12 Cmo 204/2021-412 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením ze dne 3. 8. 2021, č. j. 47 Cm 272/2015-399 neprominul soud prvního stupně zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení téhož soudu ze dne 21. 6. 2021, č. j. 47 Cm 272/2015-389, kterým rozhodl o neprominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení ze dne 16. 2. 2021, č. j. 47 Cm 272/2015-370. Předmětné usnesení bylo dodáno do datové schránky zástupce žalovaných , Jméno advokáta B, dne 21. 6. 2021 a po uplynutí 10 dnů ode dne dodání bylo doručeno náhradním způsobem fikcí za podmínek § 17 odst. 4 zák. č. 300/2008 Sb. ke dni 1. 7. 2021.2. Písemným podáním ze dne 20. 7. 2021 doručeným k témuž dni soudu prvního stupně podali žalovaní č. 1 a č. 2 blanketní odvolání proti tomuto usnesení a zástupce žalovaných požádal soud o prominutí zmeškání lhůty k podání tohoto odvolání. Sdělil, že soud prvního stupně odeslal dne 21. 6. 2021 do jeho datové schránky usnesení, které bylo následně doručeno fikcí dne 1. 7. 2021. Uvedl, že dne 12. 6. 2021 odletěl na dovolenou do , Anonymizováno, z důvodu zdravotních potíží se však nemohl na konci dovolené vrátit zpět do České republiky, a proto zůstal v , Anonymizováno, až do 14. 7. 2021, kdy odletěl z , Anonymizováno, zpět domů. Po příletu nastoupil do samoizolace a následně dne 19. 7. 2021 podstoupil test na COVID-19 s negativním výsledkem ke dni 20. 7. 2021, kdy také prvně reagoval na výše uvedené soudní rozhodnutí.3. Soud prvního stupně tomuto návrhu nevyhověl a neprominul zmeškání lhůty k podání odvolání s odůvodněním, že pobyt zástupce žalovaných v , Anonymizováno, a následná samoizolace na území České republiky nejsou důvodem pro prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání, neboť zástupce žalovaných se mohl internetem připojit se svou datovou schránkou, případně se svou advokátní kanceláří za účelem případného podání alespoň blanketního odvolání. Soud proto neshledal přijatá mimořádná opatření proti onemocnění COVID-19 za aplikovatelná pro daný případ.4. Zástupce žalovaných podal v zákonné lhůtě proti tomuto usnesení blanketní odvolání ze dne 24. 8. 2021, které doplnil písemným podáním ze dne 16. 9. 2021, ve kterém uvedl, že negativní skutečnosti (nemožnost k připojení k internetu v , Anonymizováno, , nevybavení elektronikou a redukcí k zásuvce v zahraničí) nelze prokázat. Soud prvního stupně v civilním řízení nemá úlohu vyšetřovací, v dané věci měl pouze hodnotit tvrzení a důkazy předložené zástupcem žalovaných. V další části odkázal na aplikaci § 2 zák.č. 191/2020 Sb. (lex covid) upravující prominutí zmeškání lhůt účastníka řízení.5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212, 212a o. s. ř., aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. V souladu s § 58 odst. 1 o. s. ř. soud promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.7. Předně je nutné uvést, že dne 1. 7. 2021 bylo žalovaným k rukám jejich zástupce doručeno náhradním způsobem dle § 17 odst. 4 zák. č. 300/2008 Sb. usnesení ze dne 21. 6. 2021 č. j. 47 Cm 272/2015-389, které soud prvního stupně doručoval do datové schránky advokáta, což nebylo zpochybněno.8. Je třeba se proto zabývat obdobím po 1. 7. 2021, v jehož rámci plynula 15-denní lhůta k podání odvolání proti výše uvedenému usnesení ze strany žalovaných, a posouzením toho, zda na straně jejich zástupce existoval omluvitelný důvod pro zmeškání lhůty k jeho podání. V této souvislosti je nutné uvést, že zástupce žalovaných žádným způsobem nevysvětlil, jaké podmínky se na jeho straně změnily po datu 1. 7. 2021, když v , Anonymizováno, pobýval již od 12. 6. 2021 a v rámci pobytu byly splněny zákonné podmínky pro náhradní doručení zásilky ke dni 1. 7. 2021, jak výše uvedeno. Odvolací soud konstatuje, že zástupce žalovaných se ve svém návrhu pouze omezil na tvrzení, že dne 12.6.2021 odcestoval ( na soukromou cestu) do , Anonymizováno, , odkud po skončení dovolené nemohl ze zdravotních důvodů odjet a vrátil se do České republiky až leteckým spojem z , Anonymizováno, dne 14.7.2021, kde nastoupil do pětidenní samoizolace, v jejímž rámci podstoupil test na COVID-19 s negativním výsledkem. Kopiemi letenek osvědčil leteckou přepravu do , Anonymizováno, dne 12.6.2021 a návrat z , Anonymizováno, do České republiky dne 14.7.2021.V odvolání v doplňujících tvrzeních uvedl, že nelze prokázat, že v egyptské poušti není internetové spojení, nebyl vybaven elektronikou ani redukcí k zásuvce.9. S odkazem na výše uvedené zástupce žalovaných ničeho neuvedl, v jaké lokalitě (ve kterém hotelu) v , Anonymizováno, pobýval až do 14. 7. 2021, v jakém termínu měl trávit dovolenou a jaké zdravotní problémy jej postihly, že mu bránily v návratu z dovolené do České republiky. Zejména ničeho neuvedl, zda se podrobil lékařskému vyšetření, případně zda byl po určitou dobu hospitalizován, což by zakládalo omluvitelný důvod pro zmeškání lhůty.10. Je třeba konstatovat, že je součástí řádného výkonu advokacie, aby si advokát před odjezdem na dovolenou zajistil základní chod své kanceláře zejména v zabezpečení přijímaných poštovních zásilek včetně datové schránky s ohledem na běh zákonných lhůt. V případě, že advokát v zájmu klientů výše uvedené neučiní, pak má i v rámci své dovolené k dispozici prostředky plnohodnotné dálkové komunikace, s jejichž pomocí je schopen komunikovat s orgány veřejné správy „na dálku“ za splněné podmínky internetového připojení, což je v zájmu samotného advokáta. Nemůže jít přece k tíži soudu, že advokát v rámci výkonu advokacie po určitou dobu (i v rámci dovolené) nezabezpečí příjem zásilek nebo převzetí zpráv z datové schránky. Lze doplnit, že zmeškání lhůty s poukazem na existenci omluvitelného důvodu je zpravidla v činnosti advokáta výjimečnou záležitostí, na kterou pamatuje § 58 o. s. ř. V předmětné věci ji však zástupce žalovaných v rámci jednoho řízení uplatňuje opakovaně (4x). Je třeba konstatovat, že skutková tvrzení zástupce žalovaných neobsahují žádná konkrétní tvrzení o existenci objektivních překážek, jež by se staly omluvitelným důvodem pro prominutí zmeškání lhůty. V této souvislosti lze doplnit, že i během samoizolace v rámci pětidenní karantény na území České republiky bylo nepochybně v technických možnostech zástupce se seznámit s obsahem doručené písemnosti ve dnech 14. až 16. 7. 2021 v rámci odvolací lhůty. Nejpozději právě v těchto dnech mohl zástupce žalovaných podat proti výše uvedenému rozhodnutí (blanketní) odvolání.11. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správně potvrdil.