12 Cmo 187/2021-313 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků v souvislosti s podaným odvoláním proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 11.9.2020, č.j. 34 Cm 393/2015-235.2. Ve svém odůvodnění uvedl, že nepovažuje odvolání žalobce za svévolné či zjevně neúspěšné bránění práva, neboť žalobce disponuje platnou směnkou. Soud prvního stupně uzavřel, že zůstatek na bankovním účtu žalobce asi desetinásobně převyšuje výši poplatku, s výjimkou splátek hypotéky ve prospěch dcery nemá žalobce žádné dluhy, jeho manželka vlastní rodinný dům a ve společném jmění vlastní rekreační chatu. Soud prvního stupně přihlédl rovněž k tomu, že žalobce již v důchodovém věku nabyl směnku indosací v průběhu soudního řízení a musel si být vědom toho, že s jejím vymáháním mohou být spojeny náklady.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, ve kterém uvedl, že nabytí směnky indosací v průběhu soudního řízení je z hlediska posouzení návrhu na osvobození od soudních poplatků pouhým pomocným kritériem při hodnocení jiných významných skutečností. Od okamžiku indosace směnky došlo na straně žalobce ke zhoršení jeho majetkových poměrů zejména ve vztahu k množství disponibilních prostředků. Žalobce v tomto směru připomněl v mezidobí zvyšující se mandatorní výdaje členů domácnosti, přičemž jediným příjmem zůstává jeho starobní důchod. V důsledku toho došlo i ke snížení finančního zůstatku na jeho bankovním účtu ke dni 30.4.2021 na částku 283 553,14 Kč. Vzhledem k tomu, že zůstatek na bankovním účtu vykazoval k datu 31.10.2020 částku 310 030,47 Kč, pak jediný příjem v podobě starobního důchodu nepostačuje k plnému uspokojování základních životních potřeb.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212, 212a o.s.ř., aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst.2, písm.c) o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle § 138 odst.1 o.s.ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.6. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst.1 o.s.ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu). Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.1.2005, č.j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). Při splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků lze účastníku na základě jeho návrhu i ustanovit zástupce.7. I když v předmětné věci byl návrh žalobce nepravomocně zamítnut ( rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11.9.2020, č.j. 34 Cm 393/2015-235), nelze bez dalšího dovodit, že by podané odvolání představovalo zjevně bezúspěšné nebo svévolné uplatňování nebo bránění práva. Výsledek odvolacího řízení přitom nelze předjímat.8. Z hlediska posouzení osobních, majetkových a výdělkových poměrů se lze ztotožnit s přijatými závěry soudu prvního stupně. Pokud žalobce v průběhu soudního řízení ( červen 2016) nabyl směnku od předchozího žalobce , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , musel si být vědom toho, že vstupuje do řízení jako účastník sporu s vědomím, že se žalovaný brání plnit na směnku, je zastoupen advokátem a v souvislosti s řízením mohou žalobci vzniknout náklady. O zcela jinou situaci se jedná, pokud se žalobce stane majitelem směnky na základě indosace a není zřejmé, zda se v budoucnu bude domáhat zaplacení směnečného penízu v soudním řízení.9. V předmětné věci bylo na místě zkoumat, do jaké míry se zásadním způsobem změnily majetkové a výdělkové poměry žalobce od okamžiku nabytí směnky. V době jejího nabytí od , Anonymizováno, dne 13.6.2016 byl již žalobce v důchodovém věku (72 let), pobíral starobní důchod a nebylo z jeho strany ničeho tvrzeno o dalších příjmech z pracovního či jiného poměru. V souvislosti s nabytím směnky v průběhu soudního řízení také udělil plnou moc advokátovi , Anonymizováno, , s čímž jsou nepochybně spojené určité finanční náklady. Z předloženého Prohlášení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech žadatele a příloh (výpisy z účtu, výpisy z katastru nemovitostí) dospěl soud k závěru, že žalobce není nemajetný, a proto nepatří do kategorie osob, jimž lze ve výjimečných případech poskytnout úlevu v úhradě soudního poplatku. Žalobce žije ve společné domácnosti s manželkou a dcerou v rodinném domě v , Anonymizováno, , jež je v osobním vlastnictví manželky, ve společném jmění manželů vlastní rekreační objekt v obci , adresa, . Oba manželé pobírají starobní důchod v souhrnné výši 30 600 Kč a finanční zůstatek na bankovním účtu žalobce k datu 30.4.2021 představoval částku 283 553,14 Kč. Pokud žalobce uvedl mezi finanční závazky měsíční splátky hypotéky ve výši 4 500 Kč ve prospěch své dcery (52 let), která je pracovně způsobilá a vykonává pracovní poměr, přičemž dle tvrzení žalobce je závislá na finanční pomoci rodičů, jedná se zcela o osobní rozhodnutí žalobce. Vzhledem i k samotné výši soudního poplatku (25 084 Kč) dospěl odvolací soud k závěru, že je ve finančních možnostech žalobce jej uhradit, a proto neshledal návrh na osvobození od soudního poplatku oprávněným.10. Na základě výše uvedeného bylo proto napadené usnesení odvolacím soudem jako věcně správné potvrzeno dle ust. § 219 o.s.ř.11. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, protože tímto rozhodnutím se řízení nekončí ( § 151 o.s.ř.).