12 Cmo 198/2021-100 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků za návrh na zahájení řízení o zaplacení směnečného peníze ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím a odměnou.2. Ve svém odůvodnění uvedl, že nepovažuje žalobkyni za osobu nemajetnou, když je spoluvlastníkem nemovitostí příslušné specifikace v katastrálním území , adresa, s tím, že je pracovně způsobilá a od července 2021 vykonává na hlavní pracovní poměr práci uklízečky. Žalobkyně není v insolvenčním řízení a je vlastníkem další směnky na částku 4 089 000 Kč, kterou nezahrnula do svého majetku s odkazem na Prohlášení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech (dále jen Prohlášení). Žije se svým partnerem v Kanadě a měsíční zůstatky na bankovním účtu za období od ledna do června 2021 představují částky ve výši cca 17 600 Kč, 6 850 Kč, 28 400 Kč, 24 260 Kč, 20 000 Kč a 18 000 Kč (po přepočtu na českou měnu) a rozhodně by tak postačovaly na úhradu soudního poplatku ve výši 10 034 Kč. Soud prvního stupně dovodil neúplné vylíčení majetkových poměrů žalobkyně, která ve svém Prohlášení neuvedla, že je vlastníkem cenného papíru (směnky) na částku 4 089 000 Kč a ani nevysvětlila, z jakých zdrojů je hrazeno nájemné a zdravotní pojištění, když tyto výdaje nejsou součástí výpisů bankovních účtů. Vzhledem k těmto zjištěním i k samotné výši soudního poplatku nedovodil soud splnění předpokladů pro osvobození od soudního poplatku a návrhu nevyhověl.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání, ve kterém uvedla, že po dobu 15 měsíců byla nezaměstnaná, ze spoluvlastněných nemovitostí ji neplynou žádné příjmy a sama s nimi nemůže ani disponovat. Nemovitosti jsou zatíženy zákazem zcizení a zřízením dalšího zástavního práva, z tohoto důvodu jimi nelze zajistit případný úvěr na úhradu soudního poplatku. Žalovaná hradila své zdravotní pojištění za leden 2021 z účtu u , právnická osoba, , a za období únor – červen 2021 z účtu u , Anonymizováno, , ze kterého bylo také hrazeno nájemné ke dni 3. 5. 2021. Nájemné z následného období bylo hrazeno z úspor nebo zápůjček od přátel s tím, že úspory byly vyčerpány. Žalobkyně nesdílí názor soudu I. stupně, že zpeněžitelnost směnek je jednoduchou záležitostí a jejich vlastnictví představuje konkrétní majetkovou hodnotu, přičemž na směnky nebylo žalobkyni ničeho uhrazeno.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212, 212a o. s. ř., aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.6. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu). Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z tohoto pohledu nelze úspěšnost uplatněného nároku předjímat. Je možné, že žalobkyně bude v řízení úspěšná, vyloučen však není ani výsledek opačný. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze však považovat tento předpoklad za splněný.7. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). Při splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků lze účastníku na základě jeho návrhu i ustanovit zástupce.8. Z hlediska posouzení majetkových poměrů žalobkyně se odvolací soud ztotožnil s přijatými závěry soudu I. stupně, že v případě žalobkyně se jedná o osobu pracovně způsobilou v produktivním věku, která nevykazuje žádné dluhy, není v insolvenčním řízení, nemá žádnou vyživovací povinnost a sdílí se svým partnerem a 2 spolubydlícími společnou domácnost. Z tohoto důvodu na ni nelze nahlížet jako na osobu nemajetnou. Finanční zůstatky na bankovním účtu za období leden – červen 2021 (s výjimkou měsíce února 2021) představují částky, z nichž lze v plné výši uhradit soudní poplatek ve výši 10 034 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v předmětném Prohlášení nevyplnila, zda (společně se svým nezaměstnaným partnerem) pobírá dávky hmotného a sociálního zabezpečení, lze dospět k závěru, že není příjemcem takových dávek, a není tudíž závislá na sociální pomoci od státu. S poukazem na tvrzení žalobkyně, že její úspory jsou vyčerpány, však v Prohlášení ničeho neuvedla, z jakých zdrojů společně se svým partnerem nadále pravidelně hradí nájemné, výdaje na domácnost (elektřina, topení) a další životní potřeby (výdaje na dopravu, telefon, stravu, ošacení apod.).9. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR např. v usneseních ze dne 17.7.2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19.8.2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18.9.2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ale rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech (usnesení ze dne 3.2.2016, sp. zn. I.ÚS 311/16). Tuto podmínku žalobkyně v předmětné věci nesplnila, jak výše uvedeno.10. Pokud je žalobkyně v daném řízení od jeho počátku zastoupena advokátkou, lze důvodně předpokládat, že s tímto zastoupením jsou k její tíži spojeny další náklady. Ostatně žalobkyně si musela být vědoma toho, že samotné soudní řízení o zaplacení směnečné pohledávky představuje náklady v podobě soudního poplatku, i když jeho výše je relativně nízká. Za situace, kdy je žalobkyně vlastníkem směnky nominální hodnoty 4 089 000 Kč, nelze souhlasit s jejím tvrzením, že ji nelze zobchodovat a mít z jejího prodeje určitý finanční přínos.11. Na základě výše uvedeného odvolací soud neshledal splnění podmínek pro osvobození od soudního poplatku, a proto napadené usnesení jako věcně správné potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř.