7 Cmo 327/2020-0 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením odmítl návrh navrhovatelky na zápis změn ze dne 15. března 2019 pod Fj 9230/2019/KSPL (výrok I.) a zároveň rozhodl o tom, že jí bude po právní moci rozhodnutí vrácen z účtu Krajského soudu v Plzni soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok II).2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že se navrhovatelka domáhala zápisu změn v obchodním rejstříku spočívajících v zápisu snížení základního kapitálu, spolu s návrhem pak uhradila soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Ke svému návrhu předložila plnou moc ze dne 15. 3. 2019, vzdání se předkupního práva na uvolněný obchodní podíl ze dne 15. 3. 2019 a prostou kopii potvrzení o provedení transakce banky , Anonymizováno, . Soud prvního stupně vyzval navrhovatelku usnesením ze dne 22. 3. 2019, č. j. C 7209/RD31/KSPL, Fj 9230/2019, aby ve stanovené lhůtě předložila originál či úředně ověřenou kopii listin dokládajících k zápisu navrhované skutečnosti, tj. snížení základního kapitálu společnosti v souladu s ust. § 171, § 215, § 233 až 240 zák. č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech /zákona o obchodních korporacích/ (dále jen „z. o. k.“). Proti tomuto usnesení podala společnost námitky, následným usnesením soudu prvního stupně vydaným dne 28. 8. 2020, č. j. C 7209/RD31/KSPL, Fj 9230/2019 bylo námitkami napadené usnesení potvrzeno. Citované usnesení nabylo právní moci dne 1. 9. 2020. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka soudu nedoložila originál či úředně ověřenou kopii listin dokládajících k zápisu navrhované skutečnosti, soud návrh na zápis změn s odkazem na ust. § 86 písm. e) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících (dále jen „z. v. r.“), odmítl. Zároveň rozhodl o vrácení soudního poplatku dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.3. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu na zápis změny údajů v obchodním rejstříku vyhověl, popřípadě aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně.4. Ve svém odvolání uvádí, že uzavřela se společníky Dohodu o ukončení účasti společníka ve společnosti podle § 203 zákona z. o. k. (dále jen „dohoda“), uzavření této dohody není podmíněno schválením valné hromady, ani existencí veřejné listiny, podpisem dohody se podíl uvolňuje a investice odcházejícího společníka je vypořádána vypořádacím podílem. Ten byl vyplacen 18. 2. 2019. Lze tak obecně říci, že s uvolněným podílem společníka, jehož účast zanikla, naloží společnost podle § 213 až 215 z. o. k., ustanovení § 214 z. o. k. však nelze použít, neboť výše vypořádacího podílu ke dni zániku účasti ve společnosti byla určena dohodou a vypořádací podíl již byl vyplacen. Je tedy nutno aplikovat § 215 z. o. k., avšak v takovém případě bylo vše potřebné doloženo, tj. doklad o vyplacení vypořádacího podílu. Navrhovatelka upozorňuje, že valná hromada dle § 215 z. o. k. již nemá možnost rozhodovat, o jakou částku se sníží základní kapitál, neboť zákon je tak rigorózní, že i kdyby byl vypořádací podíl 1 Kč, musí se dle § 215 z. o. k. snížit o celý vklad společníka. Rovněž rozhodovat o tom, jak se mění výše vkladů je bezpředmětné, neboť výše vkladů stávajících společníků, resp. společníka za situace, kdy nebylo rozhodnuto o přechodu podílu na současné společníky, a za situace, kdy nedošlo k prodeji podílu třetí osobě, zůstávají neměnné. Odvolatelka dále konstatuje, že zápis snížení základního kapitálu má konstitutivní charakter, zákonem je stanovena pouze krátká lhůta jednoho měsíce ke snížení základního kapitálu společnosti od prodeje uvolněného obchodního podílu, pokud soud nastiňuje postup podle obecných ustanovení z. o. k., pak se dostává do konfliktu jednoměsíční lhůta ke snížení základního kapitálu od vyplacení vypořádacího podílu s lhůtami uvedenými v § 236 z. o. k.5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.6. Podle § 215 odst. 1 z. o. k. bez zbytečného odkladu pro vyplacení vypořádacího podílu podle § 214, nejpozději však do 1 měsíce ode dne toho vyplacení, rozhodne společnost o přechodu uvolněného podílu nejméně za protiplnění ve výši vyplaceného vypořádacího podílu na zbývající společníky poměrně podle jejich podílů, jinak sníží základní kapitál o vklad společníka, jehož účast ve společnosti zanikla, nesplní-li společnost tuto povinnost, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci.7. Podle § 215 odst. 2 z. o. k. rozhodnutí podle odstavce 1 náleží do působnosti valné hromady a pro jeho přijetí je třeba dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků, rozhodnutí se osvědčuje veřejnou listinou.8. Podle § 215 odst. 3 z. o. k. přechází rozhodnutím podle odstavce 1 vlastnické právo k podílu na společníky podle jejich podílů.9. Podle § 239 odst. 1 z. o. k. nastávají účinky snížení základního kapitálu okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.10. Podle § 172 odst. 1 z. o. k. rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle § 171 odst. 1 a o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku, se osvědčuje veřejnou listinou.11. Návrhem se navrhovatelka domáhá zápisu změny v obchodním rejstříku – snížení základního kapitálu v rámci postupu při vypořádání uvolněného obchodního podílu za situace, kdy uzavřela Dohodu o ukončení účasti společníka ve společnosti podle § 203 z. o. k. Odvolací soud souhlasí s navrhovatelkou v tom, že se v případě uzavření takové dohody nejedná o změnu společenské smlouvy, která by vyžadovala formu notářského zápisu. Avšak o dispozici s uvolněným obchodním podílem musí rozhodnout valná hromada, která je orgánem příslušným k rozhodnutí o tom, jakým způsobem bude s uvolněným obchodním podílem naloženo s tím, že pro takové rozhodnutí nutno dodržet zákonem stanovené lhůty (§ 215 z. o. k.).12. Podle shora citovaného ustanovení § 239 odst. 1 z. o. k. nastávají účinky snížení základního kapitálu až okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. V tomto případě jde tedy o usnesení výslovně uvedené v ust. § 171 odst. 1 písm. b) z. o. k., ze kterého vyplývá, že o snížení základního kapitálu musí společnost rozhodnout a postupovat tak tedy podle pravidel, kterými se snižování základního kapitálu řídí, takové rozhodnutí se pak osvědčuje notářským zápisem.13. Pokud tedy soud prvního stupně vyzval navrhovatelku ke splnění uvedené zákonné povinnosti a navrhovatelka na takovou výzvu nereagovala, resp. požadované dokumenty nepředložila, nutno uzavřít, že soud prvního stupně správně aplikoval 86 písm. e) z. v. r. a návrh odmítl.14. Správný je též výrok usnesení soudu prvního stupně o vrácení soudního poplatku navrhovatelce.15. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).