12 Cmo 54/2021-79 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením zamítl soud prvního stupně návrh na pokračování v řízení, podaný dne 8. 2. 2021 , Anonymizováno, , insolvenčním správcem ustanoveným v insolvenčním řízení, vedeném vůči žalobci Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. KSPL 66 INS 14382/2019.2. V odůvodnění uvedl, že s ohledem na konkurz, prohlášený na majetek žalobce usnesením Krajského soudu v Plzni dne 29. 11. 2019, č. j. KSPL 66 INS 14382/2019-B-3 došlo dle ust. §263 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen IZ), v dosud pravomocně neukončeném řízení v této věci k přerušení řízení. O této skutečnosti soud v souladu s ust. § 263 odst. 4 IZ účastníky vyrozuměl usnesením ze dne 18. 12. 2019 č .j. 44 Cm 36/2019-51 s tím, že insolvenční správce může ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení podat návrh na pokračování v řízení a pokud tak neučiní, mohou jej po uplynutí stanovené lhůty podat žalobce nebo žalovaný.3. Návrh, podaný insolvenčním správcem po uplynutí soudem stanovené lhůty proto soud dle ust. § 264 odst.2 cit. zák. jako opožděný zamítl s odůvodněním, že podat jej mohou jen účastníci.4. Insolvenční správce , Anonymizováno, napadl usnesení včas podaným odvoláním. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Napadené rozhodnutí je založeno na nesprávném výkladu ust. § 264 IZ. Soud chybně dovodil, že lhůta, vyjádřená v tomto ustanovení, je lhůtou zákonnou, s jejímž uplynutím je spojen zánik práva insolvenčního správce podat návrh na pokračování v řízení. Takový výklad je nesprávný. Soud v usnesení účastníky ani insolvenčního správce nepoučil o důsledcích zmeškání lhůty o opožděném podání návrhu. Zcela odhlédl od smyslu a účelu zákonné úpravy. Podáním návrhu na pokračování v řízení insolvenční správce jako osoba s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě realizuje své právo vymáhat pohledávky, náležející do majetkové podstaty. Je přitom vždy povinen posoudit, zda vymáhání pohledávek bude pro majetkovou podstatu přínosné a v návaznosti na to pak aktivně vstoupit do řízení jako jeho účastník. Dle konstantní soudní judikatury nepodáním návrhu insolvenčním správcem však nedochází k převodu dispozičního oprávnění k pohledávce na dlužníka (žalobce). Pokud by dlužník byl v řízení úspěšný, musel by vymožené plnění vydat dle ust. § 249 odst. 2 IZ do majetkové podstaty. Svědčí-li nadále insolvenčnímu správci dispoziční oprávnění k pohledávce, nelze připustit výklad, který by zakazoval jeho vstup do řízení i kdykoliv později po uplynutí lhůty dle ust. § 264 odst. 2 IZ. Lhůta určená soudem pro podání návrhu ve vyrozumění je v komentáři k insolvenčnímu zákonu charakterizována jako lhůta pořádková. Insolvenční správce může návrh podat i po jejím uplynutí, i když návrh již předtím podá některý z účastníků. V takovém případě insolvenční správce bez dalšího nahradí dlužníka jako účastníka. Musí však přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho vstupu do řízení.5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení (ust. § 212 a násl. o.s.ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř.). Odvolaní shledal důvodné.6. Podle obsahu spisu byl soudem prvního stupně dne 27. 11. 2019 vyhlášen rozsudek ve věci. Bezprostředně poté, dříve než rozsudek nabyl právní moci, byl dne 29. 11. 2019 v již zahájeném insolvenčním řízení, vedeném Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. KSPL 66 INS 14382/2019 prohlášen na majetek žalobce konkurz.7. Podle ust. § 245 IZ účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku. Jedním z nich je dle ust. § 263 IZ přerušení soudních řízení, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník. Přerušovaná jsou tedy řízení, která předmětem sporu mohou změnit rozsah majetkové podstaty nebo rozsah závazků dlužníka. Výjimky a postupy při uplatnění těchto výjimek upravuje ust. § 264 až 266 IZ. V přerušeném řízení lze pokračovat jen za podmínek stanovených insolvenčním zákonem.8. Podle ust. § 263 odst. 4 IZ je soud o přerušení řízení podle odstavce 1 citovaného ustanovení vyrozumět účastníky řízení a současně je poučit o tom, za jakých podmínek lze v řízení pokračovat. V projednávané věci tak soud prvního stupně učinil usnesením ze dne 18. 