14 Cmo 137/2021-524 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením nepřiznal společnosti , Anonymizováno, (dále jen „společnost“) osvobození od soudních poplatků za odvolání proti rozsudku tamního soudu ze dne 19. listopadu 2020, č. j. 80 Cm 46/2013-465, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 11. prosince 2020, č. j. 80 Cm 46/2013-471 (dále jen „předmětný rozsudek“).2. Předně odvolací soud konstatuje, že předmětem daného řízení, které bylo zahájeno dne 25. března 2013, je zaplacení vypořádacího podílu dle § 61 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. prosince 2013. Odvolací soud proto již na tomto místě pro srozumitelnost uvádí, že nadepsané řízení je řízením podle § 200e odst. 1, 3 věty druhé a § 9 odst. 3 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „o. s. ř..“), jež má povahu nesporného řízení; a tomu má odpovídat i terminologie při označení účastníků. Účastníci řízení se neoznačují jako „žalobce“ a „žalovaný“, nýbrž jako „navrhovatel“ a „účastník“, resp. odvozeně od jejich hmotněprávního postavení; ve věci samé se nerozhoduje rozsudkem, ale usnesením. Odvolací soud proto používá správnou terminologii.3. Z odůvodnění usnesení soudu prvního stupně vyplývá, že tamní soud předmětným rozsudkem uložil společnosti povinnost zaplatit navrhovateli částku 23 071 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 23. března 2013 do zaplacení (výrok I.), rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky a nákladech řízení vzniklých státu (výroky II. a III.). Předmětný rozsudek napadla společnost odvoláním. Vyměřený soudní poplatek ve výši 1 153 575 Kč za podané odvolání (položka 22 bod 1. písm. b) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) společnost nezaplatila a požádala o osvobození od soudních poplatků za podané odvolání. Proto ji soud prvního stupně vyzval k doložení majetkových poměrů. Z formuláře „Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ (dále jen „prohlášení“) a k němu připojených listin se podává, že společnosti měla v roce 2017 příjmy ve výši 166 042 Kč, za rok 2018 činily částku 11 343 Kč a za rok 2019 částku 104 667 Kč. Společnost vlastní nebytovou jednotku č. 1 a bytové jednotky č. 5, 7, a 8 v , Anonymizováno, ulici v , adresa, , dvě budovy v , Anonymizováno, ulici v , adresa, , rodinný dvou dům č. p. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v obci , právnická osoba, v , Anonymizováno, pozemků a stavbu č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , dvě vozidla , Anonymizováno, (r. v. 2013 a r. v. 2017), jedno vozidlo , Anonymizováno, (r. v. 2014) a dvě vozidla , Anonymizováno, (oboje r. v. 2019). Zůstatek na bankovních účtech společnosti k 31. lednu 2021 činil 146 077 Kč, 20 106 rublů, 144 474 eur a 1 109 735 amerických dolarů, přičemž k zůstatku na účtu v amerických dolarech společnost uvedla, že se jednalo o cizí prostředky, které společnost jako zprostředkovatel použila k úhradě kupní ceny za nemovitost ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, ., a jejíž prodej společnost zprostředkovala.4. Soud prvního stupně na základě výše uvedených zjištění uzavřel, že společnost má reálnou možnost svou poplatkovou povinnost splnit. Majetkové poměry společnosti v daném případě osvobození od soudního poplatku za jí podané odvolání proti předmětnému rozsudku neodůvodňují. Společnost na svých účtech disponuje částkou více než dostatečnou pro splnění poplatkové povinnosti, která jí podáním odvolání proti předmětnému rozsudku vznikla (a to i při odhlédnutí od zůstatku na účtu společnosti v amerických dolarech); tyto ve svém součtu značně převyšují výši soudního poplatku za podané odvolání. Rovněž je třeba přihlédnout k tomu, že společnost vlastní řadu nemovitostí, jakož i několik motorových vozidel nemalé hodnoty (výše specifikovaných). Z uvedených důvodů soud prvního stupně společnosti osvobození od soudních poplatků nepřiznal, neboť podmínky dané § 138 o. s. ř. nejsou dány.5. Společnost podala proti shora uvedenému usnesení soudu prvního stupně odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a přiznal jí osvobození od soudních poplatků.6. Odvolatelka namítá, že je subjektem podnikajícím zejména v ubytovacích službách a v dřívější době i v jednom developerském projektu výstavby rodinných