6 C 73/2022-64 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 29 844,22 Kč s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 27 482,66 Kč od [datum] do [datum], úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 27 482,66 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29 844,22 Kč od [datum] do zaplacení. Uvedla, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně] [číslo], na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná byla povinna tuto částku vrátit spolu se sjednanými úroky. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalované. Na základě projektu fúze ze dne [datum] došlo k fúzi sloučením společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], jakožto nástupnické společnosti se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně]. Jmění zanikající společnosti [právnická osoba] přešlo na nástupnickou společnost [právnická osoba] V části 5. smlouvy o úvěru bylo sjednáno, že v případě, pokud žalovaná neuhradí dvě měsíční splátky po sobě, nebo neuhradí jednu splátku déle než tři měsíce, je věřitel oprávněn úvěr zesplatnit. Pro případ prodlení s platbou splátky nebo jiné platby byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. Žalovaná neuhradila splátku za měsíce červenec a srpen 2021, a proto byl úvěr dne [datum] zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 29 844,22 Kč, která sestávala z jistiny ve výši 27 482,66 Kč, smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 1 861,56 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč, jež byla žalobkyní vyúčtována za prodlení s úhradou splátky za měsíc červenec 2021. Žalobkyně se domáhá též přiznání smluvního úroku v sazbě odpovídající ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a dále úroku z prodlení z částky 29 844,22 Kč (zahrnující vedle dlužné jistiny i smluvní pokutu a úrok). Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, přestože byla k tomu vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o hotovostním úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 19,99 % ročně, a to ve splátkách po 1 143 Kč měsíčně, splatných vždy k 18. dni v měsíci s tím, že první splátka je splatná do [datum] (článek 3. smlouvy). Úvěr byl žalované vyplacen dne [datum], což žalobkyně doložila potvrzením na č. l. 28. Podle článku 5. smlouvy v případě prodlení s platbou splátky nebo jiné platby je věřitel oprávněn naúčtovat zákonný úrok z prodlení. Podle článku 6. smlouvy v případě, že nebudou uhrazeny dvě měsíční splátky po sobě, nebo nebude uhrazena jedna splátka déle než tři měsíce, může být úvěr zesplatněn. K zesplatnění úvěru došlo dopisem ze dne [datum], v němž současně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 29 844,22 Kč. Tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdce prověřil před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, má soud za dostatečně prokázané z přehledu tvrzených příjmů a výdajů a z výpisu z běžného účtu žalované. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a souvisejícího dokladu o jejím odeslání vyplývá, že žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána touto výzvou, která jí byla odeslána na poslední známou adresu, tj. adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, a proto žalobkyně, jako právní nástupce zanikající společnosti [právnická osoba], využila svého oprávnění podle článku 6. smlouvy a prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný ke dni [datum]. Ve smlouvě nebylo výslovně sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat úrok z prodlení i z dlužného smluvního úroku. Žalovaná na tento dluh ve výši 29 844,22 Kč žalobkyni nic nezaplatila, přestože s dostatečným předstihem před podáním žaloby byla žalobkyní vyzvána k úhradě celé dlužné částky s příslušenstvím předžalobní výzvou ze dne [datum]. 5. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 6. Podle § 1806 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je převážně důvodná. Nárok žalobkyně na zaplacení žalované jistiny a smluvního úroku vyplývá z výše uvedené smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“), ve spojení se zákonem o spotřebitelském úvěru. Výše požadovaného úroku odpovídá citovanému ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, na který žalobkyně odkázala. V souladu s ust. § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo i na zaplacení úroku z prodlení. Podle ust. § 1806 věty první o. z. však lze úroky z úroků požadovat pouze tehdy, bylo-li to ujednáno. Podle komentáře Hulmák M. a kol., Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část., 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, na str. 370 – 382,„ ustanovení dopadá jak na úroky (v užším smyslu), tak na úroky z prodlení. Proto není-li nic ujednáno, nelze požadovat ani úroky z prodlení s placením úroků ani úroky z prodlení s placením úroků z prodlení.“ Dále se zde uvádí, že„ ujednání o úročení úroků musí být dostatečně zřetelné; v pochybnostech se má za to, že úroky z úroků ujednány nebyly. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, avšak pouze z částky zahrnující dlužnou jistinu a smluvní pokutu, která je nárokem se samostatným skutkovým základem a k jejíž úhradě byla žalovaná též vyzvána. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou na základě zjištění, která soud učinil z veřejného obchodního rejstříku. Z těchto důvodů byla výrokem I. tohoto rozsudku žalované uložena povinnost k zaplacení dlužné jistiny, smluvní pokuty (podle § 2048 o. z.), úroku a úroku z prodlení ve zde uvedené výši. Naproti tomu výrokem II. tohoto rozsudku byla žaloba částečně zamítnuta ohledně úroku z prodlení z dlužného úroku, tj. z částky 1 861,56 Kč. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 a § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež měla neúspěch pouze v poměrně nepatrné části, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 16 441,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 493 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty 29 844,22 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba a účast u jednání dne [datum]) po 2 300 Kč, náhrada hotových výdajů za uvedené čtyři úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada za promeškaný čas ve výši 400 Kč za čtyři půlhodiny po 100 Kč podle § 14 a. t., cestovné ve výši 1 554 Kč (na trase z [obec] do [obec] n. S. a zpět v délce 166 km osobním automobilem s průměrnou spotřebou 10,1 l na 100 km a ceně paliva ve výši 41,20 Kč za litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 5,20 Kč dle vyhlá