12. 2019.9. Podle odstavce 1 ust. § 264 IZ v přerušených řízeních, ve kterých v době prohlášení konkursu dlužník vystupoval jako žalobce nebo jiný navrhovatel, jakož i v dalších řízeních, ve kterých uplatňoval své pohledávky nebo jiná práva týkající se majetkové podstaty, lze pokračovat na návrh insolvenčního správce; dnem, kdy soudu, rozhodci nebo stálému rozhodčímu soudu, u kterého je řízení vedeno, došel jeho návrh na pokračování v řízení, se insolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení jestliže insolvenční správce ve lhůtě určené mu soudem, rozhodcem nebo stálým rozhodčím soudem, u kterého je řízení vedeno, nepodal návrh na pokračování v řízení, mohou návrh na pokračování v řízení podat dlužník, popřípadě ostatní účastníci řízení s tím, že dlužník zůstává účastníkem řízení.10. Z citované úpravy lze tak dovodit, že s nepodáním návrhu na pokračování řízení insolvenčním správcem v soudem stanovené lhůtě zákon spojuje právo podat takový návrh na straně účastníků řízení, tj. žalobce a žalovaného. Z dikce zákona však nelze dovodit, že by se jednalo o právo výhradní, tj. že v případě marného uplynutí soudem stanovené lhůty insolvenčnímu správci by k podání návrhu na pokračování v přerušeném řízení byli legitimováni pouze a výhradně účastníci. Takový výklad by odporoval i smyslu zákonné úpravy. Účelem konkurzního řízení je dosáhnout maximálního možného výtěžku zpeněžením majetkové podstaty (§ 244), do níž náleží také pohledávky dlužníka. Insolvenční správce je dle ust. § 294 IZ povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch majetkové podstaty dlužníkovy pohledávky, ledaže náklady na jejich uplatnění a vymáhání jsou neúměrně vysoké nebo je nelze krýt z majetkové podstaty. V přerušených soudních řízeních, jejichž předmětem jsou pohledávky náležející do podstaty, je pak na posouzení insolvenčního správce, zda je na místě v těchto řízeních pokračovat, resp. podat příslušný návrh nebo nikoliv, pokud z hlediska nákladů takový postup neshledá pro konkurzní podstatu přínosný. Pokud však insolvenční správce podá návrh na pokračování v přerušeném řízení, je vyloučeno, aby jej následně vzal zpět a ukončil tak svoji účast v řízení. Soudem přijatý výklad by své podstatě znamenal, že při „zmeškání“ soudem stanovené lhůty pro podání návrhu insolvenčním správcem a současném nepodání návrhu na pokračování v řízení účastníky by v přerušeném řízení vůbec nemohlo být pokračováno. V důsledku toho by pohledávka úpadce za jeho dlužníkem, která je předmětem přerušeného soudního řízení, v případě, že by byla soudem přiznána, nemohla být zahrnuta do majetkové podstaty. V této souvislosti nelze pominout, že insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Závěr soudu prvního stupně, že návrh na pokračování v řízení, podaný insolvenčním správcem po uplynutí lhůty stanovené soudem pro podání návrhu, je nutno jako opožděný zamítnout, neshledal správný. Lze tak uzavřít, že ke dni 10. 2. 2021, kdy byl soudu doručen návrh na pokračování v řízení, podaný insolvenčním správcem, se insolvenční správce stal účastníkem tohoto řízení místo dlužníka. S ním bude soud pokračovat, aniž by o tom bylo třeba rozhodovat.11. Z důvodů, jak jsou shora vyloženy, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu podle ust. § 220 odst. 2 ve spojení s ust. § 167 odst. 2 o. s. ř. změnil tak, že se nevydává.12. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 o. s. ř.).