8 C 158/2021-34 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 8 620 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná, jakožto vlastník motorového vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka], k němu v období od [datum] do [datum], po dobu 128 dní, neměla sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž jí vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek do garančního fondu placený vlastníkem, příp. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět s tím, že po přehodnocení svého procesního stanoviska nadále netrvá na úhradě příspěvku do garančního fondu za období od [datum] do [datum], tj. 37 dní, a proto bere svou žalobu zpět v rozsahu částky 2 405 Kč s příslušenstvím. Z výpisu z insolvenčního rejstříku je zřejmé, že na žalovanou byl dne [datum] prohlášen konkurz, a to usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích č.j. [insolvenční spisová značka], kterým byl současně žalované ustanoven insolvenční správce [právnická osoba] insolvencí [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], provozovna [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce]. Insolvenční řízení dosud nebylo skončeno. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Insolvenční správce namítl nedostatek pasivní legitimace žalované, která se v době tvrzeného vzniku nároku nacházela v konkurzu. Žalobkyně ovšem vůči insolvenčnímu správci žádný takový nárok vůči majetkově podstatě nikdy nevznesla. <i>Podle § 229 odst. 3 písm. c) IZ je ve vztahu k majetkové podstatě v době od prohlášení konkursu osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce.</i> <i>Podle § 246 odst. 1 IZ prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou.</i> <i>Podle § 203 IZ není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uplatňují písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními.</i> <i>Podle § 2 písm. e) IZ se pro účely tohoto zákona majetkovou podstatou rozumí majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů.</i> <i>Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> V návaznosti na výše uvedené soud učinil tento závěr o skutkovém stavu – žalobkyně, jakožto příjemce příspěvku do garančního fondu, zjistila, že žalovaná měla ve vymezeném období provozovat (vlastnit) vozidlo, které nebylo řádně pojištěno. Proto žalovanou vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu, což však žalovaná neučinila, a žalobkyně se tedy obrátila k soudu. Uvedený nárok žalobkyně vznesla přímo proti žalované, ačkoliv ta byla v době podání žaloby v konkurzu. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žaloba byla podána proti osobě, které nesvědčí pasivní legitimace ve věci. Důsledkem shora popsaného přenosu dispozičních oprávnění na insolvenčního správce prohlášením konkurzu je totiž mj. založení pasivní legitimace insolvenčního správce v řízeních o plnění z majetkové podstaty (shodně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2113/2020 ze dne 29. 7. 2021 či rozsudek Okresního soudu ve [obec] č. j. 11 C 232/2019 ze dne 17. 9. 2019; uvedený závěr byl ostatně dříve vyjádřen explicitně v ust. § 248 odst. 4 IZ ve znění do [datum], platí ovšem nadále). Soud proto žalobu zamítnul (výrok I.), a to aniž ve věci činil dokazování, neboť návrh byl podán proti osobě, která ve věci není pasivně legitimována. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok II.). Zamítnutí žaloby totiž sice představuje procesní úspěch žalované, nicméně soud z obsahu spisu žádné její náklady nezjistil.