7 Cmo 179/2019-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně ve spolkovém rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu L, vložce číslo 50584 rozhodl v rubrice statutární orgán o výmazu předsedy výboru , Anonymizováno, a místopředsedy výboru , Anonymizováno, a zapsal u vymazávané osoby , Anonymizováno, den zániku členství: 29. listopadu 2018 a den zániku funkce: 29. listopadu 2018 a u vymazávané osoby , fyzická osoba, den zániku členství: 29. listopadu 2018 a den zániku funkce: 29. listopadu 2018 a dále zapsal předsedu výboru , Anonymizováno, den vzniku členství: 29. listopadu 2018 a den vzniku funkce: 29. listopadu 2018 a místopředsedu výboru , Anonymizováno, den vzniku členství: 29. listopadu 2018 a den vzniku funkce: 29. listopadu 2018. Den zápisu změny: Dnem nabytí právní moci. Rozhodnutí nebylo odůvodněno. Učinil tak na základě návrhu podaného pobočným spolkem jmenovaným v záhlaví tohoto usnesení.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala , právnická osoba, odvolání. Uvedla, že „jako účastník“ nesouhlasí s odvoláním napadeným usnesením „z důvodu, že vychází na základě neplatných skutečností, které nejsou nijak zákonem podloženy.“ Navrhla, aby Vrchní soud v Praze zrušil uvedené usnesení Městského soudu v Praze a návrh navrhovatele jako neodůvodněný a protizákonný zamítl v plném rozsahu.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu nebyla oprávněna.4. Dle § 201 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) „Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.“5. Odvolání je řádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout rozhodnutí vydané soudem prvního stupně. V § 201 o. s. ř. je upravena jednak objektivní přípustnost odvolání (tj. proti kterým rozhodnutím soudu prvního stupně je lze podat), jednak jeho subjektivní přípustnost (tedy kdo je k jeho podání oprávněn). Z citovaného zákonného ustanovení jednoznačně vyplývá, že k podání odvolání je oprávněna osoba, která je účastníkem řízení před soudem prvního stupně. Odvolací soud se proto musel primárně zabývat tím, zda , právnická osoba, (coby hlavní spolek) je účastníkem předmětného rejstříkového řízení před soudem prvního stupně. Nebyl – li by jím, nebyl by ani subjektivně legitimován k podání odvolání.6. V rejstříkovém řízení se ohledně zákonného stanovení okruhu účastníků řízení uplatní ustanovení § 84 z. v. r., dle něhož účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba. Dle § 1 odst. 2 z. v. r. do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (dále jen „zapsaná osoba“).7. Než odvolací soud mohl přistoupit k vymezení účastníků rejstříkového řízení, musel vyjasnit, resp. definovat, co rozumí zákon pod legislativní zkratkou „zapsaná osoba“. Její vymezení v § 1 odst. 2 z. v. r. není příliš jednoznačné, neboť zákonem stanovené údaje se zapisují i o osobách, které se zapisují do veřejného rejstříku v rámci zapsané osoby (to mohou být např. členové statutárního orgánu – jednatelé společnosti s ručením omezeným, společníci společnosti s ručením omezeným apod.). Pro účely definice účastníků ve smyslu § 84 z. v. r. je zapsanou osobou třeba rozumět osobu, o níž se vede rejstříkový spis, a současně, ohledně jejíž údajů - v jejím rámci zapisovaných, je navrhován zápis (změna zápisu, výmaz) do veřejného rejstříku. Ostatně ke shodným závěrům dochází i odborná právní teorie: „Toto označení není zcela přesné – zákonem stanovené údaje se zapisují i o osobách, které se zapisují do veřejného rejstříku v rámci zapsané osoby. …Lze také říci, že zapsanou osobou je osoba, o které se vede rejstříkový spis.“ - viz komentář k § 84 z. v. r. in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 394 s.8. Dle § 26 odst. 1 z. v. r. do spolkového rejstříku se zapisují: a) spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů (dále jen „spolek“), b) pobočné spolky a c) další osoby, o nichž tak stanoví jiný zákon. Dle § 26 odst. 2 z. v. r. návrh na zápis ve věcech pobočného spolku podle odstavce 1 písm. b) podává spolek podle odstavce 1 písm. a). Dle § 28 z. v. r. návrh na změnu nebo výmaz zápisu může podat osoba uvedená v § 26 nebo 27.9. Z počátku právní teorie zastávala názor, že návrhy na změnu zápisu u pobočného spolku si podávají samy pobočné spolky – srov. komentář k § 26 in Hampel, P., Walder, I., Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, 368 s.: „Návrh na první zápis (prvozápis) pobočného spolku…podávají samotné hlavní spolky…Návrh na změnu zápisu již podávají samy pobočné spolky.