14 Cmo 93/2021-0 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením odmítl návrh ze dne 28. listopadu 2020, vedený pod Fj 47980/2020/KSPL, na výmaz obchodní korporace , Anonymizováno, /dále též jen „společnost“/ z obchodního rejstříku.2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že navrhovatel k návrhu připojil daňový doklad o zveřejnění vstupu společnosti do likvidace v Obchodním věstníku, prohlášení likvidátora dle § 82 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů /dále jen „z. v. r.“/, výzvu k odstranění nedostatků vydanou Magistrátem města Plzně v řízení o výdej dat z registru silničních vozidel s potvrzenou platbou správního poplatku 50 Kč. Usnesením ze dne 3. prosince 2020, č. j. C 33295/RD56/KSPL, byl navrhovatel vyzván dle § 88 z. v. r. k doložení originálu či úředně ověřených kopií listin - prohlášení likvidátora o neexistenci soudních nebo jiných právních sporů, dokladu o zveřejnění vstupu společnosti do likvidace v Obchodním věstníku dle § 198 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále je „o. z.“/, a to nejméně dvakrát za sebou s alespoň dvoutýdenním odstupem (podle předložené faktury soud prvního stupně dohledal jen jedno zveřejnění), zahajovací účetní závěrky ke dni vstupu společnosti do likvidace dle § 199 odst. 1 o. z., konečné účetní rozvahy (účetní závěrky ke dni ukončení likvidace společnosti) dle § 205 o. z., souhlasu správce daně s ukončením činnosti společnosti a jejím výmazem z obchodního rejstříku dle § 238 daňového řádu - a současně aby navrhovatel návrh doplnil o zápis ukončení likvidace a právní důvod výmazu společnosti z veřejného rejstříku. Aplikace § 82 z. v. r. totiž nepřipadá do úvahy s ohledem na skutečnost, že společnost vstoupila do likvidace dobrovolně rozhodnutím jediného společníka ze dne 12. dubna 2017. Navrhovatel na výzvu soudu reagoval toliko nesouhlasným podáním ze dne 5. prosince 2020. Proto soud prvního stupně rozhodl o odmítnutí návrhu dle § 86 písm. e) z. v. r., neboť k návrhu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Odvolatel argumentuje nepřezkoumatelností napadeného usnesení pro nedostatek důvodů. Soud prvního stupně nereagoval na likvidátorem namítanou nemožnost splnění požadavku na doložení podkladů, které likvidátor nemá k dispozici, a jejichž předložení tedy po něm nelze spravedlivě žádat. Soud prvního stupně nevysvětlil, jakým způsobem by měl likvidátor požadované listiny opatřit, ani nevysvětlil, proč na jejich předložení trvá, když by se mělo jednat o podklady zhola nepotřebné, navíc tzv. „vycucané z prstu!“. Likvidátor vlastním šetřením zjistil, že společnost nemá žádný majetek, je tedy naprosto nereálné, že by dosáhl souhlasu správce daně s ukončením činnosti. Požadavek soudu prvního stupně je naprosto nemístným projevem hrubě přepjatého právního formalismu. Likvidátor nebyl do funkce jmenován proto, aby za účelem splnění formálních požadavků vytvářel falešné a nepravdivé účetní výkazy a tak riskoval své vlastní trestní stíhání. Také požadavek na dvojí zveřejnění vstupu do likvidace v Obchodním věstníku je v daném případě s ohledem na nemajetnost společnosti zcela nedůvodný. Úkolem rejstříkového soudu zcela jistě není dotovat provoz vydavatelství , Anonymizováno, Podle odvolatele je na místě, aby soud prvního stupně aplikoval § 82 z. v. r. i v tomto případě. Pokud odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdí, měl by objasnit, jakým způsobem má likvidátor postupovat, a také z jakého důvodu, když jen to, že tak stanoví zákon, likvidátor za relevantní důvod nepovažuje.5. Odvolací soud předně podotýká, že rozhodnutí soudu prvního stupně netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. Z jeho odůvodnění lze seznat, jaká zjištění soud prvního stupně vzal v potaz, jakými úvahami se řídil a z jaké právní úpravy vyšel. Ke kritériím posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní.6. Takže Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Podle § 82 z. v. r.:(1) Jestliže za právnickou osobu zrušenou rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci podal návrh na výmaz z veřejného rejstříku likvidátor jmenovaný soudem nebo jiným orgánem veřejné moci a je-li součástí takového návrhu prohlášení likvidátora o tom, že bezúspěšně prověřil možnost uplatnit neplatnost nebo neúčinnost právních jednání právnické osoby a že majetek této osoby nepostačuje ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení, soud provede zápis na základě tohoto návrhu. Ustanovení § 78 se nepoužije.