6 Cmo 309/2020-100 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze jako soud I. stupně výše uvedeným rozsudkem ve výroku I. zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení Kč 49 833,- s přísl. a ve výroku II. rozhodl o nákladech řízení k tíži žaalobce, kterému uložil povinnost zaplatit žalovanému Kč 27 200,- na jejich náhradu.2. Rozhodnutí vychází ze zjištění, že žalovaný byl opakovaně zvolen předsedou žalobce členskou schůzí konanou dne 25. 6. 2014 a jeho funkce zanikla v červenci 2015; soud I. stupně posuzoval, zda za toto období 13 měsíců výkonu funkce měl žalovaný nárok na vyplacení odměny Kč 43 333,- a příspěvek na mobilní telefon Kč 6 500,-. Soud I. stupně zjistil, že o výši odměny cca Kč 40 000,- ročně pro nově zvolené představenstvo rozhodla členská schůze 4. 5. 2011, tj. Kč 3 334,- měsíčně, a o příspěvku na telefom Kč 500,- měsíčně členská schůze 22. 9. 2011. O vyplácení odměny předsedovi družstva poskytla informaci předsedkyně žalovaného na členské schůzi 10. 9. 2015. Soud I. stupně tak uzavřel, že žalovanému právo na výplatu uvedených částek náleželo a že se tedy výběrem uplatněné částky žalovaný na úkor žalobce neobohatil. Proto žalobu zamítl, o nákladech řízení pak rozhodl podle výsledku řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému přiznal právo na jejich náhradu za právní zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v rozsahu dle uvedené specifikace.3. Proti tomuto rozhodnutí soudu I. stupně podal žalobce odvolání a navrhl jeho změnu, tedy trval na zaplacení uplatněné částky, dále požadoval náhradu nákladů před soudy obou stupňů. Žalobce namítá, že soud I. stupně nelogicky vyloučil aplikovat § 777 zák. o obchodních korporacích, podle něhož ujednání o výkonu funkce musí být přizpůsobeno novému zákonu, jinak je výkon funkce bezplatný. Mělo tak dojít k novému schválení smlouvy a s ní i odměny. Podle stanov pak lze odměnu předsedovi poskytnou v případě, že je sjednána ve smlouvě o výkonu funkce nebo schválena členskou schůpzí. Soudu I. stupně žalobce dále vytýká nedůsledné dokazování konkrétně ohledně zápisu z členské schůze 22. 9. 2011, když existují dvě verze zápisu. Podle žalobce výkon funkce předsedy vykonával žalobce v dalším období nedůsledně a dosud nepředal dokumentaci spojenou s výkonem funkce. S žalovaným nebyla uzavřena žádná smlouva o výkonu funkce a ani nebyla taková smlouva schválena členskou schůzí. Žalobce tak trvá na tom, že žalovananý by měl žalobci vrátit nedůvodně vyplacené odměny za výkon funkce a příspěvek na telefon ve výši uplatněné částky.4. Ve vyjádření k odvolání navrh žalovaný potvrzení napadeného rozhodnutí, které považuje za správné. Poukazuje na to, že dopadem ust. § 777 ZOK se soud I. stupně zabýval, že odměna o výkonu fukce byla dohodnuta písemně, i když podpisy jednajících osob se nalézají na různých listinách, zápisech z členských schůzí, a že členská schůze 25. 6. 2014 potvrdila žalovaného za předsedu družstva na druhé funkční období za stávajících finančních podmínek.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně dle § 211 a násl. občanského soudního řádu, včetně řízení, jež mu předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. Ještě před samotným zahájením jednání předseda senátu poučil účastníky o předběžném právním názoru senátu na věc a vedl je k mimosoudnímu vyřízení věci už s ohledem na předmět a délku řízení, růst nákladů, avšak bezúspěšně.6. Předmětem projednávaného sporu je žalobcem uplatněné právo proti žalovanému na zaplacení uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení, které měl žalovaný získat na úkor žalobce vyplacením odměny za výkon funkce předsedy žalobce za období 6/2014-7/2015 a dále vyplacením příspěvku na mobilní telefon (Kč 43 333,- a Kč 6 500,- za 13 měsíců). Žalobce popíral, že po uplynutí funkčního období v 6/2014 byl žalovaný zvolen předsedou družstva na další období a že s ním byla uzavřena smlouva o výkonu funkce, a tedy i schválena odměna členskou schůzí. Žalobce v řízení namítal, že v rozhodném období byl předsedou družstva, když byl opakovaně do této funkce zvolen členskou schůzí, která rozhodla opakovaně i o přiznání uvedených částek.7. Soud I. stupně provedl v řízení dokazování předloženými listinami, zejména stanovami, výpisem z obchodního rejstříku, zápisy z uvedených členských schůzí z 2011-2015, dále provedl výslechy předsedkyně žalobce a uvedených svědků, a po citaci příslušných ustanovení obč. zák. a ZOK uzavřel, že žalovanému odměna za výkon funkce předsedy náležela, jakož i příspěvek za používání mobilního telefonu, a že tedy žalovaný žádný bezdůvodný majetkový prospěch na úkor žalobce nezískal a žádnou výplatu tak nemusí vracet. Podle zjištění soudu I. stupně byl žalovaný zvolen opakovaně do funkce předsedy družstva členskou schůzí konanou dne 25. 6. 2014 a funkci předsedy vykonával až do zániku funkce v 7/2015. Podle stanov ve spojení s rozhodnutím členské schůze z 4. 5. 2011 byla stanovena odměna za výkon funkce, příspěvek na mobilní telefon pak na základě rozhodnutí členské schůze z 22. 9. 2011. Soud I. stupně proto z uvedených důvodů žalobu zamítl; o nákladech řízení pak rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu v řízení ve prospěch žalovaného, kterému přiznal právo na jejich náhradu za právní zastoupení v rozsahu dle vyhl. č. 177/1996 Sb. podle uvedené specifikace.8. Odvolací soud se se zjištěními soudu I. stupně, provedeným dokazováním, hodnocením důkazů, právním hodnocením a přijatými závěry, tedy i napadeným rozhodnutím, plně ztotožnil. Ve shodě se soudem I. stupně je odvolací soud jak s tím, že byl žalovaný opakovaně zvolen předsedou družstva na další období, že v rozhodném období tuto funkci fakticky vykonával až do jejího zániku, tak s tím, že mu za období 13 měsíců odměna za výkon funkce náležela, jakož i příspěvek na mobilní telefon, jak bylo prokázáno z provedených důkazů. Soud I. stupně se s námitkami žalobce vypořádal, provedl dokazování v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí, které řádně a srozumitelně odůvodnil. Další námitky žalobce týkající se nedostatků ve výkonu funkce předsedy, jako nepředání dokumentace nebo nečinnost ve vztahu k obchodnímu rejstříku, nejsou pro toto řízení o vrácení odměny relevantní a na jeho výsledek nemají žádný vliv. Odvolací soud tak pro stručnost v dalším zcela odkazuje na obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí.9. Jestliže tedy soud I. stupně žalobu zamít, nelze, podle odvolacího soudu, takovému rozhodnutí vytknout pochybení. Odvolací soud proto napadené rozhodnutí dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil. O nákladech odvolacího řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 citovaného zákona a v řízení úspěšnému žalovanému přiznal právo na jejich náhradu za právní zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v rozsahu dvou úkonů právní pomoci, vyjádření k odvolání a účast na jednání, včetně režijního paušálu.