14 Cmo 110/2021-29 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků.2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tím, že okolnosti vzniku žalované pohledávky (ať jsou jakékoli) přiznání osvobození od soudních poplatků neodůvodňují; na žalobkyni se nevztahuje žádné ze zákonných osvobození od soudních poplatků (§ 11 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dále jen „ZSop“). Žalobkyně svou finanční situaci (hodnověrným způsobem) přes výzvu soudu neosvědčila.3. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud „usnesení soudu prvního stupně zrušil“ a „přiznal ji osvobození od soudního poplatku“.4. Dovozuje, že z § 138 o. s. ř. není možno učinit závěr o tom, že by pro přiznání osvobození od soudního poplatku měly být rozhodné toliko majetkové poměry. V daném případě je dle jejího názoru nutno přihlédnout k celému komplexu nepříznivých poměrů žalobkyně vzniklých nezákonným jednáním bývalých jednatelek (, Anonymizováno, a , Anonymizováno, ). Postupem soudu prvního stupně tak bylo porušeno její právo na spravedlivý proces.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a neshledal odvolání důvodným.6. Nastolenou otázkou je, zda žalobkyně splnila podmínky pro (byť jen částečné) osvobození od soudních poplatků (soudního poplatku).7. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně se žalobou podanou u soudu prvního stupně dne 30. prosince 2020 domáhá po žalované zaplacení částky 18 979 368,90 Kč z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého z právního důvodu (dohody o poskytnutí příplatku mimo základní kapitál, dohody o započtení), který (pro neplatnost) odpadl.8. Podáním ze dne 4. února 2021 žalobkyně – poté co ji soud prvního stupně vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 948 969 Kč – požádala o (částečné) osvobození od soudního poplatku, za spravedlivé považovala osvobození v rozsahu 80 %. Svou žádost odůvodnila okolnostmi vzniku žalobou uplatněné pohledávky, tedy tím, že po smrti jediného společníka žalobkyně , Anonymizováno, ), jenž byl rovněž jedním ze společníků žalované, došlo protiprávním jednáním (tehdejších) jednatelek žalobkyně i žalované (, Anonymizováno, ) k vyvedení majetku z žalobkyně a jeho vložení do žalované.9. Výzvou ze dne 15. února 2021 (doručenou zástupci žalobkyně dne 18. února 2021) vyzval soud prvního stupně žalobkyni k doložení majetkových poměrů ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně své majetkové poměry nedoložila, toliko podáním ze dne 4. března 2021 sdělila, že svou žádost neodůvodňuje svými majetkovými poměry (a odkázala na obsah podání ze dne 4. února 2021).10. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.11. Soudní poplatky jsou zákonem uložené poplatky, které musí jejich poplatník zaplatit za řízení nebo za jednotlivý úkon provedený soudem. Osvobození účastníka od soudních poplatků je možné pouze tehdy, jsou-li pro to splněny zákonem stanovené předpoklady (§ 138 odst. 1 o. s. ř.). Nejde tedy o zákonný nárok účastníka, nýbrž pouze možnost osvobození od soudních poplatků, přičemž je v zájmu účastníka maximálně podrobně a konkrétně uvést své celkové majetkové a sociální poměry; k tomu slouží dobře srozumitelné a jednoznačně návodné Prohlášení.12. Osvobození od soudního poplatku na návrh je specifický institut, který slouží k tomu, aby osoba (poplatník), jež se z objektivních důvodů ocitla v situaci, kdy jsou její poměry nepříznivé, a proto nemůže zaplatit často nemalou částku za soudní poplatek, nebyla pouze z toho důvodu vyloučena z realizace svého ústavního práva na přístup k soudu (srov. k tomu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); jde o reálné vyjádření tzv. práva chudých (viz Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení, soudcovský komentář, 1. vydání. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, § 138).13. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se k uvedené problematice podává, že:1) Osvobození od soudních poplatků může být přiznáno na jejich žádost fyzickým osobám, právnickým osobám, obcím nebo krajům. Účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem.2) U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných).3) U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků).4) Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony).5) Zájem státu na vymožení částky odpovídající soudnímu poplatku nemůže dosáhnout intenzity zájmu účastníka řízení na přístup k soudu; to je ostatně zřejmé i ze samotného poslání právní úpravy individuálního osvobození od soudních poplatků.6) Žadatel o osvobození od soudních poplatků, popř. o ustanovení zástupce, musí věrohodně verifikovat své majetkové poměry. Neučiní-li tak, nelze jej ani osvobodit od soudních poplatků, ani mu ustanovit zástupcem advokáta.14. Srovnej za všechna rozhodnutí např. R 99/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013, uveřejněné pod číslem 96/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 7. května 2014, sp. zn. 29 Cdo 215/2014, ze dne 25. února 2016, sp. zn. 29 Cdo 4782/2015, ze dne 27. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 301/2016, či ze dne 28. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 2761/2016, dostupné shodně jako další níže uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz).15. Břemeno tvrzení, jakož i důkazní břemeno ohledně skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení toho, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, tedy zatěžují výhradně účastníka, který o osvobození od soudních poplatků žádá. Zásadně platí, že neuvede-li žadatel o osvobození od soudních poplatků skutečnosti, z nichž dovozuje důvodnost svého návrhu, či nepodaří-li se mu tyto skutečnosti prokázat, soud mu osvobození od soudního poplatku nepřizná; aktivita je vždy na žadateli, nikoli na soudu. Pokud účastník ve stanovené lhůtě buď nezašle Prohlášení, nebo zašle Prohlášení evidentně neúplné, soud jej zásadně nevyzývá k dodatečnému osvětlení jeho poměrů (srov. za mnohá např. soudem prvního stupně citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. dubna 2017, sp. zn. 28 Cdo 573/2016).16. Prokázání důvodnosti tohoto osvobození je pak v souladu s § 120 odst. 1 o. s. ř. zcela na účastníku řízení, který toto osvobození požaduje (usnesení Ústavního soudu ze dne 9. října 2000, sp. zn. IV. ÚS 226/2000). Je tomu tak mimo jiné i proto, že osvobození představuje výhodu proti druhé straně sporu.17. Při posouzení majetkových poměrů nelze zohledňovat okolnost, že účastník je povinen hradit jiné závazky vůči dalším věřitelům. Z žádného zákonného ustanovení totiž nevyplývá, že úhrada jakýchkoliv jiných závazků má přednost před zaplacením soudního poplatku, a že o splnění poplatkové povinnosti vůči státu lze uvažovat až poté, co budou veškeré ostatní platební povinnosti žalobce zcela či alespoň zčásti splněny; závazky účastníka, např. v podobě jej zatěžující exekuce, totiž mohou j