11 C 397/2023-24 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 676,68 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že společnost , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . (dále jen „původní věřitelka“) uzavřela dne , datum, s žalovaným Smlouvu o kontokorentním úvěru č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, , v níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 5 000 Kč k jeho běžnému účtu č. , č. účtu, a žalovaný se za poskytnutý úvěr zavázal platit úrok ve výši 18 % ročně a poplatky dle smlouvy a sazebníku. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky banky a sazebník. Ačkoliv původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tak ten překročil úvěrový rámec a nezaplatil splatné dlužné částky ani na základě upomínek. Proto původní věřitelka prohlásila úvěr za splatný a ke dni , datum, odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě částky 12 676,68 Kč. Původní věřitelka poté svoji pohledávku za žalovaným postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni. Žalovaný i přes výzvu svůj dluh před podáním žaloby neuhradil, a dluží žalobkyni na jistině 12 676,68 Kč, úrok ve výši 18 % ročně z částky 12 676,68 Kč od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 676,68 Kč od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil.3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně ani žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřili). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání., právnická osoba, rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:5. Z návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru, z rámcové smlouvy o poskytování bankovních služeb, akceptačního dopisu, ceníku služeb a všeobecných obchodních podmínek a sazebníku soud zjistil, že původní věřitelka žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec k běžnému účtu až do výše 5 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěrový rámec nepřekročit a kontokorentní úvěr splácet jednou měsíčně spolu s obchodním úrokem ve výši 18 % ročně a s poplatky dle smlouvy a sazebníku, který byl společně s obchodními podmínkami nedílnou součástí smlouvy. Pro případ překročení úvěrového rámce nebo nezaplacení splatné dlužné částky bylo v článku VII. bodu 1 smlouvy sjednáno právo původní věřitelky prohlásit úvěr za ihned splatný. Z dopisu ze dne , datum, o zesplatnění úvěru a odstoupení od smlouvy o vedení účtu soud zjistil, že původní věřitelka zesplatnila úvěr ke dni , datum, s tím, že k , datum, odstoupila od smlouvy a upozornila žalovaného, aby do , datum, uhradil dlužnou částku 12 676,68 Kč, která bude od následujícího dne úročena úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Z tvrzení žalobě soud zjistil skladbu žalované pohledávky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , její přílohy, dohody o úplatě, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacího archu soud zjistil, že pohledávku původní věřitelka postoupila žalobkyni a oznámila tuto skutečnost žalovanému. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně souvisejícího podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobkyní smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr až do výše 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu se sjednaným obchodním úrokem vždy pravidelně jednou za měsíc. Žalovaný však svůj závazek nehradil řádně a včas, nadto úvěrový rámec překročil. Žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila a zesplatnění žalovanému dopisem oznámila společně s odstoupením od smlouvy ke dni , datum, . Žalovaný žalobkyni na splacení úvěru ničeho neuhradil, ačkoliv k tomu byl vyzván předžalobní výzvou ze dne , datum, . Žalovaný tak dosud žalobkyni neuhradil částku celkem ve výši 12 676,68 Kč a související smluvní úrok. Z důvodu prodlení na straně žalovaného s úhradou dlužné částky požaduje žalobkyně také úrok z prodlení z dlužné částky.7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky vyplývá ze smlouvy, která je svou povahou smlouvou o spotřebitelském úvěru a byla mezi účastníky uzavřena ve smyslu ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle smlouvy je žalobkyně, na kterou byla pohledávka řádně postoupena, oprávněna požadovat vedle dlužné jistiny s poplatky ve výši 12 676,68 Kč i smluvní úrok ve výši 18 % ročně. Žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to v souladu s ust. § 1970 o. z. a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ovšem požadovaného žalobkyní výlučně ve výši 8,25 % z částky 12 676,68 Kč a za období od , datum, do zaplacení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, ale ignorovala v žalobním návrhu zákonnou limitaci smluvního úroku pouze do 90. dne po prodlení v souladu s ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že výrokem I. žalobnímu návrhu vyhověl, vyjma smluvního úroku 18 %, který přiznal od , datum, , jak požadovala žalobkyně, a namísto do zaplacení pouze za prvních 90 dní od prodlení. To dle provedených důkazů nastalo již , datum, zesplatněním, proto 90. den prodlení připadá na , datum, . Ode dne , datum, jej soud přiznal podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru pouze v zákonné výši 8,5 % (splatnost totiž nastala až v druhém pololetí roku 2021). Proto s odkazem na shora uvedené co do výše úroku 9,5 % ročně z částky 12 676,68 Kč ode dne , datum, do zaplacení soud žalobu výrokem II. částečně zamítl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč vůči žalovanému. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 252 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř.9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.