12 Cmo 223/2021-111 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalovanému č. 1 osvobození od soudních poplatků za odvolání ve výši 15 050 Kč proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 7. 2021, č. j. 47 Cm 92/2020-68.2. Ve svém odůvodnění uvedl, že se nezabýval posouzením jedné z podmínek pro přiznání osvobození, a to, zda se nejedná o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, nýbrž pouze posouzením majetkových poměrů žalovaného č. 1. Soud uvedl, že žalovaný č. 1 pro účely rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků má nejen povinnost tvrzení rozhodných skutečností, ale i povinnost důkazní k osvědčení takových tvrzení. Žalovaný č. 1 sdělil soudu, že nevlastní výpisy z bankovních účtů z důvodu vedených exekucí, neuvedl, o jaké exekuce se jedná a v této souvislosti nepředložil ani žádný listinný důkaz. Rovněž nepředložil prohlášení banky o vedení příslušných účtů. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný č. 1 nedoložil svou špatnou majetkovou a finanční situaci, přičemž je jeho rozhodnutím, že fakticky ukončil svou podnikatelskou činnost bez zisku finančních prostředků, aniž jej to zbavuje povinnosti podávat daňová přiznání.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalovaný č. 1 odvolání, ve kterém uvedl, že soud prvního stupně si mohl sám ověřit v centrální evidenci exekucí, zda jsou proti žalovanému č. 1 vedena exekuční řízení. Pokud tak soud neučinil, pak je jeho přístup formalistický a rozhodnutí nepřezkoumatelné. V případě trvajících exekučních řízení pak žalovaný č. 1 nemůže nakládat se svými účty. Žalovaný č. 1 nevyvíjel podnikatelskou činnost v důsledku dřívějších neuspokojených hospodářských výsledků a následně v důsledku vedených exekučních řízení a nikoli na základě svého rozhodnutí.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212, 212a o. s. ř., aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.6. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu). Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z tohoto pohledu nelze úspěšnost odvolání žalovaného předjímat, je možné, že bude v odvolacím řízení úspěšný, vyloučen však není ani výsledek opačný. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze však považovat tento předpoklad za splněný.7. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).8. K výzvě soudu prvního stupně ze dne 23. 8. 2021, č. j. 47 Cm 92/2020-78 doručené dne 24. 8. 2021, aby žalovaný č. 1 předložil Prohlášení o svých majetkových poměrech, účetní závěrky schválené valnou hromadou za období 2018-2020, daňová přiznání za období 2018-2020 a výpisy ze všech bankovních účtů za poslední tři kalendářní měsíce, žalovaný č. 1 v dopise ze dne 9. 9. 2021 uvedl, že požadované listiny nemůže předložit, neboť je nemá k dispozici a ani neví, kde se nacházejí. Vzhledem k tomu, že k bankovním účtům nemá přístup, nemůže výpisy rovněž předložit, jsou však v nulové výši. Z Prohlášení o majetkových poměrech žalovaného č. 1 lze zjistit, že firma je bez příjmů, neprovádí obchodní činnost, nevlastní žádný nemovitý ani movitý majetek, nemá žádné finanční prostředky ani pohledávky.9. Je třeba konstatovat, že žalovaný č. 1 nadále setrval na svých skutkových tvrzeních, aniž je doložil jediným listinným důkazem.10. Z výpisu z obchodního rejstříku odvolací soud zjistil, že žalovaní č. 2 a č. 3 jsou jednateli žalovaného 1 s tím, že žalovaný č. 2 je jediným společníkem. Sbírka listin vedená obchodním rejstříkem Městského soudu v Praze neobsahuje jedinou účetní závěrku společnosti od jejího založení (2010) ani jiné listiny osvědčující exekuci vedenou proti žalovanému č. 1. Rovněž nebylo zjištěno, že by společnost vstoupila do likvidace, případně, že by bylo proti ní zahájeno insolvenční řízení.11. Z hlediska posouzení majetkových poměrů žalovaného č. 1 se odvolací soud ztotožnil s přijatými závěry soudu prvního stupně. Lze souhlasit, že v daném případě zcela absentují objektivní informace o majetkové situaci žalovaného č. 1, není totiž zřejmé, jaká je výše zůstatků na jeho bankovních účtech, jaká je celková výše dluhů, zda je žalovaný č. 1 vlastníkem nemovitého a movitého majetku (a v jakém rozsahu). Pokud dlouhodobě nevyvíjí obchodní činnost, pak nevysvětlil, co mu brání, aby vstoupil do likvidace..12. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR např. v usneseních ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ale rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech ( usnesení ze dne 3.2.2016, sp. zn. I.ÚS 311/16).13. Lze proto shrnout, že žalovaný č. 1 v předmětné věci neuvedl ničeho konkrétního ke svým majetkovým poměrům a ty ani neosvědčil žádnými listinami, čímž nesplnil výše uvedenou podmínku. Za daného stavu si nelze proto učinit ucelenou představu o majetkových poměrech žalovaného č. 1 včetně veškerých závazků a s tím souvisejících výdajů.14. Závěrem odvolací soud konstatuje, že žalovaný č. 1 je zastoupen advokátem, s čímž jsou nepochybně spojeny určité finanční výdaje, přičemž samotná výše soudního poplatku (15 050 Kč) je ve směnečném sporu poměrně nízká a lze důvodně předpokládat, že je v možnostech jediného společníka žalovaného č. 1 jej uhradit, neboť ani v jeho případě nebyly splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.15. Na základě výše uvedeného odvolací soud neshledal u žalovaného č. 1 splnění podmínek pro osvobození od soudního poplatku, a proto napadené usnesení jako věcně správné potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř.