12 Cmo 332/2020-74 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému osvobození od soudních poplatků.2. Žalovaný žádost, podanou v návaznosti na výzvu soudu ke splnění poplatkové povinnosti z odvolání proti rozsudku ve věci, následně doplnil. Uvedl, že je starobní důchodce a jeho jediným příjmem je důchod ve výši 34 082 Kč. Jiné příjmy nemá. Je majitelem čtyřkolky, která je nepojízdná a nemá žádnou hodnotu. Chystá její vyřazení z evidence. Společně s bývalou manželkou vlastní podíl ve výši 5580/255259 na pozemku par. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , který je zapsán na LV , Anonymizováno, . Jde o podíl k bytové jednotce, který měl být v rámci vypořádání SJM převeden na žalovaného. Bytovou jednotku žalovaný převedl na dceru. Převod tohoto podílu dosud nebyl realizován, neboť dcera dlouhodobě žije v zahraničí. K 23. 4. 2020 byla ukončena jeho funkce jednatele ve společnosti , právnická osoba, . Z této funkce mu žádný příjem neplynul. Má vážné zdravotní problémy s chronickou boreliózou a vysokým krevním tlakem. Jeho zdravotní stav vylučuje možnost jakéhokoliv přivýdělku. Vzhledem k dlouhodobé léčbě obou nemocí se přestěhoval do domu své dcery v , adresa, , kde neplatí nájemné, hradí pouze náklady na energie a údržbu nemovitosti a zálohy na vodné a stočné, které měsíčně činí 620 Kč. Platí také 2 000 Kč za služby mobilního operátora a roční pojištění odpovědnosti ve výši 20 907 Kč a pojištění domácnosti ve výši 14 204 Kč. Platí zálohy na elektřinu ve výši 11 953 Kč měsíčně. Celkové náklady na bydlení tak činí cca 14 000 Kč měsíčně a 10 000 Kč vynakládá na osobní spotřebu (jídlo, léky apod.). Nemá žádný bankovní účet, účty u , Anonymizováno, byly již zrušeny. Tato tvrzení doložil žalovaný rozhodnutím o odvolání z funkce jednatele společnosti , právnická osoba, z 23. 4. 2020, potvrzením , Anonymizováno, o zrušení účtů, vedených v , Anonymizováno, ? , Anonymizováno, k 23. 4. a 24. 4. 2020 a potvrzením , Anonymizováno, o podání žádosti žalovaného o přiznání starobního důchodu od 16. 8. 2019. Nepříznivý zdravotní stav žalovaného byl v souvislosti se žádostmi o odročení jednání doložen v průběhu řízení lékařskými zprávami.3. Z výpisů z katastru nemovitostí a darovacích smluv, předložených žalobcem v rámci vyjádření k žádosti žalovaného o přiznání osvobození do soudních poplatků, soud prvního stupně dále zjistil, že žalovaný na svoji dceru dvěma darovacími smlouvami ze dne 23. 8. 2018 a další smlouvou ze dne 31. 10. 2018 převedl vlastnická práva ke dvěma bytovým jednotkám a jednomu nebytovému prostoru v k. ú. , adresa, a v k. ú. , Anonymizováno, a k pozemkům v k. ú. , adresa, ( součástí jednoho z pozemků je rodinný dům). Ve všech darovacích smlouvách bylo ve prospěch žalovaného zřízeno právo doživotního bezplatného užívání. Z veřejně dostupných zdrojů pak soud dále zjistil, že rodinný dům na pozemku ve , adresa, je velká vila s rozsáhlými pozemky a dále se jedná o byty v , Anonymizováno, poblíž metra a v novostavbě ve , Anonymizováno, . Z provedeného dokazování pak dále soud zjistil, že úvěr, vztahující se ke směnce, jejíž zaplacení je předmětem řízení, byl poskytnut na transakci s nemovitostmi, která se neuskutečnila, přičemž kromě převedených nemovitostí neměl žalovaný jiný majetek, který by mohl použít k úhradě dluhu z úvěru. Již v době převodu tedy žalovanému hrozila směnečná žaloba.4. Soud s odkazem na ust. § 138 o. s. ř. a v něm stanovené předpoklady moderace poplatkové povinnosti poukázal na základní kritéria, zkoumaná v této souvislosti soudem při rozhodování o moderaci. Předpoklady pro přiznání osvobození do soudních poplatků na straně žalovaného neshledal splněny. Uzavřel, že žalovaného nelze považovat za nemajetného starobního důchodce, jak sám žalovaný uvedl v majetkovém prohlášení, zejména když ze zjištění, učiněných soudem vyplývá, že se vlastním jednáním připravil o majetek, z jehož výnosů by soudní poplatek uhradil.5. Z uvedených důvodů osvobození od soudních poplatků žalovanému nepřiznal.6. Žalovaný napadl usnesení včas podaným odvoláním. Domáhá se jeho