12 Cmo 344/2020-31 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků, podaný žalobkyní v návaznosti na výzvu soudu ke splnění poplatkové povinnosti ze žaloby.2. Soud odkázal na ust. § 138 o. s. ř. a v něm kumulativně vymezené předpoklady, za nichž lze účastníku přiznat osvobození od soudních poplatků a na kritéria, zkoumaná soudem při posuzování těchto předpokladů moderace. Ohledně majetkových poměrů žalobkyně soud z jí předloženého vyplněného prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech zjistil, že jediným jejím příjmem je příjem z pracovního poměru, který za poslední tři měsíce činil 38 450 Kč. Nemá dluhy, tvrzený dluh na výživném na syna ani jeho vymáhání nijak nedoložila, stejně tak ani výši výživného. V přehledu majetku uvedla, že je vlastníkem bytu , Anonymizováno, , dále ideální poloviny domu a vozidla rok výroby , Anonymizováno, . Nedoložila, jak nakládá s bytem v osobním vlastnictví a zda jí případně z jeho pronájmu plyne nějaký příjem. Konstatoval, že v době od splatnosti směnky do podání žaloby měla žalobkyně dostatek času pro vytvoření finanční rezervy pro úhradu soudního poplatku.3. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně neprokázala naplnění předpokladů pro přiznání ani částečného osvobození od soudních poplatků. Jednak ji nelze považovat za nemajetnou, jednak jí poskytnuté údaje o majetku nebyly řádně doloženy. Proto návrh zamítl.4. Žalobkyně ve včas podaném odvoláním navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a osvobození jí přiznal. Nesouhlasí se závěrem soudu, že její majetkové poměry jí dovolují úhradu soudního poplatku. Ohledně výživného na syna doplnila, že rozsudkem soudu byla otci uložena povinnost platit výživné ve výši 2 000 Kč, avšak tuto vyživovací povinnost otec neplní, resp. ji plní zcela sporadicky, o syna ani nejeví zájem a fakticky jej řadu let neviděl. Neplacení výživného žalobkyně toleruje ve snaze předejít možným komplikacím a požadavkům otce na kontakt se synem. Pokud jde o nemovitý majetek, uvedla, že ideální polovinu domu získala jako dědictví po otci, v tomto domě užívá společně s nezletilým synem byt , Anonymizováno, . Náklady činí cca 4 000 Kč měsíčně. Byt v osobním vlastnictví žalobkyně užívá její matka a hradí všechny náklady s užíváním bytu spojené. Z nemovitého majetku nemá žalobkyně žádný příjem. Výše jí vykazovaného příjmu z pracovního poměru je důsledkem současné pandemie, kdy pracuje nad rozsah běžného závazku a má proto vyšší příjmy. Žádnou finanční rezervu nemá a v současnosti ji s ohledem na potřeby syna ani není schopna vytvořit. Její finanční rezervu představovaly prostředky, které půjčila žalovanému a které nebyly žalovaným vráceny. Jiné nemá. Dokládá bankovní výpis, deklarující její pravidelné výdaje, které vedle běžných životních nákladů hradí a náklady spojené se zapojením syna do vodního záchranářství. S ohledem na věk syna a jeho přechod na střední školu lze očekávat další navýšení nákladů. Soudní poplatek není v současnosti schopna uhradit.5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ust. § 212 a 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání. Odvolání neshledal důvodné.6. Poplatková povinnost, spojená se soudním řízením, je upravena zák. č. 549/1991 Sb., zákon o soudních poplatcích. Účastníkům řízení jako poplatníkům vzniká tato povinnost v souvislosti s poplatným úkonem (ust. § 2 a 4 cit. zák.), zcela nezávisle na jejich majetkové situaci. Výjimky z této poplatkové povinnosti, osvobození osobní nebo věcná, upravuje ust. § 11 citovaného zákona. V této věci žádná z výjimek není dána. Účelem moderačního práva soudu, (§ 138 o. s. ř.) je zajistit realizaci Ústavou a zákony garantovaného práva na přístup k soudu těm účastníkům, kteří nejsou schopni poplatkovou povinnost splnit s ohledem na majetkové poměry. Předpoklady, za nichž lze účastníku přiznat osvobození od soudních poplatků, upravuje ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníku zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí tedy doložit, že jeho nepříznivé majetkové poměry takový postup odůvodňují a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.7. Povinnost účastníka verifikovat majetkové poměry v případě rozhodování soudu o návrhu tohoto účastníka na moderaci jeho poplatkové povinnosti byla opakovaně zdůrazněna v soudní judikatuře jak Nejvyššího soudu, tak Ústavního soudu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 7. 2017 ve věci sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 18. 9. 2013 ve věci sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 17. 7. 2017 ve věci sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2016 ve věci sp. zn. I. ÚS 311/16). Jak vyplývá z obsahu spisu, byla žalobkyně soudem prvního stupně usnesením ze dne 22. 9. 2020, č. j. 24 Cm 64/2020-10, vyzvána k vyplnění formuláře Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a jeho předložení a současně k řádnému doložení v něm uvedených tvrzení příslušnými doklady a listinami. Byla výslovně poučena, že pokud svá tvrzení řádně nedoloží, nebude jí možné osvobození přiznat. Žalobkyně soudu předložila vyplněný formulář majetkového prohlášení s potvrzením zaměstnavatele o výši jejího příjmu za období 06-08/2020, nic dalšího však nedoložila. Přes poučení ve formuláři neuvedla u nemovitosti ve svém vlastnictví katastrální území ani číslo listu vlastnictví, u vozidla neuvedla registrační značku. O tom, že na její jméno je veden bankovní účet, natož o stavu a obratu na tomto účtu, neuvedla ničeho. V odvolání předložila pouze částečný výpis v rozsahu existujících trvalých příkazů a sjednaných inkasních příkazů, přičemž důvod plateb je uveden jen u části z nich. Obdobně není nijak doloženo tvrzení o výši soudem stanoveného výživného ani rozsahu jeho neplacení otcem nezletilého syna. V rovině pouhých nedoložených tvrzení zůstává i tvrzení žalobkyně, že jí vykázané příjmy vybočují z hranice standardně pobíraných (nižších) příjmů, zejména když výši příjmů v předchozím či stávajícím období ani neuvedla, natož aby je doložila.8. Je nepochybně zcela na žalobkyni, zda a z jakých důvodů se rozhodla přenechat byt bezplatně k užívání své matce, stejně jako důvody, pro které rezignovala na vymáhání dlužného výživného. Nicméně důsledky těchto rozhodnutí nelze ve prospěch žalobkyně zohlednit v rámci rozhodování o moderaci poplatkové povinnosti. Majetkové poměry žalobkyně nebyly doloženy v rozsahu, který by umožnil soudu jejich objektivní posouzení a přijetí závěru, zda jsou natolik nepříznivé, že naplňují zákonné předpoklady moderace poplatkové povinnosti. Zcela případný je i závěr soudu, že na žalobkyni jako vlastníka nemovitostí nelze pohlížet jako na osobu zcela nemajetnou, splňující předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Za této situace již není nezbytné zabývat se druhým zákonným předpokladem moderace a posouzením, zda podaná žaloba není zjevně bezúspěšným uplatněním nebo bráněním práva.9. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.