115 C 182/2020-20 — Ústavní soud

1. Žalobou podanou na soud dne 13. 5. 2020, ve smyslu jejího doplnění ze dne 3. 6. 2020, se žalobce domáhal po žalovaném úhrady částky 400 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 18. 4. 2018 byl na vozidlo žalovaného namontován technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (dále jen„ TPZOV“). Žalovaný na místě neuhradil cenu za přiložení a odstranění TPZOV ve výši 400 Kč, avšak svůj dluh uznal co do důvodu a výše, přičemž se dluh zavázal uhradit do 14 dnů. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (žalobce výslovně, žalovaný pak za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu s tímto postupem soudu souhlasili). 4. Soud provedl dokazování výpisem z usnesení schůze Rady [územní celek] č. R6/085 ze dne 14. 11. 2012, ze kterého zjistil, že Rada [územní celek] schválila jednorázový manipulační poplatek za dokončený odtah vozidla ve výši 1 800 Kč (včetně DPH) a poplatek za skladování vozidla ve výši 120 Kč/den (včetně DPH). Protokolem o odtažení vozidla [číslo] ze dne 8. 1. 2020, bylo prokázáno, že dne 8. 1. 2020 byl na ulici [ulice a číslo] v [obec] proveden odtah vozidla [registrační značka], značka BMW. Kartou vozidla 5M92269 bylo prokázáno, že provozovatelem vozidla byl v rozhodné době žalovaný. Z výzvy k zaplacení nákladů odtahu vozidla ze dne 6. 2. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovaného na existenci dluhu upozornil a vyzval jej k jeho zaplacení. 5. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, byl z hlediska hmotně právního nedůvodný. 6. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 7. Podle ust. § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, ten, kdo způsobuje překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit. Neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklady vlastník pozemní komunikace. Podle odstavce 4 téhož ustanovení, je-li překážkou provozu na pozemních komunikacích vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie. Vozidlo se odstraní na náklady jeho provozovatele. 8. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná V daném případě tvořilo vozidlo [registrační značka], značka BMW, překážku provozu na pozemní komunikaci a proto bylo dne 8. 1. 2020 Městskou policií [obec] odtaženo. Vzhledem k tomu, že k uvedenému dnu odtahu byl žalovaný provozovatelem předmětného vozidla, je povinen částku 1 920 Kč žalobci zaplatit. Žalovaný byl řádně žalobcem vyzván k úhradě této částky, tu však ani na výzvu nezaplatil, proto jej soud k této povinnosti zavázal výrokem I. tohoto rozsudku včetně úroků z prodlení, když tyto jsou odůvodněny ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodnul soud v souladu s ustanovením § 1 odst. 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud se plně ztotožnil s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. března 2013 sp. zn. II ÚS 376/12, na základě kterého nelze statutárnímu městu přiznávat náklady za zastoupení advokátem. Na žalobce bylo proto v souladu s předmětnou vyhláškou pohlíženo jako na nezastoupeného účastníka, a tedy mu byla přiznána náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů za úkony písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění, a to ve výši 100 Kč, na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu provedeného vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, konkrétně pak jejím § 2 odst. 1.