6 C 197/2022-67 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobce se žalobou ze dne 16. 11. 2022 domáhal vůči žalovaným určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. st. 163, jehož součástí je stavba č. e. 29, a pozemku parc. č. 359/29, zapsaných u Katastrálního úřadu pro [kraj], [stát. instituce], pro k. ú. [územní] [celek] [obec] a [územní celek] na listu vlastnictví č. 210 (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobce uvedl, že vlastnické právo žalobce k předmětným nemovitostem bylo převedeno na žalované na základě kupní smlouvy ze dne 14. 7. 2022, kterou žalobce považuje za neplatnou z důvodu, že 1. žalovaná zneužila jeho tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení a lehkomyslnosti a pod nátlakem jej donutila kupní smlouvu podepsat. Pokud by z uvedených důvodů soud neshledal kupní smlouvu neplatnou, poukázal dále žalobce na hrubý nepoměr vzájemně poskytnutých plnění, když kupní cena 770 209 Kč sjednaná v kupní smlouvě ze dne 14. 7. 2022 měla být uhrazena formou převzetí úvěru žalobce u [právnická osoba], žalovaní úvěr žalobce převzali, ale k datu převzetí úvěru již zbývalo k doplacení pouze 575 000 Kč. Žalovaní přitom aktuálně předmětné nemovitosti převádí na třetí osobu za kupní cenu 1 379 000 Kč. 2. Žalovaní nárok uplatněný žalobcem neuznali. Ve svém vyjádření popsali okolnosti uzavření kupní smlouvy ze dne 14. 7. 2022 i okolnosti, které jejímu uzavření předcházely. Účastníci byli ústně dohodnuti, že na žalované budou převedeny předmětné nemovitosti i nesplacený úvěr žalobce, který budou dále splácet žalovaní. Dále byli dohodnuti, že až se předmětné nemovitosti prodají, spočítají žalovaní náklady, které jim vznikly, a tyto náklady jim budou proplaceny spolu s odškodným ve výši 50 000 Kč. Žalobce měl podle této dohody obdržet případný přeplatek, pokud vznikne. Žalobce věděl o tom, že předmětné nemovitosti jsou nabízeny k prodeji a ničeho proti tomu nenamítal až do té doby, kdy kupní cena byla po dohodě s realitní kanceláří z 1,5 mil. Kč snížena na 1,3 mil. Kč. Celková částka úvěru byla v době uzavření smlouvy vyčíslena na 770 209 Kč. Z následného prodeje pak měli žalovaní uhradit daň z příjmu ve výši cca 80 000 Kč. Pokud nebudou brány v potaz další výdaje žalovaných, tak z prodeje předmětných nemovitostí obdrželi 1 220 000 Kč, z čehož je podle žalovaných zjevné, že se nemůže jednat o zkrácení nad polovic. Navíc poukázali na to, že před podáním žaloby nebyli žalobcem vyzváni k poskytnutí plnění, které by dorovnalo cenu obvyklou. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že na základě kupní smlouvy ze dne 21. 10. 2022 s právními účinky ke dni 27. 10. 2022, tj. k datu předcházejícímu zahájení tohoto řízení, bylo zapsáno do katastru nemovitostí vlastnické právo k předmětným nemovitostem ve prospěch [jméno] [příjmení] jako nabyvatele předmětných nemovitostí. Vklad vlastnického práva byl proveden dne 18. 11. 2022. Současně bylo zjištěno, že na příslušném listu vlastnictví nebyla zapsána žádná poznámka spornosti, ani rozepře. 4. V návaznosti na výsledky dokazování provedeného u jednání konaného dne 8. 9. 2023 žalobce navrhl, aby na místo žalovaných do řízení vstoupil nabyvatel předmětných nemovitostí. Žalovaní se záměnou účastníků na straně žalované nesouhlasili. Usnesením č. j. 6 C 197/2022-55 ze dne 8. 9. 2023 bylo rozhodnuto tak, že soud zamítl návrh žalobce na připuštění záměny účastníků na straně žalovaných. Toto usnesení nabylo právní moci dne 4. 10. 2023. 5. Soud si je vědom existence rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1625/2001 ze dne 16. 1. 2003, podle něhož za„ den vkladu“ je možné – s působením inter partes – považovat den, kdy byl povolen (proveden), nikoliv zpětně den, v němž nastaly jeho právní účinky, a na něj navazujícího usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 990/2006 ze dne 23. 11. 