14 Cmo 232/2021-12 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že se společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „společnost“) zrušuje a nařizuje se její likvidace (výrok I.), likvidátorem společnosti jmenoval , Anonymizováno, , sídlem , adresa, (výrok II.), společnosti uložil povinnost zaplatit soudní poplatek výši 2 000 Kč (výrok III.), a rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).2. Proti tomuto usnesení podal účastník , Anonymizováno, blanketní odvolání.3. Soud prvního stupně jej tedy v souladu s § 205 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/ usnesením ze dne 11. června 2021, č. j. 20 Cm 109/2020-9, vyzval, aby své odvolání doplnil ve stanovené lhůtě 10 dnů nejen o uvedení, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, ale i o uvedení odvolacího důvodu - v čem konkrétně spatřuje nesprávnost postupu a rozhodnutí soudu prvního stupně - a o uvedení, jak má odvolací soud na základě odvolání rozhodnout. Soud prvního stupně současně odvolatele poučil o tom, že jestliže uvedené vady odvolání neodstraní, bude odvolání odmítnuto. Výzva byla odvolateli doručena dne 17. června 2020; vytýkané vady odvolání však dodnes odstraněny nebyly.4. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud odvolání dle § 43 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř. odmítl jako neprojednatelné.5. Odvolatel má sice s ohledem na odmítnutí odvolání povinnost nahradit společnosti náklady dle § 146 odst. 3 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., avšak společnosti žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly. Proto odvolací soud o nákladech odvolacího řízení rozhodl tak, že jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.