když žalovanému poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku ze smlouvy řádně nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce řádně nevrátil. Žalovaný tedy ze smlouvy nezaplatil část dluhu ve výši [částka] (tj. součet dlužné částky na jistině ve výši [částka] a na dlužném souhrnném poplatku ve výši [částka]), a dostal se tak do prodlení s plněním svých peněžitých závazků dle § 517 odst. 1 věty první obč. zák., za což je po právu sankcionován úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy došlo k prodlení. Původní věřitelka řádně postoupila svou pohledávku vůči žalovanému na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu se zákonnými úroky z prodlení. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši [částka] představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení v celkové částce [částka], sestávající z mimosmluvní odměny ve výši [částka] dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty [částka] dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby uvedené v § 11 odst. 1 advokátního tarifu realizované před podáním návrhu ve věci à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), dále je nutno připočíst částku [částka], která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), a konečně částku [částka] jako náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. 10. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).