6 Cmo 276/2020-87 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem došlým soudu 11. února 2019 se navrhovatel jako člen účastníka domáhal vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů účastníka, které se konalo 10. listopadu 2018, kterým byli zvoleni členové představenstva účastníka. Důvody neplatnosti navrhovatel spatřoval v tom, že navrhovatel byl nezákonným způsobem vyřazen z kandidatury do představenstva družstva, tudíž shromáždění delegátů nebylo umožněno hlasovat a volit členy představenstva ze všech řádně přihlášených kandidátů. Tím bylo porušeno základní právo navrhovatele jako člena družstva podílet se na správě a činnosti družstva jako člen statutárního orgánu stejně jako právo delegátů na úplnou a svobodnou volbu kandidátů do orgánů družstva a v konečném důsledku i oprávněný zájem družstva na konání řádných voleb do představenstva. Navrhovatel argumentoval zněním ust. § 711 odst. 2 z.o.k., podle kterého člen družstva předem informuje družstvo o okolnostech zákazu konkurence posle ust. § 710 z.o.k., podle ust. § 711 odst. 2 z.o.k. dále platí, že pokud členská schůze (shromáždění delegátů) v okamžiku zvolení člena představenstva členem představenstva na některou z okolností zakládající zákaz konkurence byla výslovně upozorněna, má se za to, že tento člen představenstva činnost, které se zákaz týká, zakázanou nemá. To neplatí, pokud členská schůze (shromáždění delegátů) vyslovila nesouhlas s takovou činností do jednoho měsíce ode dne, kdy byla na okolnosti podle § 710 z.o.k. upozorněna. V daném případě bylo družstvo na okolnosti zákazu konkurence navrhovatelem upozorněno nejméně dvakrát. Proto měl být navrhovatel připuštěn jako kandidát k volbě do představenstva a teprve poté, pokud by byl členem představenstva zvolen, mohlo shromáždění delegátů rozhodnout, že mu případnou konkurenční činnost nepovoluje. Takto družstvo nepostupovalo, protože toto upozornění navrhovatele o tom, že navrhovatel má platné živnostenské oprávnění na shodný předmět činnosti jako účastník, nebylo předloženo v souladu s ust. § 711 z.o.k. k rozhodnutí shromáždění delegátů, nýbrž navrhovatel byl bez dalšího z kandidátky vyřazen, přičemž není zřejmé, kdo a za jakých okolností o jeho nepřipuštění jako kandidáta do představenstva rozhodl. V daném případě tudíž nastala podle ust. § 711 z.o.k. zákonná domněnka, že mu tato činnost je povolena, jelikož příslušný orgán o nepovolení činnosti navrhovateli nerozhodl. Navrhovatel byl tudíž nezákonným způsobem z kandidátky vyřazen a za této situace nemohla volba členů představenstva proběhnout platně a napadené usnesení, kterým bylo zvoleno představenstvo družstva, je tudíž neplatné. Poukázal rovněž na šikanózní a účelový postup družstva vůči navrhovateli, když v případě dalších tří kandidátů do představenstva (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ), kteří byli napadeným usnesením do představenstva zvoleni, je rovněž dán důvod konkurenčního jednání, avšak u těchto osob překážku nikdo neřešil, na rozdíl od navrhovatele. Dále byla provedena v letošním roce účelově změna stanov ve smyslu, že u těchto tří osob uvedená okolnost nadále není na závadu, tyto osoby následně postupně rezignovaly na členství v orgánech konkurenčních subjektů, čímž důvod konkurenčního jednání (až následně) odpadl. Pokud jde o procedurální otázky předmětného shromáždění delegátů, vůči těm navrhovatel neměl žádné námitky, tedy učinil nesporným, že bylo řádně svoláno, usnášeníschopné a předmětné rozhodnutí přijato potřebnou většinou.2. K argumentaci účastníka v průběhu řízení uvedl, že skutečně obdržel tzv. informační dopis od , Anonymizováno, z 26. 10. 2018 (formou emailu), poukazoval však na to, že jmenovaná pracuje v sekretariátu předsedy družstva a je zároveň členkou dalších orgánů družstva, představenstvo ovšem nebylo z důvodů shora uvedených oprávněno navrhovatele vyřadit z kandidatury, jelikož rozhodnutí o tom příslušelo pouze shromáždění delegátů. V závěrečném návrhu pak navrhovatel shrnul, že bylo provedeným dokazováním prokázáno, že navrhovatel byl nezákonným způsobem nepřipuštěn k volbě do představenstva, přestože podal řádnou přihlášku jako kandidát, v níž upozornil na existenci konkurenčního jednání, mělo být proto postupováno podle ust. § 710 a 711 z.o.k., přičemž bylo pouze v kompetenci shromáždění delegátů mu předmětnou činnost zakázat. K tomu nedošlo, shromáždění delegátů o této otázce nerozhodlo, nastala proto zákonná domněnka, že mu předmětná činnost je povolena a měl být tudíž zařazen na kandidátku do představenstva. Došlo tak k porušení základního práva navrhovatele jako člena být volen do orgánů družstva a vzhledem k tomu, že usnesení o volbě členů představenstva bylo přijato jako celek, je z tohoto důvodu neplatné celé toto usnesení, jelikož volba z uvedeného důvodu neproběhla v souladu se zákonem a stanovami.3. Účastník se k věci vyjádřil, že napadené usnesení je platné, a navrhl proto zamítnutí návrhu. Úvodem uvedl, že bez ohledu na to, zda bude nebo nebude vyslovena neplatnost napadeného usnesení, navrhovatel přesto nebude a nebyl by zvolen do této funkce, protože na jeho zvolení není společná vůle hlasujících a jeho zvolení by nebylo povoleno pro střet zájmů. Označil návrh za účelovou obranu navrhovatele, když ten dodatečně zjistil, že by nemohl být zvolen členem statutárního orgánu pro svůj střet zájmů, snaží se využít podání tohoto návrhu k získání času pro zhojení tohoto již nastalého stavu. Účastník v tom spatřuje zneužívání práva navrhovatelem, které nemůže požívat právní ochrany. Dále uvedl, že návrh byl podán opožděně, jelikož subjektivní lhůta podle ust. § 258 o.z. začíná běžet od okamžiku, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět skutečnost zakládající neplatnost rozhodnutí, přičemž v tomto případě dle vlastního vyjádření navrhovatele tento okamžik nastal podle účastníka již 26. 10. 2018, kdy byl navrhovatel prokazatelně uvědoměn o tom, že nebude pro střet zájmů zařazen do seznamu kandidátů. Dále argumentoval ustanovením čl. 63 Stanov účastníka potažmo volebním řádem účastníka s tím, že navrhovatel nesplnil kvalifikované podání samotné přihlášky kandidáta, když sice v přihlášce za kandidáta pravdivě uvedl svůj střet zájmů, tím ale svoji přihlášku sám zneplatnil, protože náležitostí platné přihlášky podle volebního řádu je opačná skutečnost, jelikož kandidát musí výslovně prohlásit, že ve střetu zájmu není. Tedy navrhovatel svoje oznámení konkurenčního jednání neformuloval správně ve smyslu čl. 1 odst. 4 volebního řádu, na které odkazují stanovy družstva v čl. 54–63, když nejdříve uvedl výčet překážek a teprve následně uvedl, že žádné další nemá. Neformuloval tedy správně přihlášku za kandidáta, která z toho důvodu nebyla platná. O tom, že v důsledku konkurenčního jednání nemůže být zařazen na kandidátku, musel mít navrhovatel povědomost již před konáním napadeného shromáždění, jednak z toho důvodu, že na shromáždění , adresa, , jehož je navrhovatel členem, se řešila tatáž situace, takže navrhovateli muselo být zřejmé, že stejný problém bude mít i ve vztahu k účastníkovi, kromě toho představenstvo účastníka navrhovateli zaslalo před konáním shromáždění delegátů informační dopis, ve kterém mu bylo oznámeno, že nebude zařazen na kandidátku. Tento dopis, jak již shora uvedeno, obdržel 26. 10. 2018. Účastník odmítl argumentaci navrhovatele o tom, že nastala zákonná domněnka, že mu je povolena konkurenční činnost, jelikož shromáždění delegátů by podle účastníka mohlo posuzovat jeho vyloučení z kandidatury pouze za předpokladu, že by podal přihlášku za kandidáta správně (s prohlášením, že není ve střetu zájmu a není mu známa žádná překážka plnit kandidovanou funkci). Návrh označil za účelový i s ohledem na probíhající další řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 73 Cm 21/2019, na které je předmětný návrh neopodstatněnou obrannou reakcí navrhovatele.4. K argumentaci účastníka v průběhu řízení navrhovatel dále uvedl, že tato argumentace je čistě účelová a postavená na domněnkách a hrubě zkreslených popřípadě nepravdivých informacích. Zdůraznil, že návrh byl rozhodně podán včas, konstrukci účastníka o tom, že subjektivní tříměsíční lhůtu k podání návrhu je nutno odvíjet již od 26. 10. 2018, kdy obdržel tzv. informační dopis, je zcela nesprávná, neboť je naprosto nemyslitelné, aby subjektivní tříměsíční lhůta k dovolání se neplatnosti usnesení shromáždění delegátů u soudu začala běžet ještě před tím, než předmětné rozhodnutí bylo přijato. V daném případě subjektivní tříměsíční lhůta mohla začít běžet nejdříve od 10. listopadu 2018, kdy se předmětné shromáždění konalo. V daném případě se s konkrétním obsahem napadeného usnesení navrhovatel mohl seznámit nejdříve 8. ledna 2019, kdy byl zápis ze schůze shromáždění zveřejněn ve sbírce listin rejstříkového soudu. Dále zdůraznil, že přihláška navrhovatele ke kandidatuře do představenstva byla zcela správná a řádná, jelikož ten zde jednoznačně uvedl skutečnosti, ze kterých by bylo možné dovozovat zákaz konkurence podle ust. § 710 z.o.k., jak mu ukládá ust. § 711 odst. 1 z.o.k. Dále zde jednoznačně uved