12 Cmo 247/2021-128 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků za odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 1. 2021, č. j. 18 Cm 21/2020-48.2. Soud prvního stupně zejména zjistil, že žalobkyně je vlastníkem osobního automobilu , Anonymizováno, (rok výroky , Anonymizováno, ), jehož zůstatková cena k datu 31. 12. 2020 činí 217 355 Kč. Firma žalobkyně vlastní 67% podíl ve společnosti , právnická osoba, a má jednoho zaměstnance, jediným společníkem a jednatelem je , Anonymizováno, . Roční čistý obrat za rok 2019 činil 8 250 937 a za rok 2020 činil 5 253 610 s tím, že na bankovním účtu je hotovost ve výši 112 000 Kč a v pokladně 326 000 Kč. Ke dni 30. 9. 2021 činil zůstatek na bankovním účtu 403 705 Kč. Žalobkyně je rovněž podílovým spoluvlastníkem dvou pozemků příslušné specifikace.3. Ve svém odůvodnění uvedl, že žalobkyně je povinna konkrétně vylíčit svou majetkovou situaci, kterou osvědčí příslušnými doklady, přičemž samotný návrh ve věci samé nesmí být zjevně neúspěšný. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků a má dostatek finančních prostředků na jeho úhradu.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání, ve kterém uvedla, že soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil skutkový stav. Finanční prostředky na bankovním účtu nejsou volně k dispozici, nýbrž společnost je používá na každoměsíční výdaje, jakož i další platby na provoz společnosti. Jedná se zejména o mzdové a související odvody a dále investice do potravinových surovin. Absolutní výše finančních prostředků na účtu tak nedává relevantní obraz o volných prostředcích, které by byly k dispozici na úhradu jiných než nutných výdajů, jakým je úhrada soudního poplatku. Pozemky ani automobil nepatří mezi komodity určené k rychlé likviditě za účelem úhrady poplatku.5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212, 212a o. s. ř., aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.7. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu). Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z tohoto pohledu nelze úspěšnost odvolání žalobkyně předjímat a nelze ani vyloučit, že bude v odvolacím řízení úspěšná. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze však považovat tento předpoklad za splněný.8. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).9. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR např. v usneseních ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ale rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech (usnesení ze dne 3.2.2016, sp. zn. I.ÚS 311/16).10. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalobkyně má 67% obchodní podíl v této společnosti, zbývající 33% obchodní podíl vlastní její jediný společník a jednatel , Anonymizováno, .11. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalobkyně má 80% obchodní podíl v této společnosti.12. Z hlediska posouzení majetkových poměrů žalobkyně se odvolací soud ztotožnil s přijatými závěry soudu prvního stupně, vědom si toho, že přiznat osvobození lze pouze výjimečně. Z pohledu odvolacího soudu je zásadní, že v případě žalobkyně se jedná o fungující podnikatelský subjekt s ročními obraty ( 2019, 2020) v řádu několika miliónů korun, jež disponuje na bankovním účtu nebo v pokladně s hotovostí v řádu několika set tisíc korun, je majoritním společníkem ve společnostech , právnická osoba, (IČ: , IČO, ) a , právnická osoba, . (IČ: , IČO, ), vlastní pozemky příslušné specifikace i osobní automobil nezanedbatelné hodnoty. I když posledně jmenované věci nejsou okamžitě likvidní, lze nedostatek finančních prostředků po přechodnou dobu vyřešit i překlenovacím úvěrem. Nebylo tvrzeno ani osvědčeno, že by žalobkyně nebyla schopna dostát svým závazkům, byla ve finanční ztrátě, splňovala podmínky pro její likvidaci nebo pro insolvenční řízení. V okamžiku nabytí směnky si žalobkyně musela být vědoma toho, že směnečný závazek nemusí být směnečným dlužníkem uhrazen dobrovolně a bude nucena se domáhat svého nároku prostřednictvím soudního řízení, které je spojeno s úhradou soudního poplatku za návrh na zahájení řízení, případně za podaný opravný prostředek. Samotná výše soudního poplatku v dané směnečné věci není natolik vysoká, aby zejména právnická osoba nebyla schopna jej uhradit. Vzhledem k osvědčeným majetkovým poměrům žalobkyně si lze představit i podstatně vyšší soudní poplatek, pro který by soud neshledal zákonné podmínky pro jeho osvobození.13. Na základě výše uvedeného odvolací soud neshledal splnění podmínek pro osvobození od soudního poplatku, a proto napadené usnesení jako věcně správné potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř.