7 Cmo 295/2019-45 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatel se svým návrhem ze dne 22. 10. 2018 domáhá odvolání likvidátorky společnosti , Jméno advokáta B, (dále jen „společnost“) , Jméno advokáta C, s tím, že je akcionářem společnosti a má právní zájem na tom, aby likvidace společnosti probíhala řádně a směřovala k tomu, že bude řádně rozdělen likvidační zůstatek. Jako důkaz označil v návrhu „výpis z portfolia navrhovatele“. V návrhu rekapituloval, že o zrušení společnosti s likvidací rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. 10. 2015, č. j. 71 Cm 196/2015-15 a likvidátorem jmenoval , Jméno advokáta C, . Navrhovatel likvidátorku dopisem z 21. 3. 2018 vyzval, aby mu zaslala zahajovací rozvahu a soupis jmění společnosti a aby zveřejnila výroční zprávy a účetní závěrky. Likvidátor řádně neplní své povinnosti a není zřejmé, že by likvidace směřovala ke svému ukončení – k rozdělení likvidačního zůstatku. Účastnice ad 2) ve svém vyjádření k návrhu uvedla, že vyzvala společnost i dva členy představenstva k předání seznamu aktiv, pasiv, obchodních knih a dalších potřebných dokladů. Společnost je však nekontaktní. Dále požádala o součinnost peněžní ústavy, zeměměřičský úřad a odbor dopravně správních agent. Společnost nemá žádný majetek a nepodniká. Rovněž oznámila vstup společnosti do likvidace v Obchodním věstníku dne 25. 4. 2016 a dne 9. 5. 2016. Přihlásili se dva věřitelé, a to Městský soud v Praze částkou 2 000 Kč a společnost , právnická osoba, . s částkou 2 122 449,71 Kč. Výzva k vrácení listinných akcií byla zveřejněna v Obchodním věstníku dne 27. 3. 2017 a zneplatnění akcií dne 31. 5. 2017. Žádný akcionář na základě těchto výzev akcie nevrátil. Zmínila též rozvrhové usnesení konkursu společnosti , právnická osoba, . dle kterého má být pohledávka účastníka ad 1) poměrně uspokojena částkou 1 972 Kč. Navrhla zamítnutí návrhu.2. Soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením rozhodl o odvolání , Jméno advokáta C, z funkce likvidátora společnosti (výrok I.), likvidátorem společnosti jmenoval , Jméno advokáta E, , insolvenční správkyni, … (výrok II.), , Jméno advokáta C, uložil povinnost zaplatit navrhovateli k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.)a dále rozhodl, že společnost nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení mj. uvedl, že z výzev právního zástupce navrhovatele adresovaných účastníkovi 1) a 2) obě ze dne 21. 3. 2018 je zjištěno, že navrhovatel sděluje, že společnost nezveřejnila od roku 2012 výroční zprávy a účetní závěrky a že žádá o nápravu a dále žádá o zaslání soupisu jmění společnosti a o informace o průběhu likvidace. Z emailu likvidátora adresovaného právnímu zástupci navrhovatele , Jméno advokáta A, ze dne 22. 3. 2018 soud zjistil, že navrhovateli bylo sděleno, že s největší pravděpodobností bude likvidační zůstatek nulový, neboť společnost nemá žádný movitý ani nemovitý majetek, na účtech nemá žádné finanční prostředky. Dne 27. 3. 2017 byla v Obchodním věstníku zveřejněna výzva k vrácení akcií, na což nebylo reagováno. Akcie byly následně zneplatněny. Dne 2. 7. 2019 likvidátorka založila do sbírky listin (sbírkou listin zveřejněno 4. 7. 2019) účetní závěrky za období od 23. 12. 2015 do 31. 12. 2015 a účetní závěrky za roky 2016 do 30. 6. 2019 včetně příloh k těmto účetním závěrkám. U ústního jednání byla likvidátorkou založena účetní závěrka za období od 1. 1. 2015 do 22. 12. 2015. Účetní závěrky nebyly datovány ani podepsány. Účetní závěrka vyhotovená za období 23. 12. 2015 až 31. 12. 2015 obsahovala přílohu nazvanou Vybrané údaje z Rozvahy (bilance) pro podnikatele, ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2015. Podle této rozvahy společnost k datu 31. 12. 2015 neměla žádná aktiva ani pasiva. Následně soud citoval zákonná ustanovení (§ 191 odst. 2 a § 199 odst. 1 o. z. a § 19 odst. 1 zák. č. 563/1991 Sb. o účetnictví a § 17 odst. 1 písm. c) téhož zákona). Po skutkové stránce soud prvního stupně uvedl, že „dospěl k závěru, že navrhovatel je akcionářem účastníka 1) a současně jeho věřitelem (což účastníci nepopřeli).“ Navrhovatel vyzval likvidátorku dopisem z března 2018 o zaslání soupisu jmění a zahajovací rozvahy. V řízení nebylo prokázáno, že by likvidátorka vyžadované doklady navrhovateli zaslala, likvidátorka takové tvrzení neuvedla ani ve svém písemném vyjádření a její právní zástupce u jednání sdělil, že mu o tom není nic známo a ve spise o tom rovněž nemá založen žádný doklad. Dále soud uvedl, že zahajovací rozvaha se sestavuje ke dni vstupu společnosti do likvidace, což je v daném případě ke dni 23. 