7 Cmo 242/2020-14 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně odvolání společnosti , právnická osoba, (dále i jen „Společnost“) ze dne 30. 6. 2020 proti usnesení ze dne 27. 5. 2020, č. j. 85 Cm 983/2020-3, kterým soud prvního stupně mimo jiné rozhodl tak, že zahájil řízení o zrušení obchodní korporace s likvidací a jmenování likvidátora (výrok I.), zrušil Společnost a nařídil její likvidaci (výrok II.) a likvidátorem jmenoval společnost , Jméno advokátky C, ., IČO , IČO advokátky C, (výrok III.), odmítl. V odůvodnění uvedl, že s ohledem na § 57 a § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bylo odvolání podáno opožděně, když usnesení bylo Společnosti doručeno dne 8. 6. 2019 (8. 6. 2020 poznámka odvolacího soudu), patnáctidenní lhůta začala plynout dne 9. 6. 2020 a posledním dnem lhůty byl den 23. 6. 2020. Společnost však předala odvolání k poštovní přepravě až dne 30. 6. 2020.2. Proti tomuto usnesení podala Společnost včasné odvolání, ve kterém uvedla, že společnost v současnosti nemá pověřenou osobu na přebírání poštovních zásilek a jediná osoba pověřená k převzetí, jednatel, napadené usnesení převzala až dne 17. 6. 2020. S odkazem na § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, Společnost dále namítla, že nakolik desátý den ode dne vydání usnesení připadal na sobotu 6. 7. 2020, fikce doručení by nastala dnem 8. 6. 2020. V takovém případě by však zásilka musela být uložená podle ustanovení § 23 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v den vydání usnesení, což nekoresponduje s tím, že by se soud neúspěšně pokoušel o doručení usnesení účastníkovi řízení. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Podle § 204 odst. 1 o. s. ř. se odvolání podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje.5. Podle § 57 o. s. ř. se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. (1) Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. (2) Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. (3)6. Dle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za [doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení7. Podle § 208 odst. 1 o. s. ř. opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.8. „Lhůta uvedená v § 17 odst. 4 zák. č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je lhůtou procesní, jejíž běh se při doručování písemností v občanském soudním řízení počítá podle § 57 odst. 1 a 2 o. s. ř. a při doručování písemností v trestním řízení podle § 60 odst. 1, 2 a 3 tr. ř.“ (Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015).9. Předně odvolací soud konstatuje, že toto řízení o zrušení obchodní korporace s likvidací a jmenování likvidátora je podle ust. § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních ( dále jen „z. ř .s.“) řízením o některých otázkách týkajících se právnických osob, a to řízením ve statusových věcech právnických osob, které upravuje z. ř. s. [§ 2 písm. e) z. ř. s.]. Podle § 1 odst. 3 z. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád. Na danou věc proto nelze aplikovat zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, tak jak odvolatelka namítá.10. Odvolací soud dále ze spisu zjistil, že usnesení ze dne 27. 5. 2020 bylo dle potvrzení od dodání a doručení do datové schránky na č. l. 4 dodáno Společnosti do datové schránky dne 28. 5. 2020. Dle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění výše citovaného stanoviska Nejvyššího soudu bylo usnesení doručeno Společnosti v pondělí dne 8. 6. 2020. Zákonná patnáctidenní odvolací lhůta Společnosti tak uplynula dne 23. 6. 2020.11. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že odvolání podané Společností prostřednictvím poštovní přepravy dne 30. 6. 2020 (č. l. 7 spisu) nebylo podáno ve lhůtě dle ust. § 204 odst. 1 o. s. ř., tedy bylo podáno opožděně, a proto je soud prvního stupně správně podle ustanovení § 208 odst. 1 o. s. ř. odmítl.12. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné.13. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud s odkazem na ust. § 23 z. ř. s., ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř., když v daném případě neshledal žádné okolnosti případu, které by jejich přiznání odůvodňovaly.