2 Cmo 135/2021-93 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením odmítl soud prvního stupně odvolání žalované proti rozsudku stejného soudu ze dne 19. 1. 2021, č. j. 13 Cm 33/2020-69. Konstatoval, že uvedený rozsudek byl žalované doručen prostřednictvím datové schránky jejího právního zástupce dne 18. 2. 2021. Lhůta patnácti dnů počítaná od tohoto okamžiku skončila dne 5. 3. 2021. Protože odvolání proti stejnému rozsudku bylo odesláno dne 12. 3. 2021, jde o odvolání podané až po zákonné lhůtě stanovené v § 204 odst. 1 o. s. ř. Proto soud prvního stupně toto dovolání odmítl jako opožděně podané podle § 208 odst. 1 o. s. ř.2. Proti tomuto odvolání se včas odvolala žalovaná a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolání považuje za včasné. Přitom poukazuje na rozdíl mezi dodáním soudní písemnosti do datové schránky a doručením stejné písemnosti podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen zákon). K doručení je nutné, aby se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba. Právní zástupce s ohledem na jeho dočasnou nepřítomnost si vyzvedl předmětnou písemnost až dne 26. 2. 2021 a teprve tehdy byla doručena. Před tím se do datové schránky přihlásil jen zaměstnanec tohoto právního zástupce z důvodu kopírování dokumentů v jiné právní věci, která se týká jiného klienta.3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].4. Vyšel při tom z okolností, ze kterých vycházel i soud prvního stupně. Z Potvrzení o dodání a doručení výše uvedeného rozsudku soudu prvního stupně do datové schránky právního zástupce žalované zjistil, že tato soudní písemnost byla do datové schránky právního zástupce žalované dodána dne 18. 2. 2021 v 12:32:15 hodin. Stejného dne v 15:07:06 se do této datové schránky přihlásila oprávněná osoba.5. Ustanovení § 17 odst. 3 zákona rozlišuje dodání do datové schránky, jde vlastně o okamžik, od kterého je příslušný dokument k adresátovi k dispozici, a samo doručení dokumentu, ke kterému dochází v okamžiku, kdy do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah oprávnění přístup k datovému dokumentu. Okamžik dodání tedy jistě okamžikem doručení soudní písemnosti není. Stejný okamžik dodání může nejvýš určit, kdy dojde k fikci doručení. Z odůvodnění napadeného usnesení neplyne, že by soud prvního stupně na věc pohlížel jinak. Uvedené ustanovení rovněž rozlišuje různé možné, nikoliv ovšem nutné stupně oprávnění k přístupu do datové schránky.6. V případě advokátů, to znamená fyzických osob podnikatelů, má podle § 8 odst. 2 zákona přístup do datové schránky v plném rozsahu právě tento advokát. Toto oprávnění k přístupu zahrnuje bez dalšího i způsobilost přístupu k dokumentům doručovaným do vlastních rukou. To je případ také soudních rozsudků.7. Podle § 8 odst. 6 písm. a) zákona může podnikající fyzická osoba oprávnit k přístupu do datové schránky i jinou osobu. Na jejich vzájemném poměru nezáleží. Zatímco ten, komu byla datová schránka zřízena, má do ní přístup bez dalšího, jiné oprávněné osoby je možné, co se přístupu do datové schránky týká, omezit. Toto omezení nastaví si ten, komu byla datová schránka zřízena přímo na této datově schránce. Sekundárně oprávněná osoba pak obdrží vlastní přístupové údaje. Ty jí umožní se do datové schránky přihlásit, ale zároveň jí brání, aby mohla se dostat k dokumentům, které jsou již mimo její přístupové oprávnění.8. Jestliže ovšem ten, komu byla datová schránka zřízena a proto má do ní neomezený přístup, neoprávní kvalifikovaně jinou osobu k přístupu do své datové schránky a neurčí kvalifikovaně rozsah jejího oprávnění k přístupu k dokumentům, ale pouze jinému sdělí svoje přístupové kódy, potom když se třeba i jiná osoba přihlásí do datové schránky pod kódem toho, komu byla datová schránka zřízena, jde o jednání toho, komu byla datová schránka zřízena. Jejich případná ujednání, jež se na možnosti přístupu do datové schránky neprojeví, nemohou mít žádný význam.9. Jestliže v tomto případě systém datových schránek vykázal ohledně předmětné soudní písemnosti, to znamená shora uvedeného rozsudku soudu prvního stupně doručení, je zřejmé, že se do datové schránky právního zástupce žalovaného někdo přihlásil pod přístupovými údaji toho, komu byla datová schránka zřízena, nebo ten, kdo byl kvalifikovaně pověřen přístupem do datové schránky a jehož oprávnění zahrnuje i přístup k soudním písemnostem určeným do vlastních rukou.10. Pro lakonická odvolací tvrzení ohledně toho, kdo a na základě čeho měl se jako blíže neurčený pracovník právního zástupce žalované přihlásit do datové schránky tohoto právního zástupce, nelze uzavřít, jakým postupem se tak stalo. Nicméně s ohledem na výše uvedené je zřejmé, že pro každou z možných variant platí, že předmětný rozsudek soudu prvního stupně byl vskutku doručen již dne 18. 2. 2021, jak to také systém datových schránek vykázal. Z toho důvodu je samozřejmě také bezvýznamné, že odvolání nejen přináší pouze strohá tvrzení o pohybu na datové schránce právního zástupce žalované a že k prokázání těchto okolností nebyly ani označeny a tím méně předloženy jakékoliv doklady, které by uvedená tvrzení dokládaly. Zejména nebylo tvrzeno a ani prokázáno, jak byla datová schránka právního zástupce nastavena, co se pověření jiných osob týká, a jak bylo ošetřeno jejich případné omezení, co se týká jejich přístupu k některým datovým dokladům. Jen tvrzením samozřejmě zůstává, kdy se údajně právní zástupce žalované do své datové schránky sám přihlásil. To však také není rozhodující pro posouzení důvodnosti projednávaného odvolání, jak je zvýše uvedeného zřejmé.11. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.