12 Cmo 107/2021-112 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem byl ponechán v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 24. 10. 2020, č. j. 7 Cm 130/2019-16 v rozsahu povinnosti zaplatit směnečný peníz ve výši 2 700 000 Kč s 6 % úrokem ode dne 22. 10. 2016 do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši 9 000 Kč (bod I. výroku), ve výroku o náhradě nákladů řízení byl směnečný platební rozkaz zrušen (bod II. výroku), žalovanému byla uložena jednak povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 229 538 Kč (bod III. výroku) a státu náhradu nákladů řízení ve výši 4 330 Kč (bod IV. výroku).2. Žalovaný napadl rozsudek včasným neodůvodněným odvoláním.3. Soud prvního stupně usnesením ze dne 12. 4. 2021, č. j. 7 Cm 130/2019-108, které bylo žalovanému doručeno dne 14. 4. 2021, vyzval žalovaného k odstranění vad podání (v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se domáhá) ve lhůtě deseti dnů ode dne doručení usnesení. Žalovaný k výzvě soudu odvolání nedoplnil, ač byl poučen o důsledcích spojených s neodstraněním vad podaného odvolání spočívajících v odmítnutí odvolání odvolacím soudem.4. Odvolací soud postupoval podle § 211 a § 43 odst. 2 o. s. ř. a odvolání žalovaného odmítl, neboť vady podaného odvolání brání jeho věcnému projednání.5. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal, když žalobci žádné náklady v souvislosti s tímto odvolacím řízením nevznikly.