“ Následně právní teorie dospěla k závěru, že u pobočného spolku podává návrh na zápis (vč. změny nebo výmazu) vždy hlavní spolek – srov. komentář k § 28 in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 394 s.: „Dikce § 28 působí zmatečně, nicméně její význam je třeba číst ve spojení s § 26 a § 27. Domníváme se totiž, že se jedná o legislativní nepřesnost, protože podle legislativní zkratky obsažené v § 2 odst. 2 se zápisem rozumí nejen zápis sám, ale také jeho změna nebo výmaz, pročež by § 28 v zákoně nemusel být vůbec obsažen. textem pak § 28 pouze potvrzuje, co je uvedeno v § 26 a § 27, tedy že ve všech věcech spolků, zahraničních spolků, pobočných spolků a zahraničních spolků, podává návrh na zápis (vč. jeho změny nebo výmaz) vždy hlavní spolek,…“ K tomuto závěru se nakonec přiklonila i soudní judikatura: „Návrh na zápis ve věcech pobočného spolku, a to včetně změny či výmazu zápisu, podává zásadně hlavní spolek (§ 11 odst. 1, § 26 odst.2 zákona č. 304/2013 ve znění pozdějších předpisů); tím není dotčeno ustanovení § 11 odst. 3 uvedeného zákona.“ - viz právní věta usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. srpna 2016, sp. zn. 8 Cmo 232/2016 publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 130/2017.10. Poukázat je třeba i na to, že je nezbytné lišit mezi aktivní věcnou legitimací navrhovatele a mezi účastenstvím v rejstříkovém řízení. Jedná se odlišné právní instituty. Je-li navrhovatelem hlavní spolek, jemuž zákon svěřuje aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na zápis ve věcech pobočného spolku (§11 odst. 1, § 26 odst. 2 z. v. r.), je tento účastníkem řízení (z titulu navrhovatele). Platí tedy, že účastníky takového rejstříkového řízení je hlavní spolek z titulu navrhovatele a pobočný spolek z titulu zapsané osoby, ohledně níž je navrhována změna zápisu (tedy účastníky rejstříkového řízení by byly dvě osoby). Podá–li však návrh na zápis změn jen pobočný spolek z titulu zapsané osoby, navrhuje zápis změn o sobě zapisovaných údajů (tedy v rámci zapsané osoby), a jenž může být aktivně věcně legitimován jen na základě ustanovení § 11 odst. 3 z. v. r. (nikoli § 26 – 28 z. v. r.), je účastníkem takového rejstříkového řízení jen tento pobočný spolek coby zapsaná osoba, nikoliv též hlavní spolek. Hlavní spolek není účastníkem řízení o zápis do spolkového rejstříku týkajícího se pobočného spolku, byl–li návrh na zahájení řízení podán tímto pobočným spolkem.11. Výše přijaté závěry týkající se účastenství v rejstříkovém řízení – promítnuto do posuzované věci, tedy znamenají, že účastníkem předmětného rejstříkového řízení o návrhu na zápis změn do spolkového rejstříku v rámci údajů zapisovaných u navrhovatele (pobočného spolku) coby „zapsané osoby“ byl pouze navrhovatel coby zapsaná osoba a nikdo jiný. Hlavní spolek (, právnická osoba, ) nebyl účastníkem rejstříkového řízení před soudem prvního stupně, není tudíž ani subjektivně legitimován k podání odvolání, neboť toto právo zákon přiznává jen účastníku řízení (pokud to zákon nevylučuje) – viz § 201 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r. Pro úplnost ještě třeba podotknout, že nebyl–li jmenovaný hlavní spolek účastníkem předmětného rejstříkového řízení, znamená to, že se mu nedoručuje rozhodnutí vydané v rámci tohoto řízení a ani mu nepočíná běžet žádná lhůta k podání odvolání.12. Z uvedeného důvodu odvolací soud odvolání , právnická osoba, (coby hlavního spolku) proti usnesení soudu prvního stupně podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl, aniž by byl vůbec oprávněn se věcně zabývat důvodností odvolacích námitek.