8 C 213/2022-48 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 1. 8. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky 5 360 Kč spolu s úrokem z prodlení jakožto dlužného rozhlasového poplatku za období od listopadu 2020 do června 2021 (360 Kč) a přirážky za nesplnění oznamovací povinnosti v zákonem stanovené lhůtě (5 000 Kč). 2. Žalovaná společnost se žalobou nesouhlasila. Její jednatel uvedl, že dne 15. 9. 2020 skutečně převzal výzvu, kterou byla společnost jako odběratel elektřiny vyzvána k placení rozhlasového poplatku, popř. zaslání čestného prohlášení. Žalovaná společnost ovšem od roku 2016 zrušila provozovnu restaurace, společnost tak ani nemá, kde rozhlas využívat. Proto jednatel žalované zaslal ve stanovené lhůtě čestné prohlášení o nevlastnění rozhlasového přijímače. Následně v květnu 2021 obdržel výzvu k úhradě přirážky ve výši 5 000 Kč, a to spolu s předžalobní výzvou, z níž vyrozuměl, že žalovaná společnost je automaticky vedena jako poplatník rozhlasového poplatku. V návaznosti na tuto výzvu jednatel společnosti znovu zaslal čestné prohlášení o nevlastnění přijímače a odhlášku a čekal, že mu budou vyčísleny dlužné poplatky včetně penále. Protože se mu nepodařilo s nikým zkontaktovat, věc odložil. Nad rámec pak jednatel sdělil, že je jediným společníkem i zaměstnancem žalované společnosti, přičemž sám jako fyzická osoba na adrese [adresa žalované], tak rozhlasové poplatky. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř., kdy dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Žalobkyně je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, za účelem poskytování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání. Žalovaná společnost na adrese svého sídla odebírá elektřinu, nicméně nepřihlásila se do evidence poplatníků. Proto jí žalobkyně dne 15. 9. 2020 písemně vyzvala, aby žalovaná provedla řádně přihlášku, nebo aby žalobkyni zaslala čestné prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy s tím, že pokud ve stanovené lhůtě na výzvu žalovaná řádně nezareaguje, bude ze zákona považována za poplatníka rozhlasového poplatku a současně po ní (za nesplnění oznamovací povinnosti) může být požadována též zákonná přirážka ve výši 5 000 Kč. Žalovaná uvedenou výzvu obdržela 16. 9. 2020, ve 30 denní lhůtě však na výzvu nereagovala (jednatel žalované uvedl, že čestné prohlášení poprvé posílal v lednu 2021, tímto datem je též označeno jím doložené čestné prohlášení i odhláška na formuláři [anonymizována dvě slova], nicméně odeslání této odhlášky a prohlášení v lednu 2021 obyčejným dopisem žalovaná neprokázala; i takové čestné prohlášení by nicméně bylo učiněno po stanovené třicetidenní lhůtě). Když žalobkyně na zmíněnou výzvu neobdržela reakci, stala se žalovaná ke dni 31. 10. 2020 ze zákona poplatníkem rozhlasového poplatku, poplatky však nadále nehradila. Žalobkyně pak žalované v květnu 2021 zaslala předžalobní výzvu, kde vyúčtovala jak dlužné poplatky, tak přirážku. Teprve poté žalovaná řádně zaslala odhlášku, a to 2. 6. 2020, načež žalobkyně žalované zaslala potvrzení o odhlášení s vyčíslením celkové dlužné částky k datu odhlášení s tím, nechť je dluh zaplacen do 15 dnů. Protože žalovaná byla ze zákona poplatníkem rozhlasového poplatku ve výši 45 Kč měsíčně za dobu od listopadu 2020 do června 2021 včetně, tj. 8 měsíců, kdy však poplatek ani jednou neuhradila, činí dluh na rozhlasovém poplatku 360 Kč. Za nesplnění oznamovací povinnosti byla žalované rovněž účtována přirážka ve výši 5 000 Kč. Protože žalovaná uvedené částky i přes výzvu neuhradila, požadovala žalobkyně rovněž úhradu zákonného úroku z prodlení za dobu od 12. 7. 2021 do 31. 7. 2022, a to v kapitalizované výši 480,57 Kč. 5. Právní posouzení věci se opírá zejména o zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (srov. zejm. § 3 odst. 4 (poplatníci ze zákona), § 5 a násl. (výše a způsob úhrady poplatku), § 8 (povinnost přihlásit/odhlásit se z evidence poplatníků), § 9 (přirážka za nesplnění oznamovací povinnosti), § 10 (vymáhání dlužných poplatků a přirážky k poplatkům)), dále o zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (zejm. § 1968 a § 1670 - prodlení dlužníka) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje mj. výše úroků z prodlení. 6. Pro úplnost je třeba říci, že pokud jednatel žalované ve svých podáních adresovaných žalobkyni namítal nemorálnost vzneseného požadavku, soud se s jeho názorem neztotožňuje. Žalovaná byla žalobkyní řádně vyzývána k přihlášení do evidence poplatníků, či učinění příslušného prohlášení ve stanovené lhůtě. Skutečnost, že žalovaná na výzvu reagovala pozdě a v důsledku toho na ni dopadly zákonné sankce, které žalobkyně po právu vyúčtovala, není nemorálním jednáním žalobkyně, ale vyústěním neplnění povinností žalované, která (slovy jejího jednatele)„ spornou věc odložila“, namísto včasného řešení. Námitka žalované, že jednatel žalované řádně hradí poplatky, k jejichž úhradě je povinen jako fyzická osoba, pak v předmětné věci nemá význam, když toto nijak nesouvisí s poplatkovou povinností žalované společnosti. 7. V návaznosti na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou. Žalovaná nereagovala řádně a včas na zaslanou výzvu žalobkyně k provedení přihlášky rozhlasového poplatníka či zaslání čestného prohlášení o neužívání rozhlasového přijímače, a proto se k datu 31. 10. 2020 stala poplatníkem rozhlasového poplatku, kterým zůstala až do 2. 6. 2021, kdy žalobkyni doručila odhlášku spolu s čestným prohlášením. Za tuto dobu (8 měsíců) byla žalovaná povinna hradit rozhlasový poplatek, což však přes opakované výzvy žalobkyně neučinila. Stejně tak neuhradila vyúčtovanou přirážku, k jejíž úhradě je povinna s ohledem na nesplnění své oznamovací povinnosti (viz výše). Dlužnou částku ve výši celkem 5 360 Kč žalovaná neuhradila ani v návaznosti na podanou žalobu, a proto soud návrhu vyhověl, a to i co do požadovaného úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala toliko za dobu od 12. 7. 2021 do 31. 7. 2022, tj. v kapitalizované výši 480,57 Kč. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, která úspěch neměla. Náklady řízení ve výši 600 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 2 x 100 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony ve věci (žaloba, předžalobní upomínka). 9. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.). 10. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o.s.ř.