7 Cmo 323/2019-12 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně ve výroku I. zahájil řízení o zrušení obchodní korporace s likvidací a jmenování likvidátora. Ve výroku II. rozhodl o zrušení společnosti , právnická osoba, , sídlem , adresa, , identifikační číslo , IČO, (dále jen „Společnost“) a nařízení její likvidace. Ve výroku III. jmenoval likvidátorem Společnosti , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , identifikační číslo , IČO, . Ve výroku IV. uložil Společnosti povinnost zaplatit na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od právní moci usnesení a ve výroku V. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Proti výroku III. tohoto usnesení podala účastnice 2. včasné odvolání, doplněné podáním doručeným soudu dne 12. 11. 2019.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se nejprve zabýval otázkou, zda odvolatelka je osobou oprávněnou k podání odvolání proti výroku III.4. Předmětné řízení o zrušení obchodní korporace s likvidací a jmenování likvidátora je řízení, které je upraveno zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“), viz § 2 písm. e) ve spojení s § 85 písm. a) z. ř. s.), a proto se ohledně účastenství aplikuje ustanovení § 6 z. ř. s. Podle § 6 odst. 1 z. ř. s. v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno.5. Promítnuto do posuzované věci to znamená, že účastníkem předmětného řízení o zrušení obchodní korporace a nařízení její likvidace je ve smyslu citovaného ustanovení navrhovatel a ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno (kdo může být ve svém právním postavení rozhodnutím soudu dotčen), tedy kromě samotné zrušované obchodní společnosti i její společníci (stejně k otázce účastenství společníků zrušované společnosti uzavřel Ústavní soud v nálezu ze dne 12. září 1996, sp. zn. IV. ÚS 230/95, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 6, str. 39, a dále v nálezu ze dne 29. června 2005, sp. zn. I. ÚS 83/04). Uvedený závěr však neplatí ohledně jmenování likvidátora obchodní společnosti soudem. Na postavení společníka s.r.o. (jsoucím v daném případě v postavení odvolatele) jmenování likvidátora společnosti nemá žádný přímý vliv. Odvoláním napadeným výrokem byla jmenována likvidátorem Společnosti osoba odlišná od odvolatelky, jí vznikají práva a povinnosti vyplývající z jejího postavení coby likvidátora, nikoli odvolatelce. Odvolací soud shrnuje, že fyzická osoba jsoucí společníkem zrušované společnosti je subjektivně legitimována k podání odvolání jen proti výroku, jímž bylo rozhodnuto o zrušení společnosti a nařízení její likvidace, nikoliv však k podání odvolání proti výroku, jímž bylo rozhodnuto o ustanovení jiné osoby likvidátorem společnosti, neboť ustanovení určité osoby likvidátorem společnosti se ji, přímo netýká. , tituly před jménem, coby fyzická osoba (jsoucí společníkem) nebyla účastníkem řízení ohledně rozhodnutí, které se týká jmenování jiné osoby likvidátorem společnosti, proto nemůže napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu, ohledně něhož účastníkem řízení nebyla. , Anonymizováno, není účastníkem odvolacího řízení v tomto rozsahu a není tak ani subjektivně legitimována k podání odvolání proti výroku III.6. Odvolací soud proto její odvolání do výroku III. odmítl podle § 218 písm. b) o. s. ř.7. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s., když okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení některému z jeho účastníků odvolací soud neshledal.