8 C 107/2022-98 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobce navrhl, aby soud žalované uložil vydat žalobci movité věci, a to starožitné [anonymizováno] červené a starožitný [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. Předmětem žaloby byly původně další movité věci, ohledně nichž vzal žalobce žalobu částečně zpět a řízení ohledně nich bylo zastaveno dne [datum]. Žalobce uvedl, že po odstěhování od žalované dne [datum] zůstaly v dřívější společné domácnosti předmětné movité věci, které mu žalovaná odmítá vydat. Při jednání uvedl, že nepopírá, že ještě v srpnu a září [rok] se s žalovanou na odvoz věcí domlouvali, dne [datum] mu žalovaná napsala, že si nepřeje, aby jí kontaktoval. Výslovně neodmítla vydání věcí, pouze nekomunikovala. O renovaci [anonymizováno] rozhodla žalovaná, on proti tomu neprotestoval. Nepopřel, že napsal listinu o darování k [anonymizováno] [rok], jedná se však o darování pro případ smrti. 2. Žalovaná ohledně obrazu a křesla potvrdila, že tyto věci jsou v jejím držení, pokládá je však za své vlastnictví, neboť jí je žalobce daroval a navrhla zamítnutí žaloby. Ohledně ostatních požadovaných věcí uváděla, že je žalobci vydá. Starožitné [anonymizováno] jí žalobce daroval v roce [rok], kdy se k ní stěhoval, starožitný [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] jí daroval na [anonymizováno] [rok], v krabici, v níž byl zabalen, bylo věnování napsané žalobcem. 3. Mezi účastníky je nesporné, že movité věci: [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] a starožitné [anonymizováno] červené jsou v držení žalované, jedná se o věci zachycené na fotografiích založených v soudním spise, byly do domu žalované umístěny poté, co se tam nastěhoval žalobce. V roce 2020 bylo [anonymizováno] renovováno za 20 000 Kč, náklady hradil každý z účastníku jednou polovinou. Sporné zůstalo, čím vlastnictví tyto movité věci jsou. 4. Soud provedl dokazování listinami, svědeckou výpovědí [jméno] [celé jméno svědkyně] a účastnickou výpovědí žalované, z nichž bylo zjištěno následující: 5. Svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně] uvedla, že je bývalou spolupracovnicí žalované, jsou kamarádky. Byla na jejich svatbě žalobci za svědka. Navštěvují se minimálně, před svatbou účastníků byli oni na návštěvě u svědkyně a po svatbě byla naopak ona u nich. Ohledně majetku se nic neřešilo. Účastníci se brali v roce 2017, na [anonymizováno] si s žalovanou obvyklé přávaly, takto jí jednou volala žalovaná, že dostala krásný [anonymizováno]. Darování svědkyně přítomna nebyla. Žalobce stěhoval část svého majetku k žalované. Jednou u nich na návštěvě seděla v nějakém [anonymizováno] a žalobce řekl, že je to [anonymizováno] [jméno]. Nevyplývalo z toho, zda je míněno vlastnictví či oblíbené [anonymizováno]. Bylo to hnědé kožené [anonymizováno], jiné než ostatní nábytek. Po předložení fotografie (na níž je zachyceno látkové [anonymizováno] červené barvy pozn. soudu), svědkyně uvedla, že se jedná o ono [anonymizováno], seděla v něm, asi se jí plete s koženou vedle stojící sedačkou. Stěhování [anonymizováno] si nevybavuje. 6. Movité věci (křeslo a obraz) jsou zachyceny na fotografiích. 7. Za obnovu [anonymizováno] byla vystavena dne [datum] faktura na částku 20 000 Kč. 8. Na listině předložené žalovanou je uvedeno: toto je dárek od [jméno] pro [jméno] k [anonymizováno] [rok]. Je to vzácná věc historické hodnoty, má svůj certifikát a nelze ji vyvážet bez povolení do zahraničí. Milovala ji moje maminka, dostala ji od babička svého manžela, jako velkou svátost. Pokud by se mi stalo cokoliv zlého do [příjmení] [jméno], to je pro tebe můj dárek k [anonymizováno]. Je to kromě mne nejvíc, co ti mohu dát a co ty bezesporu oceníš a bude ti ochránkyní celý tvůj život. Tak hezké Vánoce! 9. Žalovaná při účastnickém výslechu uvedla, že jí žalobce [anonymizováno] daroval na [anonymizováno] [rok], dávali si tehdy vzájemně dárky, obraz byl zabalen ve vánočním papíře, spolu s věnováním. Žalobce věděl, že jí obraz udělá radost. Nebylo hovořeno o tom, že jí měl být darován v souvislosti se smrtí žalobce. [anonymizováno] jí daroval, věděl, že se jí líbí. Neinvestovala by do renovace [anonymizováno], kdyby si nemyslela, že je její. 10. Dne [datum] byl sepsán notářský zápis, jímž stanovil žalobce dědičkou veškerého majetku žalovanou. 