(2) Zápis podle odstavce 1 soud neprovede, jestliže v době rozhodování o návrhu na výmaz probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek podnikatele nebo jestliže v průběhu řízení o tomto návrhu vyšly najevo skutečnosti, které zpochybňují pravdivost prohlášení likvidátora obsaženého v tomto návrhu.8. Nejednotnou rozhodovací praxi soudů při aplikaci § 82 z. v. r. sjednotil Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. února 2019, sp. zn. 27 Cdo 2143/2017, uveřejněným pod číslem 128/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní /dále jen „R 128/2019“/. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud zformuloval a odůvodnil (mimo jiné) závěr, podle něhož „Rejstříkový soud v řízení zahájeném na základě návrhu podaného podle § 82 odst. 1 z. v. r. zkoumá toliko, zda:a) zapsaná právnická osoba byla zrušena rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,b) návrh za právnickou osobu podal likvidátor jmenovaný soudem nebo jiným orgánem veřejné moci,c) likvidátor doložil prohlášení o tom, že bezúspěšně prověřil možnost uplatnit neplatnost nebo neúčinnost právních jednání právnické osoby a že majetek této osoby nepostačuje ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení,d) neprobíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek právnické osoby – podnikatele,e) nevyšly najevo skutečnosti, které zpochybňují pravdivost prohlášení likvidátora obsaženého v návrhu, af) provedení zápisu nebrání probíhající trestní stíhání proti právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim (srov. § 90 odst. 2 z. v. r. ve spojení s § 32 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim).9. Jsou-li splněny všechny shora uvedené podmínky, rejstříkový soud provede zápis výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku, aniž by vydával rozhodnutí o povolení zápisu. Není-li některá z těchto podmínek splněna a je-li zde důvod pro postup podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud návrh odmítne, jinak jej zamítne.“10. V poměrech projednávané věci byla společnost zrušena rozhodnutím jediného společníka společnosti při výkonu působnosti valné hromady ze dne 12. dubna 2017, jak se podává z notářského zápisu NZ , Anonymizováno, , N , Anonymizováno, , sepsaného téhož dne , Anonymizováno, , notářkou v , Anonymizováno, , založeného v předloženém rejstříkovém spisu.11. Ze shora uvedených skutečností je zřejmé nesplnění primární podmínky výslovně vyplývající ze shora citovaného § 82 z. v. r. - zmíněné v citovaném výkladu Nejvyššího soudu v R 128/2019 pod bodem a) - a to zrušení společnosti rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci. Splnění této podmínky představuje nepřekročitelný zákonný limit aplikace § 82 z. v. r. a nedostatek této podmínky bez dalšího vylučuje vyhovění podanému návrhu na výmaz společnosti z obchodního rejstříku v režimu § 82 z. v. r.12. Pak je ale třeba přisvědčit požadavku soudu prvního stupně na doložení proběhlé a ukončené likvidace společnosti v souladu s právní úpravou obsaženou v § 187 a násl. o. z. Představy odvolatele, které tam stanovené povinnosti likvidátora jsou v poměrech projednávané věci zbytečné, jsou zcela irelevantní, neboť zákonem předepsaný postup likvidace je i pro odvolatele bez dalšího závazný. K tomu lze z bohaté rozhodovací praxe odvolacího soudu podotknout, že v řadě obdobných případů likvidace nekontaktních a nemajetných právnických osob likvidátoři povinnostem dle zmíněné právní úpravy bez obstrukcí dostáli, doložili proběhlou a ukončenou likvidaci a rejstříkový soud jejich návrhu na výmaz dané právnické osoby z veřejného rejstříku vyhověl. To, že jde o nekontaktní a nemajetnou společnost, že likvidátor nemá k dispozici její dosavadní účetnictví, jistě neznamená, že účetní výkazy sestavené likvidátorem v rámci postupu dle zmíněné právní úpravy budou „falešné a nepravdivé“. U likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců dle § 191 odst. 4 o. z. soudy důvodně předpokládají zcela profe