6 C 42/2025-42 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 11. 11. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 692,55 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 002,29 Kč, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 11 367,55 Kč od 12. 11. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 410,59 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 692,55 Kč od 12. 11. 2024 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 13. 1. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru č. 7001095170 (dál jen „smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky (dále jen „podmínky“). Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl v souladu se smlouvou oprávněn čerpat revolvingový úvěr do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, který byl dohodnut ve výši 20 000 Kč. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku 20 842 Kč. Na splacení poskytnutého úvěru zaplatil žalovaný celkem 19 879 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, a proto žalobkyně využila oprávnění podle čl. 7.1. podmínek a zesplatnila úvěr ke dni 9. 8. 2024. Ke dni sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu činil celkový dluh žalovaného 14 692,55 Kč a sestával z neuhrazené jistiny 11 367,55 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 325 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 2 000 Kč. Žalovaný na tento svůj dluh žalobkyni nic nezaplatil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z listin předložených žalobkyní, a to ze smlouvy o úvěru č. 7001095170 ze dne 13. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Účastníci se v úvěrové smlouvě dohodli na splacení poskytnutého úvěru ve splátkách, jejichž výše činila vždy 4 % z poskytnutého úvěrového rámce. Termín splátek byl stanoven na 20. den v kalendářním měsíci. Podle odst. 7.1 úvěrových podmínek byla žalobkyně oprávněna požádat žalovaného o splacení celého čerpaného úvěru v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky pro dobu delší než 3 měsíce. V případě zesplatnění přirůstá k dosud nesplacené jistině nezaplacený úrok, na který do doby zesplatnění vznikl nárok, a ode dne zesplatnění se žalovaný zavázal zaplatit dohodnutý úrok až do úhrady dluhu, tento úrok k jistině nepřirůstá. Podle článku 9.1 úvěrových podmínek v případě prodlení s úhradami dle smlouvy byla žalobně oprávněna účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady na vymáhání a v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru byl žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu 2 000 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši. Z posouzení úvěruschopnosti klienta, potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne 11. 11. 2024 a úvěrové zprávy soud zjistil, že žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením. Ke dni 11. 11. 2024 činil dluh žalovaného na jistině 11 367,55 Kč, na smluvní pokutě 2 000 Kč, na nákladech za vymáhání 1 325 Kč, dále na úrocích 4 002,29 Kč a na úroku z prodlení 410,59 Kč. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 9. 8. 2024 vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno zesplatnění úvěru ke dni 9. 8. 2024. Žalovaný na tento dluh nic nezaplatil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu předžalobní výzvou ze dne 27. 8. 2024.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně má pohledávku za žalovaným z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. 7001095170 ze dne 13. 1. 2020, podle níž byl oprávněn čerpat úvěr do výše sjednaného úvěrového rámce ve výši 20 000 Kč. Žalovaný postupně čerpal revolvingový úvěr, který řádně nesplácel. Z důvodu prodlení žalovaného se splácením žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru ke dni 9. 8. 2024. Ke dni 11. 11. 2024 činil dluh žalovaného na jistině 11 367,55 Kč, na smluvní pokutě 2 000 Kč, na nákladech za vymáhání 1 325 Kč, dále na úrocích 4 002,29 Kč a na úroku z prodlení 410,59 Kč. Žalovaný dlužnou částku nevyrovnal ani v reakci na zaslanou předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 27. 8. 2024. Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaný nijak neodporoval.5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vedle žalované jistiny, účelně vynaložených nákladů a sjednaného úroku vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení smluvní pokuty podle ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení, když dnem následujícím po zesplatnění úvěru, popř. uplynutím lhůty stanovené ve výzvě k plnění, se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celého nesplaceného zůstatku dluhu, a to podle ust. § 1970 odst. 1 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy prodlení nastalo. Z uvedených důvodů shledal soud podanou žalobu důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl (výtok I. tohoto rozsudku).6. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v pl. znění (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 630 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.7. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.