2 Cmo 12/2021-186 — Vrchní soud v Praze

Napadeným usnesením soud prvního stupně doplnil jím vydaný rozsudek ze dne 19. 9. 2019, č. j. 7 Cm 107/2017-143, o výrok III., jímž žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 8 064 Kč, a to na účet Městského soudu v Praze. Rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení spojených s vydáním doplňujícího usnesení. V odůvodnění usnesení odkázal na úpravu obsaženou v ustanovení § 166 o. s. ř. a konstatoval, že ve shora uvedeném rozsudku opomněl rozhodnout o nákladech řízení vzniklých státu v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku. Uvedl, že z odměny znalci přiznané v celkové výši 13 064 Kč nebyla složenou zálohou kryta částka 8 064 Kč. V této výši tak má stát právo na náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. Výrok o nákladech řízení odůvodnil tím, že úspěšné žalobkyni v řízení o vydání doplňujícího usnesení žádné náklady řízení nevznikly.Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání, ve kterém navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítl, že usnesení je nesprávné, nezákonné a zmatečné, neboť soud prvního stupně měl vydat doplňující rozsudek a nikoli doplňující usnesení. Zdůraznil, že pochybení a opomenutí soudu lze z procesně formálních důvodů napravit pouze zákonem předepsaným a předpokládaným způsobem, nikoli však napadeným usnesením. Soudu prvního stupně vytkl, že v řízení postupuje zmatečně, a v tomto směru akcentoval zejména opomenutí tzv. koncentračního poučení žalovaného. Odhlédnout pak podle něj nelze ani od toho, že řízení trvá již více jak tři roky, přičemž zmatečnostním postupem soudu prvního stupně dochází k jeho dalšímu prodlužování.Podle ustanovení § 166 odst. 1 o. s. ř. nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Podle ustanovení § 166 odst. 2, první věta o. s. ř. doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením.Podle ustanovení § 222 odst. 2 o. s. ř. nerozhodl-li soud prvního stupně o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o návrhu na předběžnou vykonatelnost, odvolací soud může ještě před rozhodnutím o odvolání nařídit, aby své rozhodnutí doplnil (§ 166 o. s. ř.).Z obsahu spisu se podává, že státu vznikly v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku , Anonymizováno, náklady řízení, když z rozpočtových prostředků mu byla vyplacena částka 8 064 Kč (viz platební poukaz ze dne 29. 10. 2018 založený na čísle listu 93 spisu). Vzhledem k tomu, že v rozsudku ze dne 19. 9. 2019, č. j. 7 Cm 107/2017-143, jímž bylo vyhověno žalobě na zaplacení směnečné pohledávky ve výši 262 050 Kč s příslušenstvím a odměnou a jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 82 748,90 Kč, soud prvního stupně opomněl o nákladech řízení státu rozhodnout (§ 148 odst. 1 o. s. ř.), bylo mu přípisem odvolacího soudu ze dne 26. 10. 2020 nařízeno tento nedostatek odstranit (§ 222 odst. 2 o. s. ř.). Soud prvního stupně poté rozhodl napadeným usnesením a rozsudek doplnil postupem podle ustanovení § 166 odst. 1 a 2 o. s. ř. o výrok III., jímž povinnost k náhradě těchto nákladů uložil žalovanému.K výhradě žalovaného v podaném odvolání, že vydáno mělo být nikoli doplňující usnesení, nýbrž doplňující rozsudek, odvolací soud odkazuje na úpravu obsaženou v ustanovení § 166 odst. 2, první věta o. s. ř., ze které vyplývá, že doplňujícím rozsudkem se rozhoduje pouze v případě, kdy soud nerozhodl o některé části předmětu řízení ve věci. Pokud však soud opomenul rozhodnout o náhradě nákladů řízení (mezi účastníky řízení nebo o nákladech státu), vydá doplňující usnesení (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, strana 1126).Pokud jde o další výtky směrem k soudu prvního stupně týkající se jeho postupu v řízení, způsobu, jakým rozhoduje, a délky, po kterou řízení trvá, tyto jsou z hlediska posouzení správnosti napadeného usnesení irelevantní, když zabývat se jimi lze až v souvislosti s rozhodováním o odvolání podaném žalovaným proti rozsudku ve věci vydanému.Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné.