7 C 49/2022-24 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 040 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že právní předchůdce žalobkyně, společnost T- [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), uzavřela se žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] k telefonním číslům [číslo] a [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky původní věřitelky a Ceník služeb. Na základě Účastnické smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému sjednané služby, a to včetně služeb doplňkových a poskytovaných třetími stranami, tzv. zprostředkovaný prodej (SMS na speciálně zpoplatněná čísla, Audiotex, dárcovské SMS, platba přes SMS). Za poskytnuté služby se žalovaný zavázal řádně platit dle čl. 3 Všeobecných podmínek původní věřitelky ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Žalovaný však své povinnosti porušil, když řádně a včas neuhradil služby zprostředkovaného prodeje, a to dle vyúčtování služeb [číslo] za období od [datum] do [datum], vystaveného dne [datum], splatné dne [datum]. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně po žalovaném požadovala dlužnou částku ve výši 3 040 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 3 040 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce z jednání dne [datum] omluvila a souhlasila s tím, aby bylo ve věci jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání dne [datum] bez omluvy nedostavil, ač k němu byl řádně a včas předvolán (doručení bylo vykázáno dne [datum] desátým dnem po uložení zásilky s předvoláním na adrese jeho trvalého pobytu [ulice a číslo], [PSČ] [obec]). Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jeho nepřítomnosti. 4. Soud na základě listin předložených žalobkyní dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Mezi žalovaným a původní věřitelkou byla platně sjednána účastnická smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací, tj. služeb základních a doplňkových a dalších nabízených služeb, které si smluvní strany sjednaly, a dle které vznikla žalovanému povinnost hradit cenu za uvedené služby dle všeobecných podmínek původní věřitelky a ceníku služeb a dle pravidelných měsíčních vyúčtování. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, když původní věřitelce neuhradil vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], na částku ve výši 3 040 Kč. <i>6. Podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku (dále jen „zákon o platebním styku“), je platební službou provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.</i> <i>Podle § 5 písm. i) zákona o platebním styku mohou poskytovat platební služby jako podnikání mimo jiné poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (§ 36) za podmínek stanovených tímto zákonem.</i> <i>Podle § 36 odst. 1 věta první zákona o platebním styku je poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu.</i> <i>Podle § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.</i> <i>Podle § 517 odst. 1 věta první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> 7. Ve světle citovaných ustanovení právních předpisů lze vyslovit závěr, že žaloba je důvodná. Předně má soud za to, že povahou pohledávky je dána pravomoc soudu k rozhodnutí v uvedené věci. V rámci tohoto svého závěru vycházel soud zejména z usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. Konf [číslo], dle kterého je soud příslušným vydat rozhodnutí ve věcech shodného charakteru jako shora uvedená věc. Žalobkyně prokázala, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena nepojmenovaná smlouva ve smyslu § 51 občanského zákoníku, na jejímž základě původní věřitelka poskytovala žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, tzv. zprostředkovaný prodej. Původní věřitelka následně vystavila žalovanému za poskytnuté služby vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], na částku ve výši 3 040 Kč, ovšem žalovaný na toto vyúčtování původní věřitelce a následně ani žalobkyni dlužnou částku v plné výši neuhradil. Dostal se tak do prodlení s plněním svého závazku podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku. Pohledávka původní věřitelky za žalovaným byla pak platně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. S poukazem na shora uvedené shledal soud žalobu důvodnou, a zavázal proto žalovaného k úhradě částky podle žaloby včetně úroku z prodlení podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 089 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 189 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky za služby elektronických komunikací. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. 9. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 10. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).