2006, kde Nejvyšší soud dovodil, že v situaci, kdy kupní smlouva i datum vkladu (pozn. soudu v popsaných souvislostech zjevně míněno datum podání návrhu na vklad) předcházely zahájení řízení, přičemž v době podání žaloby ještě nebyl vklad proveden, měl soud – z důvodu hospodárnosti řízení – zvážit, zda stranu žalující nepoučit, namísto uplatnění procesního nástupnictví, o možnosti navrhnout záměnu účastníků na straně žalované. Protože se tak nestalo, dovolací soud zrušil dovoláním napadená rozhodnutí a uložil soudu prvního stupně, aby o procesním nástupnictví podle § 107a o. s. ř. rozhodl. Zejména ve vztahu k posledně citovanému rozhodnutí je však třeba uvést, že bylo přijato před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2013 (dále jen„ o. z.“), který v ust. § 985 zakotvil pravidlo, na jehož základě k ochraně práv dotčené osoby není dostatečné samotné uplatnění práva u soudu patřičnou žalobou, neboť ani rozsudek na základě takové žaloby vydaný by sám o sobě neměl účinky vůči třetím osobám, které dále nabyly právo od osoby zapsané ve veřejném seznamu. Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě v usnesení ze dne 7. 7. 2020, č. j. 72 Co 179/2020-31, vysvětlil, že žalobci by sice mohli navrhnout záměnu účastníků na straně žalované, avšak v případě, že noví žalovaní by své právo získali při splnění podmínek § 984, by se již žalobci vůči nim ničeho nedomohli. Účinky vůči třetím osobám však zajistí žalobě, resp. rozsudku na jejím základě vydanému, publikace sporu ve veřejném seznamu – tedy vyznačení poznámky rozepře. Od okamžiku, kdy byla orgánu vedoucímu veřejný seznam doručena žádost o zápis poznámky rozepře, je již právo dotčené osoby vůči třetím osobám chráněno (samozřejmě za předpokladu, že bude ve sporu úspěšná). Ustanovení § 985 ve své druhé větě totiž rozšiřuje subjektivní meze závaznosti soudního rozhodnutí z účastníků řízení (§ 159a odst. 1 o. s. ř.) také na všechny, jejichž právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba požádala o zápis poznámky rozepře. K tomu, aby mohla být poznámka rozepře do veřejného seznamu zapsána, je třeba vedle podání žádosti o zápis poznámky prokázat, že dotčená osoba své právo uplatnila u soudu – tj. musí být předložen důkaz o podání žaloby odpovídajícího obsahu. Shodně v komentáři Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, na str. 63 – 78 se k tomu uvádí:„ okamžikem podání žádosti o zápis poznámky spornosti je zafixován okruh účastníků sporu. … Tím odpadá potřeba žalobce pokaždé, když dojde ke změně zápisu ve veřejném seznamu, navrhnout záměnu účastníků na straně žalované.“ Z výše uvedeného procesní soud dovodil, že za účinnosti citované právní úpravy vydání rozhodnutí o procesním nástupnictví nebylo na místě, neboť jej nelze odůvodnit ani hospodárností řízení, a proto pokračoval v řízení poté, co usnesení č. j. 6 C 197/2022-55 ze dne 8. 9. 2023 nabylo právní moci. 6. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 7. Podle § 985 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná, neboť žalovaní nejsou ve sporu pasivně legitimováni. Žalobce svá práva neošetřil v souladu s ustanovením § 985 o. z., když je zjevné, že žalovaní vlastnické právo k předmětným nemovitostem převedli na třetí osobu ještě před zahájením tohoto řízení, a ani nevyužil jiných právních prostředků v podobě např. návrhu na vydání předběžného opatření. Z uvedených důvodů byla žaloba zamítnuta bez dalšího, a proto soud nepoučoval žalobce podle § 118a odst. 1 o. s. ř. o povinnosti doplnit chybějící tvrzení stran existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku podanou žalobu zamítl. 9. Výrokem II. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o nákladech řízení tak, že žalobce je povinen zcela nahradit náklady řízení procesně úspěšným žalovaným. 10. Za společné úkony při zastupování více účastníků právní zástupkyni žalovaných náleží za každou zastupovanou osobu samostatná mimosmluvní odměna vypočtená podle tarifní odměny připadající na každého z žalovaných, snížená o 20 %, a to dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „adv. tarif“) za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 18. 1. 2023, účast u jednání dne 8. 9. 2023 a účast u jednání dne 3. 11. 2023) po 4 960 Kč dle ust. § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) adv. tarifu, náhrada hotových výdajů za výše uvedené čtyři úkony po 300 Kč, když paušální náhradu hotových výdajů lze přiznat pouze jednou, neboť i v případě, že advokát zastupuj