7 C 9/2026-24 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 19 455,73 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s panem , jméno FO, , r.č. , hodnota, , smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že pan , jméno FO, se zavázal poskytnutý úvěr spolu se sjednaným příslušenstvím žalobkyni uhradit formou pravidelných splátek. , jméno FO, však dne , datum, zemřel. Dědictví po zůstaviteli nabyla na základě usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , žalovaná, která tak odpovídá i za dluhy zůstavitele. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však žalobkyni ničeho neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně se tedy po žalované domáhá zaplacení dlužné částky 19 455,73 Kč (sestávající z dlužné jistiny ve výši 19 077,90 Kč a zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 377,83 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 19 077,90 Kč od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž byli řádně předvoláni účastníci řízení. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a současně sdělila, že žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno fikcí dne , datum, , tj. uplynutím lhůty deseti dnů po uložení a připravení zásilky k vyzvednutí na adrese jejího trvalého pobytu, přičemž zásilka byla následně vrácena odesílajícímu soudu. Vzhledem k tomu, že se žalovaná k jednání nedostavila a včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud projednal a rozhodl věc bez přítomnosti účastníků řízení, vycházeje z obsahu spisu a z provedeného dokazování.4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti:- ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, a z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, za období , datum, - , datum, soud zjistil, že žalobkyně poskytla dne , datum, panu , jméno FO, , RČ: 8012093507, bezhotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se jej zavázal uhradit žalobkyni formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 600 Kč; byl sjednán úrok ve výši 16,90 % ročně, RPSN činila 18,54 %;- z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, za období , datum, – , datum, soud zjistil, že dne , datum, jsou na předmětném účtu evidovány platby, resp. splátky jistiny v celkové výši 19 077,90 Kč, a to z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalované; z toho plyne, že žalobkyně fakticky splatila dluh za zůstavitele a nový dluh začala evidovat za žalovanou;- z dopisu notářky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že notářka , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, informovala žalobkyni, že podle usnesení Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , odpovídá za dluh po zemřelém , jméno FO, pozůstalá manželka, tj. žalovaná;- z výzvy k úhradě pohledávek ze dne , datum, a dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky;- z podkladů pro soudní konání týkající se žalované soud zjistil, jakým způsobem byl úvěr žalované čerpán a splácen, resp. že žalovaná dne , datum, čerpala úvěr v částce 19 077,90 Kč, na který však ničeho neuhradila;- z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne , datum, včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovanou k úhradě dlužné částky.5. Ke skutkovým tvrzením žalované nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaná nenabídla žádné důkazy na podporu svých tvrzení.6. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovanou, neboť žalobkyně poskytla panu , jméno FO, úvěr, který následně v rámci dědického řízení přešel na žalovanou. Žalovaná však úvěr nehradila, čímž se dostala do prodlení.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1701 odst. 1 o. z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. Ve světle výše uvedených ustanovení právních předpisů a provedených listinných důkazů lze vyslovit závěr, že žaloba byla důvodná. Žalobkyně prokázala, že uzavřela s panem , jméno FO, smlouvu o úvěru a řádně splnila své povinnosti, když panu , jméno FO, poskytla finanční prostředky. , jméno FO, však zemřel a v rámci dědického řízení přešel jeho dluh vůči žalobkyni na žalovanou. Žalovaná, přestože byla povinna řádně a včas splnit povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru, však žalobkyni ničeho neuhradila, a to navzdory opakovaným výzvám žalobkyně. Dostala se tak do prodlení s plněním svého závazku, tudíž je po právu sankcionována úroky z prodlení, které žalobkyně částečně kapitalizovala. S poukazem na shora uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou, a zavázal proto žalovanou k úhradě částky podle žaloby. Soud neprověřoval skutečnost, zda žalobkyně zkoumala úvěruschopnost zůstavitele, jelikož žalobkyně v návrhu fakticky požadovala jen jistinu a zákonné úroky z prodlení.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 100 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., za jeden úkon ve výši 300 Kč (žaloba).10. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).