14 Cmo 307/2020-822 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným usnesením přiznal , adresa, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, /dále jen „znalecký ústav“/, za druhé doplnění znaleckého posudku č. 122B70/2011 odměnu - za studium rozsudků, přípravu koncepce postupu při zpracování posudku (4 hodiny při sazbě 350 Kč/hod.) ve výši 1 400 Kč, za rešerše relevantních faktů a nahlížení do spisu (6 hodin při sazbě 350 Kč/hod.) ve výši 2 100 Kč, za formulace odpovědi a sestavení znaleckého posudku (9 hodin při sazbě 350 Kč/hod.) ve výši 3 150 Kč, za závěrečnou kontrolu, formátování, tisk, odbavení (3 hodiny při sazbě 250 Kč/hod.) ve výši 750 Kč a 21% DPH z odměny ve výši 1 554 Kč - tedy i s DPH přiznaná odměna činí 8 954 Kč.2. Své rozhodnutí soud prvního stupně stručně odůvodnil odkazem na vyhlášku č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících /dále jen „vyhláška“/.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podali účastníci 1) a 2) odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání.4. Odvolatelé argumentují tím, že odměna za studium rozsudků, přípravu koncepce postupu při zpracování posudku ve výši 4 hodin při sazbě 350 Kč/hod. v částce celkem 1 400 Kč je zcela neúměrně nadsazená, neboť samotné studium „rozsudku“ - tedy odvolateli myšlené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2018, č. j. 140 Cmo 216/2017 - 532, o deseti stranách - délku čtyř hodin nevyžaduje, přičemž příprava koncepce byla v daném případě nadbytečná, když znalecký ústav v podstatě žádný nový znalecký posudek nevypracoval. Odvolatelé rovněž považují znaleckým ústavem vyúčtovanou odměnu ve výši 2 100 Kč za provedené rešerše relevantních faktů a nahlížení do spisu v délce 6 hodin při sazbě 350 Kč/hod. za zcela neadekvátní a mají za to, že znalecký ústav s ohledem na charakter doplňku znaleckého posudku žádné rešerše ani nahlížení do spisu provádět nemusel. Konečně i odměnu za formulace odpovědi a sestavení znaleckého posudku ve výši 9 hodin při sazbě 350 Kč/hod. považují odvolatelé za nepřiměřeně nadsazenou, neboť ta dle odvolatelů oporu v textu znaleckého posudku nemá. Odvolatelé se rovněž vyjadřují k závěrům znaleckého posudku, s nimiž opakovaně nesouhlasí, a samotný znalecký posudek považují za nepravdivý, účelově nadhodnocený a zkreslený. Závěrem se odvolatelé vyjadřují k osobě zpracovatele znaleckého posudku , Anonymizováno, . a považují jej za osobu podjatou s tím, že námitku podjatosti vznesou v odděleném podání.5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013, jímž byl s účinností od 1. ledna 2014 novelizován občanský soudní řád, se pro řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /„dále jen o. s. ř.“/. V projednávané věci bylo řízení zahájeno dne 18. října 2005.7. Podle § 139 odst. 2 o. s. ř byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí. Těmito zvláštními předpisy jsou zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících /dále jen „zákon o znalcích a tlumočnících“/ a vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících /dále jen „vyhláška“/.8. Dle § 17 zákona o znalcích a tlumočnících(1) Znalec (tlumočník) má za podání posudku (provedení tlumočnického úkonu) právo na odměnu.(2) Je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadán orgánem veřejné moci, řídí se odměna ustanoveními prováděcího právního předpisu.(3) Odměna podle odstavce 2 se stanoví podle množství účelně vynaložené práce. Odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden řádně nebo ve stanovené lhůtě.9. Dle ustanovení § 16 vyhlášky činí odměna za znalecký posudek podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč.10. Podle § 25 odst. 2 vyhlášky při určování výše odměny za znalecký (tlumočnický) úkon se hodnotí především:a) povaha a rozsah úkonu a stupeň odborné kvalifikace potřebné k jeho provedení, a to v každé z položek provedeného úkonu,b) charakter a účelnost pomocných prací; při znaleckém úkonu je studium spisu zpravidla součástí úkonu,c) přiměřenost doby trvání úkonu, a to též porovnáním s obdobnými odbornými úkony a částkami odměn za ně účtovanými,d) dodržení stanovené lhůty znalcem, zejména bylo-li uloženo spěšné provedení úkonu,e) zda úkon spočíval v přezkoumávání posudku provedeného jiným znalcem.11. Z předloženého spisu se podává, že předmětem nadepsaného řízení je přezkoumání výše přiměřeného protiplnění společnosti , Anonymizováno, . (dříve , právnická osoba, .) /dále jen „společnost“/ podle § 183i a násl. zákona č. 513/1991, obchodního zákoníku, ve znění účinném v době realizace vytěsnění minoritních akcionářů, počínaje rozhodnutím valné hromady společnosti 29. července 2005.12. Usnesením ze dne 27. července 2009, č. j. 13 Cm 1065/2005 - 112, ve znění opravného usnesení ze dne 20. srpna 2009, č. j. 13 Cm 1065/2005 - 119, soud prvního stupně ustanovil znalcem z oboru ekonomika , Anonymizováno, , a současně mu uložil zpracovat znalecký posudek do 30 dnů ode dne doručení spisového materiálu, přičemž úkolem znaleckého ústavu bylo stanovit hodnotu jedné akcie společnosti ke dni 29. července 2005. Znalecký ústav předložil soudu prvního stupně dne 6. května 2011 znalecký posudek č. 122B70/2011 a dne 4. dubna 2012 rovněž jeho první dodatek. K znaleckému posudku včetně jeho dodatku předložil znalecký ústav soudu prvního stupně dne 18. května 2011 a 12. dubna 2012 rovněž vyúčtování nákladů za jejich zpracování. S ohledem na náročnost zpracování posudku a na předložená vyúčtování soud prvního stupně usnesením ze dne 2. října 2012, č. j. 13 Cm 1065/2005 – 315, znalečné v požadované výši přiznal; toto usnesení bylo následně potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24. března 2014, č. j. 14 Cmo 79/2013 – 378. Vrchní soud v Praze následně usnesením ze dne 20. listopadu 2018, č. j. 14 Cmo 216/2017 – 532, zrušil meritorní rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 15. prosince 2016, č. j. 13 Cm 1065/2005 – 476, a věc vrátil soudu prvního stupně tomuto soudu k dalšímu řízení. Soud prvního stupně s ohledem na závěry Vrchního soudu v Praze v tomto usnesení vyzval tedy přípisem ze dne 31. prosince 2019 na č. l. 608 spisu znalecký ústav k dalšímu doplnění posudku č. 122B70/2011, v němž se měl znalecký ústav ve lhůtě dvou měsíců vyjádřit k možné změně hodnoty akcií do dne přechodu jejich vlastnictví k 21. říjnu 2005 a případnou změnu vyčíslit. Znalecký ústav podáním ze dne 20. ledna 2020 na č.l. 611 spisu požádal soud prvního stupně o prodloužení lhůty ke zpracování doplnění znaleckého posudku nejméně do 30. června 2020, což odůvodnil jednak množstvím již dříve rozpracovaných posudků pro jiná řízení a jednak potřebou získat podklady pro posouzení změn hospodářské situace , právnická osoba, ., a změn na příslušném trhu mezi daty ocenění 29. července 2005 a 21. října 2005, v čemž spatřoval znalecký ústav při tak vzdáleném datu ocenění možný značný problém. Soud prvního stupně žádosti znaleckého ústavu o prodloužení lhůty přípisem ze dne 10. února 2020 na č. l. 617 spisu vyhověl. Podáním ze dne 7. května 2020 na č. l. 618 požádal znalecký ústav soud prvního stupně (mimo jiné), aby uložil účastníkům řízení a společnosti , právnická osoba, ., poskytnout znaleckému ústavu příslušnou součinnost, bez níž není znalecký ústav schopen řádně doplnění znaleckého posudku vypracovat. Současně požádal soud o další prodloužení lhůty pro podání posudku do 15. září 2020 s ohledem na předpokládanou délkou trvání zpracování posudku a letní prázdniny a související čerpání nařízených dovolených zaměstnanců školy. Soud prvního stupně tedy usnesením ze dne 1. července 2020, č. j. 13 Cm 1065/2005 – 629, znovu specifikoval úkol znaleckého ústavu (výrok I.), uložil znaleckému ústavu vypracovat doplněk znaleckého posudku v šesti vyhotoveních a tyto zaslat společně s vyúčtováním soudu (výrok II.) a účastníkům řízení uložil povinnost poskytnout znaleckému ústavu potřebnou součinnost k vypracování doplnění znaleckého posudku (výrok III.). Dne 4. září 2020 byl soudu prvního stupně společně s vyúčtováním znalečného doručen dodatek č. 2 znaleckého posudku č. 122B70/2011.13. Pro posouzení důvodnosti argumentace odvolatelů odvolací soud posuzoval toliko otázku stěžejní pro stanovení výše odměny znalečného, tedy zda soud prvního stupně rozhodl o odměně znaleckého ústavu v souladu se shora citovanou právní úpravou, a to především v intencích § 16 a § 25 odst. 2 vyhlášky, a zda tedy znaleckému ústavu přísluší odměna v nárokované výši.14. Řešení námitek odvolatelů zpochybňujících věcnou správnost druhého doplnění znaleckého posudku, znaleckého posudku samotného a rovněž námitek odvolatelů zpochybňu