7 Cmo 12/2020-18 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že , tituly před jménem, , Anonymizováno, , advokátce, sídlem , Adresa advokátky, , opatrovníkovi účastníků 1. , Anonymizováno, a 2. , Anonymizováno, se přiznává na odměně opatrovníka částka 640 Kč, režijní paušál ve výši 300 Kč a DPH 197,40 Kč. Celková částka 1137,40 Kč bude po právní moci usnesení vyplacena prostřednictvím účtárny soudu.2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že , Jméno advokátky, byla v souladu s ust. § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ustanovena opatrovnicí účastníka. Její odměna byla určena za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 5, § 7 bod 2., § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“). Za to jí náleží odměna 640 Kč (2 úkony právní služby 500 Kč snížená podle § 12 odst. 4 a § 12a odst. 1 AT, na 320 Kč). Jako náhrada hotových výdajů byl opatrovnici přiznán jeden režijní paušál podle § 13 odst. 3 AT ve výši 300 Kč a DPH ve výši 197,40 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala v zákonné lhůtě , Jméno advokátky, odvolání s odkazem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 4/19 ze dne 24. 9. 2019, který s účinností od 20. 11. 2019 zrušil § 9 odst. 5 AT ve slovech „jehož pobyt není znám“. V daném případě soud prvního stupně ve věci výpočtu odměny opatrovníka aplikoval právě § 9 odst. 5 AT. Uvedla, že v dané věci nebyla ustanovena opatrovníkem účastníků jako osobám, jejichž pobyt není znám, ale jako osobám, kterým se nepodařilo doručit písemnost soudu na známou adresu v cizině ani na jinou známou adresu. Uvádí, že po praktické stránce není žádný rozdíl mezi těmito dvěma důvody ustanovení opatrovníka – v obou případech soud nezná místo pobytu účastníka. Proto má za to, že soud neměl z úřední povinnosti aplikovat § 9 odst. 5 AT a měl postupovat dle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7, § 12 odst. 4 a § 12a odst. 1 AT, tedy přiznat 2 x 2 480 Kč mínus 20% (3 968 Kč), jeden režijní paušál 300 Kč a 21% DPH z částky 4 628 Kč (896,28 Kč), celkem tedy 5 164,28 Kč. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a přiznal odvolatelce odměnu ve výši 5 164,28 Kč.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Podle ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř. pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.6. Dle ustanovení § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.7. Z obsahu spisu vyplývá, že Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 10. 2019, č. j. 85 Cm 1754/2019-7 v řízení o zrušení obchodní korporace , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , identifikační číslo , IČO, , s likvidací a jmenování likvidátora, ustanovil účastníkům 1. a 2. opatrovníka s odkazem na ustanovení § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) z důvodu, že se uvedeným účastníkům nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Opatrovnicí účastníků byla ustanovena , Jméno advokátky, .8. Z předloženého spisu se podává, že , Jméno advokátky, v řízení vykonala ve své funkci opatrovníka celkem jeden úkon právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ AT).9. Odvolací soud se předně zabýval tím, zda soud prvního stupně postupoval správně, když při určení odměny opatrovnice vyšel z tarifní hodnoty stanovené dle ust. § 9 odst. 5 AT ve výši 1 000 Kč.10. Ústavní soud nálezem, ze dne 24. září 2019, sp. zn. Pl. ÚS 4/19, § 9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech „jehož pobyt není znám“ s účinností od 20. listopadu 2019 jako neústavní zrušil (s argumentací v něm blíže uvedenou), a (v bodě 46) dodal, že “ačkoliv Ústavní soud nemohl podrobit přezkumu celé ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu, je zřejmé, že jeho výtky přesahují jím nyní zrušenou část hypotézy tohoto ustanovení. K tomu je vhodné připomenout, že obecné soudy jsou podle čl. 95 odst. 1 Ústavy vázány jen zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, když dále jsou oprávněny posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem (tedy i s ústavním zákonem) nebo s takovou smlouvou. Podle judikatury Ústavního soudu [srov. například nález ze dne 11. března 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01 (N 34/29 SbNU 291)] je soudce při použití jiného právního předpisu (tedy podzákonného předpisu) rozporného podle něj se zákonem oprávněn jej v konkrétním případě (tedy s účinky inter partes) nepoužít. Shledají-li proto obecné soudy v jiných jimi vedených řízeních, že důvody, které v této věci vedly Ústavní soud ke zrušení § 9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech „jehož pobyt není znám,“ jsou naplněny i vůči jiné části § 9 odst. 5 advokátního tarifu, nebudou ani ve zbývající části dané ustanovení v konkrétním případě aplikovat“.11. Ve stejném duchu vyznívají další (posléze) vydaná rozhodnutí Ústavního soudu, viz nález Ústavního soudu ze dne 14. ledna 2020, sp. zn. Pl. ÚS 22/19 (jež zrušil § 9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech „nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení“) a nález Ústavního soudu ze dne 28. ledna 2020, sp. zn. Pl. ÚS 23/19, (jež zrušil § 9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech „ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob“).12. Odvolací soud v této věci nemá důvod se odchýlit od závěrů přijatých Vrchním soudem v Praze v jeho usnesení ze dne 23. března 2020, č. j. 14 Cmo 25/2020-17, a stejně jako on proto neshledal, proč by důvody, jež vedly Ústavní soud ke zrušení § 9 odst. 5 advokátního tarifu ve výše uvedených částech, nebyly naplněny i vůči části § 9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech „jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině“ (bod 9 usnesení).13. Z vyložených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně nesprávně na danou věc aplikoval ust. § 9 odst. 5 advokátního tarifu, který Ústavní soud v citovaných rozhodnutích shledal – s argumentací v nich uvedenou odkazujíc na porušení zásady rovnosti (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod) v návaznosti na právo podnikat a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací dle čl. 26 odst. 1 a odst. 3 Listiny základních práv a svobod – neústavním.14. Při určení výše odměny opatrovnice je proto na místě vyjít z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) AT, z toho sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 3 100 Kč dle § 7 bod 5 AT, snížená o 20% dle § 12 odst. 4 AT tj. 2 480 Kč a snížená dle § 12a odst. 1 AT tj. 1 984 Kč za jeden úkon právní služby, vynásobeno 2 x dle počtu zastupovaných osob (§ 12 odst. 3 AT). Odměna opatrovnice se proto určuje celkem částkou 3 968 Kč.15. Dle ustanovení § 13 odst. 3 AT nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby.16. Dle komentářové literatury „Za společné úkony při zastupování či obhajobě více osob přísluší ke každému úkonu tolik režijních paušálů, kolik je zastupovaných či obhajovaných osob. To vyplývá z gramatického znění ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu. V něm zákonodárce používá množné číslo při použití výrazu „společný úkon“ právní služby. Chce tím zdůraznit, že při společném zastupování či obhajobě více osob se jedná v témže časovém okamžiku o tolik úkonů, kolik je zastupovaných či obhajovaných osob. Ke každému úkonu pak podle § 13 odst. 1 advokátní tarif náleží režijní paušál (srov. Svejkovský, J., Vychopeň, M., Krym, L., Pejchal, A. a kol. Zákon o advokacii. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, Advokátní tarif – komentář, 576 s.).17. Soud prvního stupně proto neurčil správně ani paušální náhradu hotových výdajů opatrovnice, neboť opatrovnice účastníků 1. a 2. vykonala celkem 1 společný úkon právní služby, a to za 2 osoby, a proto jí náleží v souladu s § 13 odst. 4 AT ke každému společnému úkonu právní služby náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč vynásobeno počtem 2 zastupovaných osob, tj. celkem 600 Kč. K náhradě odměny a hotových výdajů pak náleží opatrovnici i 2