změny tak, že mu bude osvobození od soudních poplatků přiznáno. Vytkl soudu, že vycházel z nesprávných skutkových zjištění a rozhodnutí založil na sugestivních a spekulativních tvrzení žalobkyně o účelovém převodu nemovitostí žalovaným, jehož účelem bylo ze strany žalovaného vyhnout se plnění poplatkové povinnosti. Soud přitom nevzal v úvahu, že právě nepříznivý a nepredikovatelný zdravotní stav vedl žalovaného v roce 2017 k rozhodnutí dohodnout se s dětmi na rozdělení majetku. Má za to, že v té době dlužník své závazky z úvěru řádně plnil. Následně v srpnu a říjnu 2018 se svojí dcerou uzavřel příslušné smlouvy a podal návrhy, na jejichž základě došlo k zápisu změn vlastnického práva. Převod nemovitostí nebyl spekulativním jednáním žalovaného z důvodů dovozovaných soudem. V době uzavření dohod žalovaný ani nevěděl a nemohl ovlivnit stav pohledávek z úvěru, který směnkou zajistil. Nemohl předpokládat zahájení soudního řízení, jehož bude účastníkem.7. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení (ust. § 212 a 212 o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (ust. § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Odvolání neshledal důvodné.8. Poplatková povinnost, spojená se soudním řízením, je upravena zákonem č. 549/1991 Sb., zákon o soudních poplatcích. Účastníkům řízení (poplatníkům) vzniká tato povinnost v souvislosti s poplatným úkonem (ust. § 2 a 4 cit. zák.), zcela nezávisle na jejich majetkové situaci. Výjimky z této poplatkové povinnosti, osvobození osobní nebo věcná, upravuje ust. § 11 citovaného zákona. V této věci žádná z výjimek není dána. Účelem moderačního práva soudu, (§ 138 o. s. ř.) je zajistit realizaci jejich Ústavou a zákony garantovaného práva na přístup k soudu, těm účastníkům, kteří nejsou schopni poplatkovou povinnost splnit s ohledem na majetkové poměry. Předpoklady, za nichž lze účastníku přiznat osvobození od soudních poplatků, upravuje ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníku zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho nepříznivé majetkové poměry takový postup odůvodňují a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva. O zjevně bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. jde zpravidla tehdy, je-li již ze samotných tvrzení účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, je bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 10. 2017 sp. zn. 32 Cdo 3784/2017). Odvolání, podané v zákonné lhůtě žalovaným jako účastníkem k podání odvolání legitimovaným, nelze považovat pro účely posouzení předpokladů moderace za zjevně bezúspěšné. Druhý předpoklad však shodně se soudem prvního stupně ani odvolací soud neshledal splněn. Soudní rozhodovací praxe i ustálená soudní judikatura k otázce moderace poplatkové povinnosti vychází ze zásady, že soud při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží nejen k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku, sociálním poměrům, zdravotnímu stavu apod., ale rovněž k tomu, zda se žadatel spekulativně nezbavil majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnul. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí také posoudit, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody, spočívající v osvobození od soudních poplatků (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 31. 7. 2017 sp. zn. 29 Cdo 969/2017).9. V projednávané věci soud prvního stupně při hodnocení majetkových poměrů žalovaného postupoval zcela v intencích shora uvedených zásad a jím přijatému nelze vytknout pochybení. Soudu prvního stupně lze přisvědčit, že žalovaného nelze považovat za osobu zcela nemajetnou, u níž by obecně byly splněny předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Výše starobního důchodu, která byla dle zprávy ČSSZ žalovanému přiznána od 16. 8. 2019 činila 34 082 Kč, což je více než dvou a půlnásobek průměrné výše důchodu v této době, jak plyne z dostupných údajů , právnická osoba, na jeho webových stránkách. Pokud jde zrušené bankovní účty, vedené původně na žalovaného , Anonymizováno, v třech měnách (, Anonymi