6 C 128/2023-58 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 17. 3. 2023 doplněným podáním ze dne 8. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 98 352,40 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. 238165905, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky (dále jen„ produktové podmínky“) a sazebník poplatků. Žalobkyně také uvedla, že před schválením úvěru se zabývala posouzením úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr splatit spolu s úrokem vy výši 22,20 % ročně, a to v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 2 456,53 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, a proto žalobkyně využila svého oprávnění podle článku 13 a 14 produktových podmínek prohlásit úvěr za okamžitě splatný, a to dopisem ze dne 23. 8. 2022. Žalovaný dosud žalobkyni neuhradil na jistině částku 95 742,40 Kč, smluvní úrok ve výši 7 522,26 Kč, tj. výsledný nezaplacený úrok, který měl žalovaný zaplatit v pravidelných měsíčních anuitních splátkách, poplatky ve výši 2 610 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 2. 2023 ve výši 250,56 Kč. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 103 264,66 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení. Z článku 43 produktových podmínek vyplývá oprávnění žalobkyně připisovat úroky k částkám dříve splatným a dále je úročit smluvním úrokem či úrokem z prodlení. Žalovaný na svůj dluh žalobkyni ničeho neuhradil, ačkoliv byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne 1. 3. 2023. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z listin předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne 3. 3. 2021 a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu ve splátkách po 2 234,53 Kč měsíčně, splatných do 20. dne v měsíci počínaje dnem 20. 4. 2021 (článek II. odst. 4. smlouvy). V článku 2 odst. 4 písm. c) smlouvy bylo dále sjednáno měsíční pojistné ve výši 222 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 22,2 % ročně. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Podle článku IV. odst. 10. smlouvy se považuje za porušení smlouvy, ocitne-li se klient v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky. Z článku IV. odst. 11. smlouvy vyplývá oprávnění prohlásit dluhy klienta vůči bance za ihned splatné, pokud nastane některý z případů porušení smlouvy. Z čl. 43 všeobecných produktových podmínek soud zjistil, že úroky, které nebudou ke dni jejich splatnosti řádně zaplaceny, má žalobkyně právo připisovat k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným a dále je pak úročit úrokem z prodlení nebo sjednaným smluvním úrokem, tj. mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným bylo sjednáno přirůstání neuhrazeného úroku k poskytnuté jistině úvěru. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobkyně prověřena úvěruschopnost žalovaného, jak plyne zejména z žádosti o úvěr ze dne 3. 3. 2021, kde žalovaný uvedl výši svého čistého měsíčního příjmu, který doložil potvrzením ze dne 1. 3. 2021. Z výpisu z běžného účtu ze dne 31. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne 3. 3. 2021 na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 100 000 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 31. 1. 2023 vyplývá zjištění, že žalovaný se dostával do prodlení se splácením, když splátku úvěru buď nezaplatil vůbec nebo zaplatil jen její část. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 23. 8. 2022. K tomuto dni dlužil žalovaný na jistině částku 95 742,40 Kč, na úrocích 7 522,26 Kč, na úroku z prodlení 250,56 Kč a dále na dlužných poplatcích za vedení úvěrového účtu a nákladech upomínání celkem částku ve výši 2 610 Kč. Z výpisu podacího archu České pošty ze dne 26. 8. 2022 bylo zjištěno, že oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 8. 2022 byla žalovanému odeslána na poslední známou adresu, tj. adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru. Z výzvy k úhradě ze dne 1. 3. 2023 a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl touto výzvou, která mu byla odeslána na poslední známou adresu, tj. adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru, s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván k úhradě dlužné částky žalobkyni. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, a proto žalobkyně využila svého oprávnění podle článku IV. odst. 11. smlouvy a prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 23. 8. 2022. Ke dni zesplatnění úvěru dluh žalovaného na jistině činil 95 742,40 Kč. Žalovaný na svůj dluh vůči žalobkyni dále nic nezaplatil, přestože s dostatečným předstihem před podáním žaloby byl žalobkyní vyzván k úhradě celé dlužné částky s příslušenstvím. Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaný neodporoval. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Nárok žalobkyně na zaplacení žalované jistiny, smluvního úroku a smluvených poplatků vyplývá z výše uvedené smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souladu s ust. § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo i na zaplacení úroku z prodlení, přičemž v souladu s ust. § 1806 věty první o.z. žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení i z dlužného úroku. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, a to z částky zahrnující vedle dlužné jistiny i smluvní úrok. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 23 391,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 935 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a žaloba) po 5 060 Kč dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) vypočtená z tarifní hodnoty ve výši 98 352,40 Kč, náhrada hotových výdajů za uvedené tři úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada DPH 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 3 376,80 Kč. 7. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.