12 Cmo 4/2021-82 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovaným osvobození od soudních poplatků. O osvobození žalovaní požádali v návaznosti na výzvu soudu ke splnění poplatkové povinnosti, která jim vznikla podáním odvolání proti rozsudku ze dne 27. 8. 2020, č.j. 56 Cm 19/2020-50, jímž byl ponechán v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 24. 3. 2020, č.j. 56 Cm 19/2020-21. Na výzvu soudu k doložení majetkových poměrů a k předložení vyplněného majetkového prohlášení, která byla společnému právnímu zástupci žalovaných doručena dne 9. 10. 2020, nebylo ze strany žalovaných reagováno.2. Soud s odkazem na ust. § 138 odst. 1 o. s. ř. a v něm vymezené předpoklady pro přiznání osvobození do poplatkové povinnosti a na konstantní soudní judikaturu, vycházející ze závrěu o povinnosti účastníka tvrdit a doložit své majetkové poměry, uzavřel, že za situace, kdy žalovaní nedoložili soudu ani vyplněná majetková prohlášení, nemohl posoudit, zda jsou v jejich případě splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Jejich návrhu nevyhověl.3. Oba žalovaní napadli usnesení včas podaným blanketním odvoláním, které následně doplnili k výzvě soudu. Vytkli soudu, že nedostatečně a nesprávně zjistil skutkový stav věci a v důsledku toho nesprávně rozhodl o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. V případě obou žalovaných jsou důvody pro osvobození dány objektivně a důkazy o těchto skutečnostech jsou obsaženy ve věřených rejstřících, resp. insolvenčním rejstříku a rejstříku exekucí a jsou notoricky známé. Takové skutečnosti nemusí být předmětem dokazování a objektivně prokazují důvodnost návrhů na moderaci.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ust. § 212 a 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání. Odvolání shledal zcela nedůvodné.5. Poplatková povinnost vzniká účastníkům řízení (poplatníkům) na základě zákona (zák. č. 549/1991 Sb., zákon o soudních poplatcích) zcela nezávisle na jejich majetkové situaci. Výjimky z této poplatkové povinnosti, osvobození osobní nebo věcná, upravuje ust. § 11 citovaného zákona. V této věci žádná z výjimek není dána. Účelem moderačního práva soudu, upraveného v ustanovení § 138 o. s. ř., je zajistit těm účastníkům, kteří v důsledku své majetkové situace nejsou schopni poplatkovou povinnost splnit, realizaci jejich Ústavou a zákony garantovaného práva na přístup k soudu, z něhož by jinak byli vyloučeni. Předpoklady, za nichž lze účastníku přiznat osvobození od soudních poplatků, upravuje ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníku zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho nepříznivé majetkové poměry takový postup odůvodňují a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.6. Povinnost účastníka verifikovat majetkové poměry v případě rozhodování soudu o návrhu tohoto účastníka na moderaci jeho poplatkové povinnosti byla opakovaně zdůrazněna v soudní judikatuře jak Nejvyššího soudu, tak Ústavního soudu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 7. 2017 ve věci sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 18. 9. 2013 ve věci sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 17. 7. 2017 ve věci sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2016 ve věci sp. zn. I. ÚS 311/16). Jak vyplývá z obsahu spisu, v návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků žalovaní pouze uvedli, že jejich majetkové poměry jim objektivně neumožňují soudní poplatek uhradit. Na výzvu soudu k doložení majetkových poměrů v rozsahu a způsobem, dále specifikovaném ve výzvě, žalovaní vůbec nereagovali, ač byli výslovně poučeni, že při nepředložení požadovaných dokladů nebude moci soud posoudit, zda jsou splněny předpoklady pro přiznání osvobození a osvobození žalovaným v takovém případě nepřizná.7. Tvrzení žalovaných, že soud měl vycházet z veřejně dostupných rejstříků, neobstojí. Není povinností soudu si cokoliv zjišťovat ohledně majetku žalovaných, a to ani z dostupných rejstříků či databází. Žalovaní v návrhu navíc ani nezmínili, že by bylo vůči nim vedeno insolvenční řízení či zahájeny exekuce. Kromě tohoto podání insolvenčního návrhu, stejně jako případné exekuce dokládají pouze to, že daný subjekt neplní závazky vůči svým věřitelům. O jeho majetkových poměrech nevypovídají ničeho. Žalovaní zcela rezignovali na svoji povinnost verifikovat majetkové poměry a tím eliminovali možnost jejich posouzení soudem z hlediska naplnění zákonných předpokladů moderace poplatkové povinnosti. Důvody pro změnu napadeného usnesení proto dány nejsou.8. Odvolací soud proto napadené usnesení podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.