14 Cmo 34/2021-11 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně vyzval „žalobce“ k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč za jím podaný návrh, ve stanovené lhůtě s poučením o důsledcích nezaplacení soudního poplatku s tím, že na řízení o zrušení společnosti s likvidací ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSop“) nedopadá; na navrhovatele se v daném případě ustanovení § 11 odst. 2 písm. n) a o) ZSop nevztahuje.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včas odvolání, navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se navrhovateli povinnost zaplatit soudní poplatek neukládá.3. Odvolatel má za to, že insolvenční správce coby „žalobce“ je od hrazení soudního poplatku ve smyslu § 11 odst. 2 písm. n) ZSop osvobozen.4. Předně odvolací soud připomíná, že nadepsané řízení je řízením ve statusové věci právnické osoby dle § 3 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), Účastníky řízení jsou dle § 6 z. ř. s. navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Tomu má odpovídat i terminologie při označení účastníků; účastníci řízení se neoznačují jako „žalobce“ a „žalovaný“, nýbrž jako „navrhovatel“ a „účastník“.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací nejprve posuzoval, zda je odvolání proti usnesení soudu prvního stupně přípustné.6. Podle § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.7. Podle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. není odvolání přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.8. Podle § 218 písm. c) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.9. Usnesení soudu prvního stupně obsahující výzvu adresovanou navrhovateli k zaplacení soudního poplatku je typickým rozhodnutím, které je svou povahou usnesením, jímž se upravuje vedení řízení, proti němuž není odvolání přípustné dle shora citovaného § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Odvolání navrhovatele proti usnesení soudu prvního stupně tak není přípustné.10. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud odvolání jako nepřípustné podle § 218 písm. c) o. s. ř. za současné aplikace § 218c o. s. ř. odmítl, aniž by se blíže zabýval námitkami v odvolání uvedenými.11. Odvolací soud pouze pro úplnost dodává, že postup soudu ve vztahu k výzvě a uložené povinnosti může být přezkoumán teprve v rámci řízení o opravném prostředku proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku.