6 C 132/2023-56 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 1. 5. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 299 677,56 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovaným dne 20. 3. 2020 smlouvu o úvěru (dále jen„ smlouva ze dne 20. 3. 2020“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 123 000 Kč. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy ze dne 20. 3. 2020 byly všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ obchodní podmínky“), produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru (dále jen„ produktové podmínky“) a sazebník. Žalovaný se ve smlouvě ze dne 20. 3. 2020 zavázal hradit úrok z úvěru ve výši 16,7 % ročně a poplatky za poskytnuté bankovní služby dle smlouvy ze dne 20. 3. 2020 a sazebníku. Podle čl. 14 písm. a) produktových podmínek byl předchůdce žalobkyně oprávněn prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, a proto právní předchůdce žalobkyně v souladu se smlouvou ze dne 20. 3. 2020 prohlásil úvěr za splatný ke dni 26. 4. 2021. Podle čl. III. smlouvy ze dne 20. 3. 2020 a sazebníku právní předchůdce žalobkyně uplatnil vůči žalovanému právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022, a to s účinností ke dni 21. 6. 2022. Dluh žalovaného podle smlouvy ze dne 20. 3. 2020 činí na jistině 112 318,60 Kč a dále žalovaný dluží úrok ke dni zesplatnění ve výši 12 581,69 Kč a úrok z prodlení ke dni zesplatnění ve výši 3 726,36 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 14. 7. 2022. Po postoupení pohledávky žalovaný na tento dluh žalobkyni ničeho neuhradil, ačkoliv k tomu byl vyzván předžalobní výzvou odeslanou dne 5. 4. 2023. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 5. 2. 2020 smlouvu o úvěru (dále jen„ smlouva ze dne 5. 2. 2020“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy ze dne 5. 2. 2020 byly obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník. Žalovaný se ve smlouvě ze dne 5. 2. 2020 zavázal hradit úrok z úvěru ve výši 16,7 % ročně a poplatky za poskytnuté bankovní služby dle smlouvy ze dne 5. 2. 2020 a sazebníku. Podle čl. 14 písm. a) produktových podmínek byl předchůdce žalobkyně oprávněn prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, a proto právní předchůdce žalobkyně v souladu se smlouvou ze dne 5. 2. 2020 prohlásil úvěr za splatný ke dni 26. 4. 2021. Podle čl. IV. smlouvy ze dne 5. 2. 2020 a sazebníku právní předchůdce žalobkyně uplatnil vůči žalovanému právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022, a to s účinností ke dni 21. 6. 2022. Dluh žalovaného podle smlouvy ze dne 5. 2. 2020 činí na jistině 187 358,96 Kč a dále žalovaný dluží úrok ke dni zesplatnění ve výši 22 141,19 Kč a úrok z prodlení ke dni zesplatnění ve výši 6 251,52 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Po postoupení pohledávky žalovaný na tento dluh žalobkyni ničeho neuhradil, ačkoliv k tomu byl vyzván předžalobní výzvou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 123 000 Kč. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 16,7 % ročně. Podle čl. III odst. 6. smlouvy ze dne 20. 3. 2020 je banka oprávněna požadovat poplatky a jiné platby související s prodlením. Podle čl. III odst. 10. písm. c) smlouvy ze dne 20. 3. 2020 za porušení smlouvy se považuje mj. prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky. Podle čl. III odst. 11. písm. a) smlouvy ze dne 20. 3. 2020 dojde-li k porušení smlouvy je banka oprávněna prohlásit kterékoli dluhy klienta vůči bance za ihned splatné. Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 28. 4. 2021 byl žalovaný vyrozuměn o zesplatnění úvěru ke dni 26. 4. 2021. Ke dni zesplatnění celkový dluh žalovaného podle smlouvy ze dne 20. 3. 2020 činil 137 176,31 Kč. Ze smlouvy o úvěru ze dne 5. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 16,7 % ročně. Podle čl. IV odst. 6. smlouvy ze dne 5. 2. 2020 je banka oprávněna požadovat poplatky a jiné platby související s prodlením. Podle čl. III odst. 10. písm. c) smlouvy ze dne 5. 2. 2020 za porušení smlouvy se považuje mj. prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky. Podle čl. IV odst. 11. písm. a) smlouvy ze dne 5. 2. 2020 dojde-li k porušení smlouvy je banka oprávněna prohlásit kterékoli dluhy klienta vůči bance za ihned splatné. Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 28. 4. 2021 byl žalovaný vyrozuměn o zesplatnění úvěru ke dni 26. 4. 2021. Ke dni zesplatnění celkový dluh žalovaného podle smlouvy ze dne 5. 2. 2020 činil 227 203,98 Kč. Postoupení obou pohledávek na žalobkyni má soud za prokázané na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 6. 2022 včetně podacího lístku. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 4. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván k úhradě dlužné částky žalobkyni. Dle připojeného podacího lístku byla tato výzva odeslána žalovanému na jeho poslední známou adresu. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru ze dne 20. 3. 2020, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 123 000 Kč se sjednaným úrokem 16,7 % ročně. Z důvodu prodlení žalovaného se splácením právní předchůdce žalobkyně využil svého oprávnění dle této smlouvy a prohlásil celý úvěr za splatný ke dni 26. 4. 2021. Dále žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru ze dne 5. 2. 2020, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč se sjednaným úrokem 16,7 % ročně. Z důvodu prodlení žalovaného se splácením právní předchůdce žalobkyně využil svého oprávnění dle této smlouvy a prohlásil celý úvěr za splatný také ke dni 26. 4. 2021. Následně byly obě pohledávky za žalovaným s účinností ke dni 21. 6. 2022 postoupeny na žalobkyni. Žalovaný dále na svůj dluh žalobkyni nic neuhradil, přestože byl k tomu vyzván předžalobní výzvou. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) a v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v pl. znění uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru ze dne 20. 3. 2020 a smlouvu o úvěru ze dne 5. 2. 2020. Z této právní úpravy vyplývá závazek žalovaného k zaplacení celkem částky 299 677,56 Kč na jistině a úroku, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku. Vedle žalované jistiny a úroku vznikl žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. i nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když dnem následujícím po zesplatnění úvěru se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celého nesplaceného zůstatku úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě shora uvedené smlouvy o postoupení pohledávek, jež byla uzavřena v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 59 420 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 11 988 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”) za čtyři úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba a účast u jednání dne 13. 12. 2023) po 9 500 Kč, náhrada hotových výdajů za uvedené čtyři úkony po 300 Kč a náhrada DPH 21 % ve výši 8 232 Kč. 7. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.