8 C 94/2021-32 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobce se návrhem podaným dne [datum] proti žalované domáhal zaplacení částky 28 415 Kč, a to jako dlužného nájemného za měsíce srpen až listopad 2020 dle nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky s účinností od [datum], dále za soudní vyklizení bytu s tím, že žalovaná dlužila žalobce 20.440 Kč, na které započetl přeplatek ve výši 8 405 Kč. Na nájemném dluží žalovaná 12 035 Kč a dále částky 9 680 Kč a částky 6 700 Kč za pronájem prostor pro uskladnění věcí od [datum] do [datum]. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila a proti žalobě nijak nebrojila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Ze smlouvy o nájmu bytu, včetně dodatku, protokolu o vyklizení bytu, faktury, oznámení o započtení, výpisu ze schůze rady města a výpisu z usnesení rady města o zvýšení nájemného za užívání bytu a spisu zdejšího soudu sp.zn. 6 C 169/2017 soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou, ohledně bytu [číslo] na ulici [ulice] ve [obec], ve vlastnictví žalobce. Žalovaná se zavázala hradit měsíční nájemné, které bylo naposledy stanoveno rozhodnutím Rady města s účinností od [datum] na částku 30,96 Kč za m2 O výši nájemného prostor sloužících pro účely uskladnění věcí z vyklizených bytů ve výši 1 000 Kč bylo rozhodnuto na schůzi rady města dne 30.5.2016. Rozsudkem č.j. 6 C 169/2017- 107 bylo rozhodnuto o vyklizení předmětného bytu, vyklizen byl dne [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], který vystavil žalobci fakturu na 9 680 Kč, kterou žalobce dne [datum] uhradil. Oznámením o započtení vzájemných pohledávek ze dne [datum] započetl žalobce vůči své pohledávce za žalovanou v celkové výši 20 440 Kč přeplatek žalované za vyúčtování ve výši 8 405 Kč. 5. Na základě shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, na základě této smlouvy užívala žalovaná jako nájemce předmětný byt žalobce a byla povinen platit žalobci sjednané nájemné. Žalovaná neuhradila nájemné za měsíce srpen až listopad 2020, soud mu proto uložil povinnost dlužné nájemné zaplatit, ve výši po započtení učiněném žalobcem. Stejně tak žalobci náleží úhrada za platbu za vyklizení bytu a za pronájem prostor sloužících k uskladnění věcí. 6. Vhledem k tomu, že se žalovaná dostal do prodlení s úhradou nájemného, má žalobce právo na zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 obč. zák.), jejichž výše vyplývá z vládního nařízení č. 351/2013 Sb, jejich splatnost nastává vždy k poslednímu dni měsíce, za něž mělo být nájemné hrazeno. 7. Podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují soudní poplatek ve výši 1 421 Kč a 300 Kč paušální náhrada.