7 Cmo 143/2020-88 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně usnesením ze dne 5. 3. 2020, č. j. 38 Cm 81/2017-76, které nabylo právní moci dne 1. 4. 2020, mimo jiné ustanovil právnické osobě , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „Společnost“) procesního opatrovníka , Jméno opatrovníka, , advokáta (dále jen „opatrovník“). Opatrovník podáním ze dne 14. 4. 2020 vyúčtoval svou odměnu a hotové výdaje za zastoupení daného účastníka v tomto řízení ve výši 2 780 Kč dle ust. § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) ve spojení s § 7, § 9 odst. 4 písm. c) a zákonného snížení dle § 12a odst. 1 AT.2. Soud první stupně v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. přiznal opatrovníkovi odměnu náhradu hotových výdajů za výkon funkce opatrovníka ustanoveného soudem Společnosti v celkové výši 1 540 Kč a výrokem II. zamítl žádost opatrovníka o přiznání náhrady jeho odměny, co do částky 1 240 Kč. Soud prvního stupně o odměně opatrovníka rozhodl podle ust. § 9 odst. 4 písm. c) ust. § 7 bodu 2 a ust. § 12a odst. 1 AT, když mu přiznal nárok na odměnu za jeden úkon právní služby dle ust. § 11 odst. 2 a 3 AT ve výši 1 240 Kč (jen přijetí usnesení a založení spisu; mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny snížená o 20%) a paušální náhradu za jeden úkon ve výši 300 Kč, celkem tedy 1 540 Kč. Dle soudu prvního stupně opatrovník chybně účtoval odměnu za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, ačkoliv v daném případě dle soudu prvního stupně se o převzetí a přípravu zastoupení nejednalo a jeden úkon měl být vyúčtován podle § 11 odst. 2 a 3 AT, tedy odměna ve výši jedné poloviny.3. Proti tomuto usnesení podal opatrovník odvolání, ve kterém navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Dle opatrovníka mělo být postupováno podle § 11 odst. 1 písm. b) AT, přičemž uvedl, že s věcí se seznámil podrobně. Opatrovník má za to, že v případech, kdy vztah advokáta a klienta vznikne ustanovením z úřední povinnosti, využije se výpočet odměny advokáta dle advokátního tarifu vždy. Názor krajského soudu, že v daném případě nedošlo ke smlouvě o poskytování právních služeb, považuje za zcela lichý. Nadto dle opatrovníka soud prvního stupně ani neuvedl, který z úkonů uvedených v § 11 odst. 2 AT, je tedy povahou nejbližší jeho úkonu. Opatrovník má za to, že ve věci učinil úkon převzetí a přípravy zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. b) AT. Dále uvedl, že z legislativně technických důvodů je s tímto úkonem právní služby spojena první porada s klientem, a to proto, aby nebyla účtována samostatně. Nicméně v těch případech, kdy poradu s klientem nelze objektivně uskutečnit, srovnání např. s řízením proti uprchlému při obhajobě v trestním řízení, či při ustanovení právního zástupce osobně neznámého pobytu, tak není obligatorní součástí tohoto úkonu právní služby. Jiná interpretace by byla porušením jeho práv na spravedlivou odměnu za vykonanou práci zaručenou článkem 28 ZLPS. Nadto opatrovník vyjmenoval svoje činnosti v rámci tohoto řízení jakožto ustanoveného opatrovníka, kdy v souladu s judikaturou dle něj tak zcela jistě provedl úkon podle § 11 odst. 1 písm. b) AT.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 212 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Odvolací soud se neztotožňuje se soudem prvního stupně v závěru, že ustanovený opatrovník nevykonal úkon právní služby v podobě převzetí a přípravy věci ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b) AT. Převzetí a příprava je samostatným úkonem právní služby. K převzetí věci ze strany ustanoveného opatrovníka došlo doručením usnesení krajského soudu, kterým bylo rozhodnuto o ustanovení procesního opatrovníka Společnosti. Z daného usnesení ustanovený opatrovník zjistil, jaký je skutkový základ věci, v jaké věci má tedy Společnost zastupovat. Není důvod pochybovat o tom, že ustanovený opatrovník je osobou profesně odpovědnou a že tedy se jeho funkce neomezuje na pouhé přebírání pošty či administrativní úkony. Výkon funkce opatrovníka, kterým v tomto řízení musí ze zákona být advokát, je činností odpovědnou. Opatrovník se proto musí nejen seznámit s obsahem doručených soudních rozhodnutí, dalších písemností, s relevantní právní úpravou, musí zvážit další procesní postup, kupř. podání či nepodání opravného prostředku. Ustanovenému opatrovníkovi pak nelze jeho právo na odměnu odepřít ani postupem podle § 150 o. s. ř., neboť zmíněné ustanovení dopadá pouze na náhradu nákladů řízení, kterou však odměna a náhrada hotových výdajů ustanoveného zástupce není.6. Odvolací soud z uvedených důvodů uzavírá, že posouzení úkonu právní služby vykonaného opatrovníkem Společnosti dle ust. § 11 odst. 2 a 3 AT soudem prvního stupně není správné.7. Dle odvolacího soudu proto náleží opatrovníkovi , Jméno opatrovníka, za zastupování společnosti , právnická osoba, , odměna za poskytnutý jeden úkon právní služby (§ 11 odst. 1 písm. b) AT) dle § 9 dost. 4 písm. c) AT ve výši 3 100 Kč, snížená v návaznosti na ustanovení § 12a odst. 1 AT o 20 %, tedy 2 480 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, což celkem činí 2 780 Kč.8. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku výše.