6 C 58/2025-81 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 29. 10. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 104,21 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 31 235,85 Kč od 29. 12. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 179,65 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 035,85 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 068,36 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 31. 10. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně zřídil a vedl žalovanému bankovní účet a následně poskytoval kontokorentní úvěr , Anonymizováno, . Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit ve výši 25 000 Kč, avšak žalovaný jej v rozporu s uzavřenou smlouvou překročil. Právní předchůdce žalobkyně nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 31 235,85 Kč převedl dne 27. 7. 2023 na nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, a umožnil žalovanému splácení, avšak žalovaný dlužnou částku nesplatil a právní předchůdce žalobkyně tak úvěr zesplatnil ke dni 28. 12. 2023. Následně se žalovaný po zrušení poskytování kontokorentního úvěru , Anonymizováno, dostal do nepovoleného záporného zůstatku ve výši 1 068,36 Kč na svém běžném účtu č. , hodnota, . Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2024, a to s účinností ke dni 21. 6. 2024. Dluh žalovaného ve výši 34 104,21 Kč sestává z dlužných jistin 31 235,85 Kč a 1 068,36 Kč, z poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč, a dále žalovaný dluží úrok z prodlení ke dni zesplatnění ve výši 2 179,65 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Po postoupení pohledávky žalovaný na tento dluh žalobkyni ničeho neuhradil, ačkoliv k tomu byl vyzván předžalobní výzvou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 8. 10. 2025, č. j. 6 C 58/2025-68, bylo řízení částečně zastaveno ohledně úroku z částky 31 235,85 Kč za dobu od 27. 3. 2024 do zaplacení v sazbě, která převyšuje 15 % ročně, a to z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní.4. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 31. 10. 2019, dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 15. 7. 2020 a všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal vést žalovanému běžný účet č , č. účtu, a zřídit k němu , Anonymizováno, s výší povoleného limitu 25 000 Kč, přičemž úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku byla sjednána ve výši 29 % ročně. Dále byly ve smlouvě sjednány poplatky včetně poplatků za porušení smlouvy (zejména poplatků za překročení povoleného debetního zůstatku, výzvu ke splatnosti úvěru a zaslání upomínek). Z oznámení o zesplatnění ze dne 30. 12. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zesplatnil dluh na úvěrovém účtu č. , č. účtu, ke dni 28. 12. 2023. Z výpisů z úvěrového účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že konečný zůstatek na tomto účtu činil ke dni 21. 6. 2024 částku 31 235,85 Kč na jistině a dále byly splatné úroky z prodlení ve výši 2 179,65 Kč a splatné poplatky, pojištění a pokuty ve výši 1 800 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2024 včetně seznamu postupovaných pohledávek, dohody o úplatě ze dne 19. 6. 2024 a potvrzení o úplatě ze dne 21. 6. 2024, a dále ze zaslaného oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 6. 2024 včetně podacího lístku má soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 9. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván k úhradě dlužné částky žalobkyni. Dle připojeného podacího lístku byla tato výzva odeslána žalovanému na jeho poslední známou adresu.5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný uzavřel dne 31. 10. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně umožnil žalovanému čerpat kontokorentní úvěr. Žalovaný kontokorentní úvěr čerpal, avšak nehradil jej řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně proto úvěr ke dni 28. 12. 2023 zesplatnil. Ohledně nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu ve výši 1 068,36 Kč byla žalobkyně vyzvána k předložení výpisu z běžného účtu žalovaného, který sice v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu označila k důkazu, ale nebyl soudu předložen. U jednání konaného dne 31. 10. 2025 právní zástupkyně žalobkyně sdělila, že tento výpis žalobkyně nemá k dispozici, a proto jej nemůže soudu předložit. Nárok na zaplacení částky 1 068,36 Kč z titulu nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu žalovaného č. , hodnota, po zrušení poskytování kontokorentního úvěru má soud za prokázaný ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2024 a seznamu postupovaných pohledávek (řádek 145 a 577). Výše této pohledávky pak vyplývá z předžalobní výzvy ze dne 27. 9. 2024. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávek za žalovaným z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 6. 2024. Žalovaný na dluh v celkové výši 34 104,21 Kč žalobkyni dále nic nezaplatil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne 27. 9. 2024.6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný podle ust. § 2662 a násl. občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o účtu a podle ust. § 2395 o. z. v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v pl. znění smlouvu o úvěru. Z této právní úpravy vyplývá závazek žalovaného k zaplacení celkem částky ve výši 34 104,21 Kč s úrokem ve výši ve výši 29 % ročně z částky 31 235,85 Kč od 29. 12. 2023 do 26. 3. 2024, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 31 235,85 Kč od 27. 3. 2024 do zaplacení. Vedle žalované jistiny a úroku vznikl žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. i nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení, který byl kapitalizován částkou 2 179,65 Kč a dále ve výši 15 % ročně z částky 33 035,85 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení a ve výši 14,75 % ročně z částky 1 068,36 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě shora uvedené smlouvy o postoupení pohledávek, jež byla uzavřena v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.7. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1, § 146 odst. 2 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení co do žalované jistiny zcela úspěšná, přičemž řízení bylo vinou žalobkyně částečně zastaveno pouze co do příslušenství, právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 7 112,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 365 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve znění účinném do 31. 12. 2024, sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., ve znění účinném do 31. 12. 2024, dále odměna za účast u jednání ve výši 2 500 Kč podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ve znění účinné od 1. 1. 2025, náhrada hotových výdajů za jeden úkon ve výši 450 Kč podle § 13 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, a konečně náhrada DPH 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 997,50 Kč, přiznaná v souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.8. Jelikož se v tomto případě jedná o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč (jako příklad obdobných žalob podaných žalobkyní lze uvést řízení vedená u tohoto soudu pod sp. zn. 6 C 193/2024, 12 C 80/2025 či sp. zn. 10 C 137/2025), přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení podle ust. § 14b advokátního tarifu. Jinak by případně mohla být hodnocena výše nákladů právního zastoupení v souvislosti s obhajováním uplatněného nároku v reakci na individuálně uplatněnou obranu žalovaného, avšak takové náklady zde vynaloženy nebyly, a proto nebyl důvod odchýlit se od aplikace ust. § 14b advokátního tarifu a soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů