6 Cmo 352/2020-17 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným Městskému soudu v Praze (dále jen „soud I. stupně“) dne 17. června 2020 navrhovatelka navrhla, aby soud I. stupně odvolal účastníka 2) jako likvidátora účastníka 1) pro řádné neplnění svých povinností (společnost se nachází v likvidaci již od roku 2008, dosavadní likvidátor je nečinný, když za společnost nepodával daňová přiznání a nereagoval ani na výzvy navrhovatelky) a jmenoval nového likvidátora.2. Na výzvu soudu I. stupně v usnesení ze dne 2. července 2020, č. j. 77 Cm 73/2020-7 vyjádřit se k návrhu na zahájení řízení účastníci nereagovali.3. Soud I. stupně o věci rozhodl bez nařízení jednání podle ustanovení § 89 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, neboť v souladu s ustanovením § 121 o. s. ř. vycházel ze skutečností, které mu byly obecně známy nebo známy z jeho vlastní činnosti, a proto nebylo nutné provádět dokazování.4. Soud I. stupně usnesením ze dne 21. září 2020, č. j. 77 Cm 73/2020-9- I. odvolal účastníka 2) z funkce likvidátora účastníka 1),- II. novým likvidátorem účastníka 1) jmenoval, Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenčního správce, sídlem , adresa, ,- III. uložil účastníkovi 2) povinnost zaplatit České republice na účet soudu I. stupně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do tří dnů ode dne nabytí právní moci tohoto výroku,- IV. žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.5. Soud I. stupně v odůvodnění uvedl, že účastník 1) byl zrušen v roce 2008 a jako likvidátor mu byl jmenován účastník 2), který nevykonává řádně svou funkci, je dlouhodobě nečinný, provádí likvidaci účastníka 1) přes čtrnáct let bez okolností bránících jejímu dokončení a nepodává za něj daňová přiznání. Odkazem na ustanovení § 191 odst. 1 až 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) ve spojení s ustanovením § 153 odst. 1 a § 154 odst. 1 o. z. bylo tudíž důvodné dosavadního likvidátora odvolat a jako nového likvidátora jmenovat náhodně zvolenou osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců, když jednatel účastníka 1) neposkytoval záruku řádné a rychlé likvidace, po celou dobu se o průběh likvidace nezajímal a práci likvidátora nekontroloval.6. Soud I. stupně uvedl, že řízení o jmenování likvidátora jako soudní řízení podléhá poplatkové povinnosti podle ustanovení § 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sop“) a výše soudního poplatku podle položky 4 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků činí 2 000 Kč. Jelikož navrhovatelka je od soudního poplatku osvobozena podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona o sop, soud I. stupně postupem podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona o sop ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 zákona o sop uložil povinnost zaplacení soudního poplatku účastníkovi 2), jenž zavinil zahájení tohoto řízení, když pro svou dlouhodobou nečinnost řádně nevykonával funkci likvidátora.7. Ve včas podaném odvolání ze dne 26. října 2020 proti výroku III. uvedeného usnesení soudu I. stupně účastník 2) (odvolatel) navrhl, aby odvolací soud napadený výrok zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k novému projednání.8. Účastník 2) uvedl, že v rámci možností plnil své povinnosti likvidátora řádně, jednatele účastníka 1) vyzval doporučeným dopisem k předání majetku, účetnictví a dokladů společnosti, poštovní zásilka byla nepřevzatá vrácena zpět. Při osobní návštěvě posledního známého sídla účastníka 1) zjistil, že jeho jednatel se z uvedené adresy odstěhoval bez udání nové adresy, na což vynaložil náklady z vlastních prostředků, jež nebyly nijak nahrazeny. Účastník 2) se ohradil proti tvrzení navrhovatelky o doručení výzev k podání přiznání z příjmů právnických osob za období 2015 – 2018. I kdyby byly výzvy doručeny, účastník 2) neměl žádné podklady k sestavení požadovaných daňových přiznání, neboť mu nikdy nebylo předáno účetnictví ani žádné doklady účastníka 1).9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací podle ustanovení § 212 a násl. přezkoumal napadené usnesení v mezích podaného odvolání včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání účastníka 2) není důvodné.10. Soud I. stupně vzal v úvahu, že navrhovatelka je od placení soudního poplatku osvobozena ze zákona. Navrhovatelka podala návrh na zahájení řízení o odvolání účastníka 2) jako likvidátora účastníka 1), neboť řádně nevykonával funkci likvidátora a byl dlouhodobě nečinný. Pokud by účastník 2) plnil svou funkci řádně, navrhovatel by se nepochybně nedomáhal jeho odvolání z funkce. Skutečnosti resp. tvrzení, uváděné v odůvodnění podaného odvolání, účastník 2) neprokázal žádnými důkazy.11. Odvolací soud neshledal pochybení v posouzení skutkového a právního stavu projednávané věci soudem I. stupně a proto napadené usnesení ve výroku III. podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.12. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. a nepřiznal ji žádnému z účastníků řízení, když účastník 2) nebyl v odvolacím řízení úspěšný a ostatním účastníkům řízení v souvislosti s odvolacím řízením žádné náklady nevznikly.