12 Cmo 251/2020-241 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně zamítl žalobu žalovaného o obnovu řízení, vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 131/2016 (bod I. výroku) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 6 534 Kč, představovaných odměnou za tři úkony právní služby po 1 500 Kč, spočívajících v převzetí zastoupení, podaném vyjádření a v účasti na jednání, dále tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč a náhrady DPH (bod II. výroku). Při určení odměny za úkon právní služby soud, pokud jde o tarifní hodnotu věci, vycházel z ust. § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, (dále jen advokátní tarif), tedy z částky 10 000 Kč.2. Žalobce napadl usnesení v bodě II. výroku včas podaným odvoláním. Domáhá se jeho změny tak, že mu bude přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 35 719,20 Kč. Vytýká soudu, že ač správně stanovil počet i druhy jednotlivých úkonů právní služby, při určení tarifní hodnoty vycházel z nesprávného ustanovení § 9 odst. 1 a 7 bodu 5 advokátního tarifu. Odkaz na bod 5 je nepřesný, správně měl soud odkázat na bod 4 tohoto ustanovení. Na určení tarifní hodnoty v řízení o návrhu na obnovu řízení o peněžitém plnění nelze § 9 odst. 1 advokátního tarifu vůbec aplikovat, je na místě postupovat podle ust. § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Taková je ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky. To dokládá řada rozhodnutí, jako např. usnesení ze dne 27. 6. 2018 sp. zn. 29 Cdo 1290/2017, ze dne 23. 7. 2013 sp. zn. 26 Cdo 590/2013, ze dne 11. 11. 2014 sp. zn. 28 Cdo 2794/2014, ze dne 3. 11. 2015 sp. zn. 28 Cdo 2526/2015, ze dne 27. 6. 2013 sp. zn. 29 Cdo 1420/2013, ze dne 29. 4. 2015 sp. zn. 29 Cdo 4533/2014, ze dne 31. 5. 2017 sp. zn. 29 Cdo 682/2017. Výše tarifní hodnoty věci proto nečinila 10 000 Kč, ale 301 000 Kč. Odměna za úkon právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 7 bodu 6 advokátního tarifu tak měla být stanovena částkou 9 540 Kč a výše celkových nákladů částkou 35 719, 20 Kč.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení (ust. § 212 a násl. o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (ust. § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Odvolaní neshledal důvodné.4. Podle ust. § 137 odst. 2 o. s. ř. je odměna za zastupování, je-li účastník v řízení zastoupen advokátem, nedílnou součástí nákladů řízení, o jejichž náhradě soud rozhoduje v intencích zásad, stanovených v ust. § 142 až 146 o. s ř. Právním předpisem, který upravuje odměnu advokátů za poskytování právních služeb, je právě advokátní tarif. Podle § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Sazba (§ 7 advokátního tarifu) se odvíjí od tarifní hodnoty, kterou vymezují ustanovení § 8 až 10 advokátního tarifu. Podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu se za tarifní hodnotu považuje výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká. Nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích anebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, vychází se z tarifní hodnoty 10.000 Kč, není-li stanoveno jinak (§ 9 advokátního tarifu).5. Pro určení, podle kterého ze shora citovaných ustanovení se stanoví tarifní hodnota v případě řízení o žalobě na povolení obnovy řízení, je relevantní posouzení otázky, co je předmětem řízení o takové žalobě. Judikatura Nejvyššího soudu České republiky, na niž ostatně žalobce odkazuje, vychází z toho, že při stanovení výše odměny advokáta zastupujícího účastníka řízení v dovolacím řízení v případě žaloby na obnovu řízení se tarifní hodnota věci stanoví podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, tedy podle výše předmětu řízení v původním, resp. obnovovaném řízení. Odvolací soud z důvodů dále uvedených zastává názor, že v případě žaloby na obnovu řízení je třeba i pro účely rozhodování o nákladech právního zastoupení zohlednit skutečnost, že řízení o obnově se člení do dvou fází se zcela odlišným předmětem řízení. Předmětem řízení o povolení obnovy je výhradně posouzení zákonných předpokladů povolení obnovy, předmětem obnoveného řízení, které proběhne jen v případě, že je obnova řízení povolena, je původní nárok (v případě zaplacení směnky peněžité plnění). V řízení o povolení obnovy soud pouze posuzuje, zda řízení má být obnoveno a věc znovu meritorně projednána v obnoveném řízení. Z toho vyplývá, že nárokem, který byl předmětem původního řízení, se vůbec nezabývá. Rozhodnutí o povolení obnovy řízení (§ 234 odst. 1 o. s. ř.) je tak rozhodnutím způsobilým založit účastníku jen právo na nové projednání věci. Je-li návrh na povolení obnovy pravomocně zamítnut, jako je tomu v projednávané věci, řízení končí. V obnoveném řízení soud projedná věc samu znovu, bez ohledu na to, že již bylo o ní pravomocně rozhodnuto jen pokud byla obnova řízení povolena. Podle názoru odvolacího soudu v řízení o povolení obnovy jde o právo, které v penězích vyjádřit nelze, tudíž pro určení tarifní hodnoty se použije § 9 advokátního tarifu, který pro tyto neocenitelné případy jako tarifní hodnotu stanoví částku 10.000 Kč. Jiná je situace, kdy soud obnovu řízení povolí. Pak je předmětem obnoveného řízení původní výše plnění a při stanovení výše odměny advokáta zastupujícího účastníka se použijí § 8 a 7 advokátního tarifu. V řízení o povolení obnovy však jeho předmětem řízení není peněžité plnění, ale posouzení předpokladů pro povolení obnovy, tudíž výše odměny advokáta se stanoví z tarifní hodnoty 10 000 Kč dle § 9 advokátního tarifu a za jeden úkon právní služby, učiněný advokátem v řízení o povolení obnovy, činí 1.500 Kč. Odvolací soud dále vycházel z rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2017 sp. zn. IV. ÚS 1213/17, v němž sice Ústavní soud neposuzoval otázku určení výše odměny advokáta v řízení o žalobě na obnovu řízení, neshledal však důvody pro zrušení rozhodnutí odvolacího soudu, který přijal závěr, že předmětem sporu v řízení o povolení obnovy není peněžité plnění, ale posouzení předpokladů povolení obnovy a že při určení tarifní hodnoty je třeba vycházet z tarifní hodnoty 10. 000 Kč dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu a výši mimosmluvní odměny určit dle § 7 odst. 4 advokátního tarifu částkou 1 500 Kč.6. Z uvedených důvodů proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu potvrdil.7. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný a žalovanému žádné náklady nevznikly. Náhrada nákladů proto nebyla přiznána žádnému z účastníků.