12. 2015. Pokud likvidátorka tvrdí, že ji sestavila, i když k datu 31. 12. 2015, nemůže takový doklad soud považovat za zahajovací rozvahu, neboť jak § 199 odst. 1 o. z., tak § 17 odst. 1 písm. c) zák. o účetnictví jasně říkají, že se sestavuje ke dni vstupu společnosti do likvidace, kterým je datum právní moci usnesení o zrušení společnosti s likvidací, tj. 23. 12. 2015. Stejně tak i soupis jmění likvidované společnosti musí být sestaven ke dni vstupu společnosti do likvidace. Dále soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 1081/2011, [R 96/2012], které je aplikovatelné i na projednávanou věc a i po změně právních předpisů. Protože likvidátorka neprokázala, že by vyhotovila a zaslala navrhovateli zahajovací rozvahu a soupis jmění, soud na straně likvidátorka shledal závažné porušení povinností a z tohoto důvodu odvolal , Jméno advokáta C, z funkce likvidátora. Namísto ní jmenoval likvidátorku novou, náhodně vybranou ze seznamu insolvenčních správců.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala účastnice ad 2) včasné odvolání. V odvolání namítla, že není zřejmé na základě, čeho soud prvního stupně konstatoval, že navrhovatel je akcionářem účastníka 1) a současně jeho věřitelem. K důkazu byly provedeny listiny řízení sp. zn. 71 Cm 196/2015 vedeného u Městského soudu v Praze, ze kterých je patrno, že do likvidace přihlásili své pohledávky dva věřitelé a žádný akcionář na výzvu likvidátora akcie společnosti nevrátil (bod 2 odůvodnění napadeného usnesení). Ani v žádné komunikaci navrhovatel nedoložil, že je akcionářem účastníka 1). Soud provedl důkaz účetní závěrkou za období od 1. 1. 2015 do 22. 12. 2015 a účetní závěrkou za období od 23. 12. 2015 do 31. 12. 2015 včetně příloh. Z uvedeného je zřejmé, že zahajovací rozvaha ke dni vstupu do likvidace, tedy 23. 12. 2015 byla sestavena. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.4. K odvolání se vyjádřil též navrhovatel. Navrhovatel má za to, že soud správně zjistil skutkový stav věci a právně posoudil, že navrhovatel je akcionářem společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, . Navrhovatel vyzval likvidátorku dopisem z března 2018 o zaslání soupisu jmění a zahajovací rozvahy. Likvidátorka vyžadované doklady navrhovateli nezaslala. Protože likvidátorka neprokázala, že by vyhotovila a zaslala navrhovateli zahajovací rozvahu a soupis jmění, soud u ní shledal závažné porušení povinností a z tohoto důvodu soud správně odvolal , Jméno advokáta C, z funkce likvidátora. Navrhl, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Dle § 191 odst. 2 o. z. „Na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora.“7. Soudní řízení směřující k odvolání likvidátora se zahajuje výlučně na návrh osoby, která osvědčí právní zájem. Ten je předpokladem aktivní věcné legitimace navrhovatele. Osobou mající právní zájem může být věřitel či akcionář společnosti, který je postupem likvidátora dotčen. Postup likvidátora může negativně ovlivnit likvidační podstatu a její hodnotu a tím ohrožovat zájem na uhrazení pohledávek nebo maximalizaci konečného likvidačního zůstatku. Vždy je na posouzení soudu, zda je osvědčen právní zájem navrhovatele na podání návrhu na odvolání likvidátora. Soud se tak primárně zabývá tím, zda navrhovatel osvědčil právní zájem. Dospěje – li k závěru, že nikoli, je dán důvod pro zamítnutí návrhu a tím pádem je už bezpředmětné zkoumat, zda likvidátor plnil řádně své povinnosti či nikoliv. Osvědčil-li však navrhovatel svůj právní zájem na odvolání likvidátora, může se soud zabývat neplněním zákonných povinností likvidátorem.8. V posuzovaném případě soud prvního stupně v rámci odůvodnění výslovně uvedl následující: „Po skutkové stránce soud prvního stupně dospěl k závěru, že navrhovatel je akcionářem účastníka 1) a současně jeho věřitelem (což účastníci nepopřeli).“ Takové konstatování soudu prvního stupně je nepřezkoumatelné. Není zřejmé, na základě jakých skutkových zjištění opřených o jaké konkrétní provedené důkazy soud prvního stupně učinil svůj závěr. Již v návrhu na zahájení řízení musí být dostatek skutkových tvrzení s označením příslušných důkazů, na základě nichž navrhovatel hodlá osv