domů, který je ovšem již ukončen. Odvolatelka uvádí, že od roku 2007 probíhá téměř nepřetržitě soudní spor s bývalými společníky společnosti, dnes již pouze s navrhovatelem, společnost je vystavována stálé nejistotě, řada obchodních příležitostí byla zmařena vydáním předběžných opatření, která byla následně rušena. Společnost nemá reálnou možnost prodat jakoukoliv část svého majetku, neboť ve všech případech, kdy se o to pokoušela, bylo podobné počínání na návrh navrhovatele předběžným opatřením zmařeno, a následně již obchody nebyly proveditelné. Tímto byla pověst společnosti zásadně poškozena. Odvolatelka zdůrazňuje, že její podnikatelská aktivita je v důsledku přijatých protiepidemických opatření v oboru cestovního ruchu zcela utlumena. Společnost překlenula období pouze účastí na programu Ministerstva průmyslu a obchodu Covid nájemné a Covid ubytování, přičemž tyto prostředky stěží stačí na zakonzervování stavu a předejití chátrání majetku.7. Odvolatelka dodává, že nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování či bránění práva. Má za to, že podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků jsou splněny. Nepřiznání osvobození od soudních poplatků znamená absenci reálné možnosti uplatnit své argumenty před odvolacím soudem v zásadní existenční záležitosti a v konečném důsledku odepření práva na spravedlivý proces. Důsledky nepřiznání osvobození od soudního poplatku by vysoce převyšovaly možné diskutabilní aspekty rozhodnutí osvobození přiznávající.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může soud přiznat účastníkovi z části osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě neúspěšné uplatnění nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození od soudních poplatků na celé řízení a má i zpětnou účinnost.10. Smyslem citovaného ustanovení je, aby účastníku, který se nachází ve výjimečné a pro něj tíživé majetkové situaci, povinnost zaplatit příslušný soudní poplatek, nebránila v uplatnění nebo bránění jeho práva. Soud zkoumá při rozhodování o návrhu účastníka o osvobození od soudních poplatků dvě kritéria. Zda je účastník objektivně schopen soudní poplatek zaplatit a zda se z jeho strany nejedná o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Přihlíží přitom k celkovým majetkovým, finančním a sociálním poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k povaze uplatňovaného nároku a k dalším relevantním skutečnostem. Osvobodit od placení soudních poplatků zcela lze jen tehdy, pokud účastník nemá žádnou možnost, jak splnit svou poplatkovou povinnost. Úlevu z povinnosti zaplatit soudní poplatek lze zpravidla přiznat osobám zcela nemajetným či osobám s výrazně nízkými příjmy, pokud se tyto ocitly v situaci, která jim neumožňuje prostředky na splnění jejich poplatkové povinnosti si opatřit.11. Z obsahu spisu se podává, že předmětem řízení je zaplacení částky 23 071 500 Kč s příslušenstvím jakožto vypořádacího podílu. Soud prvního stupně ve věci samé rozhodl a společnost předmětným rozsudkem zavázal k zaplacení výše uvedené částky navrhovateli. Společnost předmětný rozsudek napadla odvoláním, spolu s odvoláním nebyl soudní poplatek zaplacen. Soud prvního stupně správně v nadepsané věci vyměřil společnosti soudní poplatek za jí podané odvolání proti předmětnému rozsudku podle položky 22 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve výši 1 153 575 Kč. Společnost soudní poplatek za podané odvolání nezaplatila, žádajíc o osvobození od soudního poplatku za odvolání z důvodu nedostatku finančních prostředků způsobeného zejména tím, že je subjektem podnikajícím v oblasti turistického ruchu a hotelnictví, kdy v důsledku protiepidemických opatření byla v roce 2020 prakticky bez příjmů z běžné podnikatelské činnosti. Další podstatná část příjmů společnosti – prodej postavených nemovitostí určených k bydlení – byla opakovaně blokována předběžnými opatřeními vydanými soudem na návrh navrhovatele, v důsledku čehož došlo ke zmaření několika již dojednaných obchodů. Společnost se proto těmito aktivitami přestala zabývat právě z obavy opětovných potíží při zablokování převodu nemovitostí. Návrhu na osvobození od soudního poplatku za odvolání soud prvního stupně nevyhověl.12. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně učiněných k majet