11 C 56/2024-24 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též „první smlouva“) a dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též „druhá smlouva“). Na základě první smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky vždy ve výši , částka, , na základě druhé smlouvy peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se v případě první smlouvy zavázala vrátit jistinu spolu s úrokem ve výši , částka, , odměnou za administrativní činnost ve výši , částka, a za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , a to v 60 týdenních splátkách po , částka, . Splatnost poslední splátky byla stanovena na , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na první smlouvu uhradila pouze částku , částka, , kterou žalobkyně započetla na jistinu úvěru. Žalovaná se v případě druhé smlouvy zavázala vrátit jistinu spolu s úrokem ve výši , částka, , odměnou za administrativní činnost ve výši , částka, a za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , a to v 80 týdenních splátkách po , částka, . Splatnost poslední splátky byla stanovena na , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na druhou smlouvu uhradila pouze částku , částka, , kterou žalobkyně započetla na jistinu úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, pak došlo k postoupení předmětných pohledávek za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná částka z první smlouvy sestává z dlužné jistiny ve výši , částka, , a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, za období od , datum, do , datum, kapitalizovaného částkou , částka, , dále od , datum, do zaplacení. Žalovaná částka z druhé smlouvy sestává z dlužné jistiny ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, , za období od , datum, do , datum, kapitalizovaného částkou , částka, , dále od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužných částek, žalovaná však do dne podání návrhu neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojila.3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání., právnická osoba, rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované částku , částka, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , tj. celkem částku , částka, v 60 týdenních splátkách po , částka, . Z karty zákazníka ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením první smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované a uzavřel, že majetková situace žalované umožňuje poskytnutí úvěru. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaná nijak neodporovala, soud zjistil, že žalovaná dosud na dluh uhradila částku , částka, , kterou žalobkyně započetla na jistinu úvěru. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované částku , částka, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , tj. celkem částku , částka, v 80 týdenních splátkách po , částka, . Z karty zákazníka ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením druhé smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované a uzavřel, že majetková situace žalované umožňuje poskytnutí úvěru. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaná nijak neodporovala, soud zjistil, že žalovaná dosud na dluh uhradila částku , částka, , kterou žalobkyně započetla na jistinu úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, potvrzení o úhradě a ze zaslaného oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku má soud za prokázané postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzvána k zaplacení dlužné částky žalobkyni.6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně první smlouvu, na jejímž základě došlo k přenechání peněz v hotovosti žalované, a žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku , částka, spolu s úrokem, administrativním poplatkem a poplatkem za hotovostní inkaso splátek v 60 týdenních splátkách po , částka, . Na dluh bylo žalovanou doposud zaplaceno celkem , částka, , k úhradě tak zbývá částka , částka, na jistině. Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaná nijak neodporovala. Dne , datum, uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně druhou smlouvu, na jejímž základě došlo k přenechání peněz v hotovosti žalované, a žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku , částka, spolu s úrokem, administrativním poplatkem a poplatkem za hotovostní režim splátek v 80 týdenních splátkách po , částka, . Na dluh bylo žalovanou doposud zaplaceno celkem , částka, , k úhradě tak zbývá částka , částka, na jistině. Ani tomuto tvrzení žalobkyně žalovaná nijak neodporovala. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení předmětných pohledávek za žalovanou z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalovaná na dluh dle první a druhé smlouvy dále nic nezaplatila, přestože k tomu byla žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne , datum, .7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny první a druhá smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), a ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením dlužných částek dnem následujícím po splatnosti poslední splátky, tj. dne , datum, v případě první smlouvy a dne , datum, v případě druhé smlouvy, když právnímu předchůdci žalobkyně uhradila na první smlouvu pouze částku , částka, z jistiny ve výši , částka, a na druhou smlouvu pouze částku , částka, z jistiny ve výši , částka, . Soud měl za prokázané také to, že smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení uvedených pohledávek za žalovanou na žalobkyni. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby dle obou smluv, přičemž žalobkyně se domáhala pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení, tedy dlužné jistiny úvěru. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého závazku ve smyslu § 1968 o. z., vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné jistiny i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, v případě první smlouvy z částky , částka, za období od , datum, do , datum, kapitalizovaného částkou , částka, , dále od , datum, do zaplacení, a v případě druhé smlouvy z částky , částka, , za období od , datum, do , datum, kapitalizovaného částkou , částka, , dále od , datum, do zaplacení, jako sankce za prodlení s plněním závazku, a to podle ust. § 1970 odst. 1 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy prodlení nastalo. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, vůči žalované. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů právního zastoupení v celkové částce , částka, , sestávající z mimosmluvní odměny ve výši , částka, dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), za tři úkony právní služby à , částka, (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku , částka, , která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à , částka, (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní u