6 Cmo 46/2021-218 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou Městskému soudu v Praze (dále jen „soud I. stupně“) dne 12. června 2014 žalobce navrhl, aby soud určil, že rozhodnutí shromáždění delegátů žalovaného ze dne 20. listopadu 2013, které potvrdilo rozhodnutí představenstva žalovaného ze dne 15. července 2013 o vyloučení žalobce z družstva, je neplatné.2. Soud I. stupně rozsudkem ze dne 24. listopadu 2016, č. j. 72 Cm 110/2014-55 žalobu zamítl (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 12 686,26 Kč k rukám jeho zástupkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).3. K odvolání žalobce (odvolatele) ze dne 22. prosince 2016 a vyžádanému doplnění ze dne 27. prosince 2016 s návrhem na zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 13. února 2018, č. j. 8 Cmo 68/2017-85 napadený rozsudek soudu I. stupně potvrdil (výrok I.) a uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému na nákladech odvolacího řízení částku 9 938,94 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupkyně (výrok II.).4. Proti uvedeným rozsudkům soudu I. stupně a odvolacího soudu podal žalobce (dovolatel) dne 4. května 2018 dovolání s návrhem na zrušení obou rozsudků a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.5. Na výzvu soudu I. stupně ze dne 24. května 2018, č. j. 72 Cm 110/2014-97 k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání ve vyměřené výši 14 000 Kč žalobce reagoval žádostí ze dne 31. května 2018 o osvobození od placení soudního poplatku.6. Soud I. stupně usnesením ze dne 19. července 2018, č. j. 72 Cm 110/2014-100 návrh žalobce o osvobození od soudních poplatků zamítl (výrok I.) a uložil mu povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 14 000 Kč za podané dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 13. února 2018, č. j. 8 Cmo 68/2017-85 do 15 dnů od právní moci usnesení (výrok II.), neboť žalobce nedoložil své majetkové poměry a znemožnil soudu posoudit, zda splňuje zákonné podmínky pro přiznání osvobození od soudního poplatku.7. Soud I. stupně usnesením ze dne 5. září 2018, č. j. 72 Cm 110/2014-102 dovolací řízení proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu zastavil (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), neboť žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě, což bylo důvodem zastavení řízení podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Sop“).8. Uvedené usnesení soudu I. stupně žalobce (odvolatel) napadl včasným odvoláním ze dne 20. září 2018 s návrhem na jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.9. Odvolací soud usnesením ze dne 31. října 2018, č. j. 6 Cmo 286/2018-167 napadené usnesení soudu I. stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl, že žalobce a žalovaný nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).10. Proti uvedeným usnesením soudu I. stupně a odvolacího soudu podal žalobce (dovolatel) dne 11. ledna 2019 dovolání s návrhem na jejich zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k novému řízení.11. Soud I. stupně usnesením ze dne 17. ledna 2019, č. j. 72 Cm 110/2014-173 vyzval žalobce ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání ve vyměřené výši 14 000 Kč s poučením o zastavení řízení před soudem I. stupně v případě nesplnění poplatkové povinnosti ve stanovené lhůtě.12. K žádosti žalobce ze dne 31. ledna 2019 o osvobození od placení soudního poplatku soud I. stupně usnesením ze dne 3. dubna 2019, č. j. 72 Cm 110/2014-184 změnil své výše uvedené usnesení tak, že vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání ve vyměřené výši 4 000 Kč, na což žalobce reagoval žádostí ze dne 29. dubna 2019 o osvobození od placení tohoto soudního poplatku.13. Soud I. stupně usnesením ze dne 13. května 2019, č. j. 72 Cm 110/2014-188 návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků zamítl (výrok I.) a uložil mu povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 4 000 Kč za podané odvolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 31. října 2018, č. j. 6 Cmo 286/2018-167 do 15 dnů od právní moci usnesení (výrok II.), když dospěl k závěru o bezúspěšném uplatňování práva žalobcem.14. Soud I. stupně usnesením ze dne 17. června 2019, č. j. 72 Cm 110/2014-189 zastavil dovolací řízení odkazem na ustanovení § 9 odst. 1 zákona o SoP, neboť žalobce (dovolatel) nezaplatil soudní poplatek za dovolací řízení ani po uplynutí lhůty stanovené výše uvedeným usnesením (výrok I.) a žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (výrok II.), neboť žalobce z procesního hlediska zavinil zastavení dovolacího řízení a ostatním účastníkům řízení vznikl nárok na náhradu nákladů řízení, které jim však nevznikly.15. Výrok I. uvedeného usnesení soudu I. stupně žalobce (odvolatel) napadl včasným odvoláním ze dne 2. července 2019 s návrhem na jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.16. Soud I. stupně usnesením ze dne 8. července 2019, č. j. 72 Cm 110/2014-192 uložil žalobci ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení doplnit své odvolání ze dne 2. července 2019 proti usnesení soudu I. stupně ze dne 13. května 2019, č. j. 72 Cm 110/2014-188 (nesprávně - viz výše uvedené) o náležitosti uvedené v ustanovení § 202 odst. 1 o. s. ř. s uvedením, v čem konkrétně je spatřována nesprávnost napadeného rozhodnutí a postupu soudu při jeho vydání (odvolací důvod); žalobce uloženou povinnost nesplnil.17. Návrh žalobce ze dne 24. července 2019 na přerušení řízení o odvolání žalobce ze dne 2. července 2019 do pravomocného skončení řízení, vedeného u Okresního soudu v , adresa, o ustanovení opatrovníka žalobce pro zastupování v životě, soud I. stupně usnesením ze dne 13. srpna 2019, č. j. 72 Cm 110/2014-196 zamítl jako nedůvodný.18. Opětovnému návrhu žalobce ze dne 19. září 2019 na přerušení řízení soud I. stupně usnesením ze dne 8. listopadu 2019, č. j. 72 Cm 110/2014-198 vyhověl odkazem na ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ž. do pravomocného skončení řízení o omezení svéprávnosti žalobce a opatrovnictví u uvedeného okresního soudu, jehož výsledkem byl rozsudek ze dne 2. června 2020 o neomezení žalobce na svéprávnosti a zamítnutí návrhu na jmenování opatrovníka. Soud I. stupně následně usnesením ze dne 28. prosince 2020, č. j. 72 Cm 110/2014-205 rozhodl podle ustanovení § 111 odst. 2 o. s. ř. o pokračování v přerušeném řízení.19. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu I. stupně ze dne 17. června 2019, č. j. 72 Cm 110/2014-189 podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. v rozsahu podaného odvolání, včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.20. Podle ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu vyzve usnesením účastníka řízení, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění určí lhůtu a účastníka řízení poučí o způsobu opravy nebo doplnění.21. Podle ustanovení § 205 odst. 1 o. s. ř. musí být v odvolání vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu jej napadá, v čem je spatřována nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh).22. Podle ustanovení § 209 věta první o. s. ř. předseda senátu soudu I. stupně se postará o odstranění případných vad ve včas podaném odvolání (§ 43 o. s. ř.). Nezdaří-li se mu vady odstranit, předloží věc po uplynutí odvolací lhůty se zprávou o tom odvolacímu soudu.23. Odvolací soud ze spisového materiálu zjistil, že výzva soudu I. stupně k odstranění vad odvolání byla doručena žalobci (právnímu zástupci) prokazatelně dne 15. července 2019, žalobce ve stanovené lhůtě a ani do dnešního dne vytčené vady neodstranil přes poučení o důsledcích spojených s neodstraněním vad podaného odvolání a to odmítnutím odvolání odvolacím soudem.24. Vzhledem k uvedeným skutečnostem nelze v odvolacím řízení pokračovat, proto odvolací soud podle ustanovení § 43 odst. 2 ve spojení s ustanovením 211 o. s. ř. odvolání žalobce odmítl, neboť neodstraněné vady podaného odvolání brání jeho věcnému projednání.25. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 146 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. a nepřiznal ji žádnému z účastníků řízení, když žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný a žalovanému v souvislosti s odvolacím řízením žádné náklady nevznikly.