11. Emailem z [datum] vyzývala žalovaná žalobce k odvozu jeho věcí do [datum], o dalších věcech k vydání komunikovala emailem z [datum]. Komunikace se netýká konkrétně [anonymizováno] a [anonymizováno]. Emailem z [datum] žádal žalobce žalovanou mj. o vydání [anonymizováno] a [anonymizováno], dále ji vyzýval dopisem podaným na poště dne [datum] a předžalobní výzvou podanou na poště dne [datum]. 12. Z provedených důkazů vzal soud za prokázaný skutkový stav: žalovaná má v držení starožitný [anonymizováno] a [anonymizováno], oba účastníci hradili napůl renovaci [anonymizováno], renovaci zařídila žalovaná. Žalobce si nastěhoval předmětné movité věci do domu žalované. Část movitých věcí si žalobce již z domu žalované odstěhoval. Nyní spolu účastnicí nežijí, žalobce se odstěhoval. Svědkyně [celé jméno svědkyně] byla přítomna označení [anonymizováno] žalobcem jako„ [anonymizována dvě slova]“. Žalovaná obdržela [anonymizováno] v krabici s listinou citovanou v odstavci 8 rozsudku. <i>13. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby jí vydal.</i> <i>Podle ustanovení § 2057 odst. 1, 2 o.z. při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu. Písemnou formu vyžaduje smlouva také tehdy, nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar. Dárce je zavázán k odevzdání daru, není však povinen platit úrok z prodlení.</i> <i>Podle ustanovení § 2063 o.z. darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se posuzuje zpravidla jako odkaz. Podle ustanovení o darování se řídí, přijme-li obdarovaný dar a vzdá-li se dárce výslovně práva dar odvolat a vydá o tom obdarovanému listinu. Tím není dotčen § 2057.</i> <i>Podle ustanovení § 1594 odst. 2 o.z. darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se považuje za odkaz, pokud se dárce nevzdal práva dar odvolat.</i> 14. Na základě shora popsaného skutkového stavu bylo nutné posoudit, zda byly věci žalované žalobcem darovány či nikoliv a v čím vlastnictví jsou. 15. Žalobkyně neprokázala darování [anonymizováno], a to ani svědeckou výpovědí paní [celé jméno svědkyně], která nebyla přítomna žádnému darování, pouze konstatování žalobce, že je„ [anonymizováno] [jméno]“. Z toho nelze dovodit, že mělo jít o [anonymizováno] v jejím vlastnictví, takovou formulaci lze použít i v případě, že se jedná např. o oblíbené místo k sezení daného člověka. Rovněž notářský zápis nic z tvrzení žalobce neprokázal, o konkrétních movitých věcech v něm není nic uvedeno, sepsán byl v srpnu [rok], k darování [anonymizováno] mělo dojít v roce [rok]. Soud má tedy za prokázané, že [anonymizováno] je doposud vlastnictvím žalobce, který si je nastěhoval k žalované když započali bydlet společně, k darování [anonymizováno] žalované nedošlo a žalovaná mu jej neprávem zadržuje a žalobu v této části shledal důvodnou a vyhověl jí, žalované bylo uloženo, aby [anonymizováno] žalobci vydala v obecné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 16. Dále bylo nutno posoudit, zda listinu, která hovoří o darování [anonymizováno] k Vánocům, lze považovat za odkaz. Pravost listiny žalobce nerozporoval, poukazoval však na skutečnost, že se jednalo odkaz. Soud tento názor žalobce nesdílí. V listině je sice mj. uvedeno:„ Pokud by se mi stalo cokoliv zlého do [příjmení] [jméno], to je pro tebe můj dárek k Vánocům“, nicméně listině je nadepsána jako dárek od [jméno] pro [jméno] k Vánocům [rok]. Soud neměl důvod nevěřit žalované, že byl obraz zabalen v krabici s uvedenou listinou, že jej převzala (není tedy nutná písemná darovací smlouva) a od tohoto okamžiku pokládala za své vlastnictví. Tuto skutečnosti telefonicky oznamovala svědkyni, tedy že dostala dárek. Ohledně [anonymizováno] má soud za prokázané, že byl žalované žalobcem darován, a to nikoli podmíněně, samotná formulace„ kdyby se mi něco zlého“ stalo nezakládá odkaz. Mělo jít o dárek k Vánocům, předaný patrně ještě před nimi, uvedená formulace„ kdyby se mi stalo něco zlého“ může mít celou řadu výkladu (např. pro případ pobytu v nemocnici stejně tak jako případné úmrtí). Nejedná se o jednoznačnou formulaci, ze které by vyplývalo, že k darování dojde až po smrti dárce. Jednalo se o dárek žalované, a to konkrétně k Vánocům [rok]. [anonymizováno] je tedy ve vlastnictví žalované, žalovaná jej nezadržuje neprávem, ohledně vydání [anonymizováno] soud žalobu neshledal důvodnou a zamítl ji. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle úspěchu ve věci, kdy žalovaná a žalobce byli úspěšní v podstatě stejnou měrou, předmětem žaloby zůstaly dvě movité věci, z nichž o jedné bylo rozhodnuto ve prospěch žalobce a o jedné ve prospěch žalované.