7 Cmo 112/2020-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, „Návrh na prvozápis svěřenského fondu , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , do evidence svěřenských fondů ze dne 3. července 2018 se zamítá.“ V odůvodnění uvedl, že navrhovatel se domáhal zápisu založeného svěřenského fondu do evidence ve smyslu zákona 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících. Návrh došel soudu dne 3. 7. 2018. Soud prvního stupně po citaci přechodných ustanovení zákona č. 460/2016 Sb. (čl. II. a body 3, 4) dále uvedl, že s ohledem na změnu právní úpravy od 1. ledna 2018 platí, že svěřenský fond vzniká až zápisem do evidence svěřenských fondů, ledaže se jedná o svěřenský fond zřízený pro případ smrti, který vzniká smrtí zůstavitele. Svěřenské fondy, které vznikly před 1. lednem 2018, měly povinnost se do nové evidence zapsat do 1. července 2018. Zákon zakotvuje sankci za nesplnění zákonné povinnosti zápisu do evidence svěřenských fondům, jíž je zánik správy svěřenského fondu. Uvedená lhůta platí i pro zápis obmyšlených jmenovaných před účinností novely, kdy v případě nesplnění této povinnosti zanikají účinky jmenování či jiného určení. Z obsahu spisu je zřejmé, že svěřenský fond vznikl dne 13. 5. 2016, návrh na zápis svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů došel soudu prvního stupně dne 3. července 2018, tedy zřejmé, že uplynutím citované hmotněprávní prekluzivní lhůty zakotvené v bodech 3 a 4 čl. II. zákona č. 460/2016 Sb. došlo k zániku správy svěřenského fondu a zániku určení obmyšleného. Z uvedeného důvodu soud návrh na zápis svěřenského fondu zamítl.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. V odvolání rekapitulovala dosavadní průběh řízení a vznesla tyto stěžejní odvolací námitky:1) Ustanovení čl. II., odst. 3 zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a další související zákony stanoví: „Svěřenský fond, který vznikl před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zapíše do evidence svěřenských fondů do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebude-li návrh na zápis podán v této lhůtě, správa svěřenského soudu zanikne.“ Z právního hlediska i výkladu je proto podstatný rozdíl mezi návrh podán a návrh došel soudu.2) Zákon č. 460/2016 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2018 a tedy posledním dnem lhůty šesti měsíců ode dne účinnosti uvedeného zákona se stal poslední den měsíce června 2018, tedy den 30. června 2018 - sobota; proto je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Nelze tedy v žádném případě přijmout tvrzení rejstříkového soudu, že svěřenské fondy, které vznikly před 1. lednem 2018, měly povinnost se do nové evidence zapsat do 1. července 2018, což jest v příkrém rozporu dikcí zákonů. Podle § 57, odst. 3 o. s. ř. je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit či zasláno soudu prostřednictvím držitele poštovní licence (§ 40, odst. 4 s. ř. s.). Není vinou navrhovatele a svěřenského správce, že návrh soudu došel 3. července 2018, předáním návrhu dne 30. června 2018 , právnická osoba, . k doručení soudu byla splněna zákonná povinnost navrhovatele.3. Navrhla, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrhu vyhoví.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle § 1451 o.z. ve znění účinném do 31. prosince 2017, svěřenský fond vznikne, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě; podle § 1451 ve znění účinném od 1. ledna 2018 „Svěřenský fond je zřízen, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě; ….“ (odst. 1), „Svěřenský fond vzniká dnem zápisu do evidence svěřenských fondů.“ (odst. 2), „… Do evidence svěřenských fondů se zapíše po svém vzniku.“ (odst. 3).6. Podle čl. II bod 3. přechodných ustanovení zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, „Svěřenský fond, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zapíše do evidence svěřenských fondů do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebude-li návrh na zápis podán v této lhůtě, správa svěřenského fondu zanikne.“ Podle čl. II bod 4 řečeného ustanovení zákona „obmyšlený svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byl jmenován nebo jinak určen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zapíše do evidence svěřenských fondů do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; nebude-li návrh na zápis podán v této lhůtě, účinky jeho jmenování nebo jiného určení zanikají“.7. Dle § 605 odst.2 o.z. konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá... Dle § 607 o.z. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. „Pokud právní předpis (ať už práva hmotného nebo procesního)…stanoví lhůtu pro podání … návrhu na zahájení řízení ve věci samé v prvním stupni, pak takové podání musí v poslední den lhůty dojít soudu. Naproti tomu lhůty pro procesní úkony, které mají být vykonány v již zahájeném civilním procesu, jsou zpravidla procesní povahy. V případě pochybností lze vycházet z toho, že lhůta pro zahájení řízení před soudem je hmotněprávní“ viz komentář k § 605 o.z. in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V., a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2017.8. Institut svěřenského fondu byl do českého právního řádu zaveden v souvislosti s rekodifikací soukromého práva novým občanským zákoníkem, zákonem č. 89/2012 Sb. (dále též jen o.z.) účinným od 1. 1. 2014. Dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2017 však svěřenské fondy nebyly nijak evidovány. Dle důvodové zprávy k zákonu č. 460/2016 Sb. byl důsledkem nedostatku informací na straně orgánů vymáhajících právo zvyšující se potenciál využití svěřenského fondu jako nástroje pro legalizaci výnosů z trestné činnosti a nedostatek centrální evidence svěřenských fondů a údajů o době jejich vzniku a základních údajů o osobě svěřenského správce představoval problém i z hlediska ochrany oprávněných zájmů třetích osob (zejména věřitelů), resp. z hlediska možnosti třetích osob využít nástrojů, které jim zákon k ochraně jejich zájmů svěřuje. V reakci na naléhavé připomínky Ministerstva financí, Ministerstva vnitra a Vrchního státního zastupitelství v Praze bylo navrženo zavedení evidence svěřenských fondů především z důvodu jejich netransparentní vlastnické struktury a vysokého potenciálu zneužití především k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Zákonem č. 460/2016 Sb., který měnil, resp. novelizoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, mj. zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále též jen z.v.r.), došlo proto s účinností od 1.1.2018 - pro případy smluvního zřízení svěřenského fondu inter vivos, nově ke stanovení, že „dovršující“ právní skutečností, která vede ke vzniku svěřenského fondu je jeho zápis do evidence svěřenských fondů, jenž má konstitutivní povahu - viz § 1451 odst. 2 o.z., dle něhož svěřenský fond vzniká dnem zápisu do evidence svěřenských fondů. Současně zákon stanovil šestiměsíční lhůtu, během níž musejí být podány návrhy na zápis svěřenských fondů, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do evidence svěřenských fondů. Jako sankci za nesplnění této povinnosti stanovil zánik správy svěřenského fondu - viz výše citované přechodné ustanovení. Dle § 1472 o.z. při zániku správy svěřenského fondu vydá svěřenský správce majetek tomu, kdo na něj má právo; má se za to, že na majetek má právo obmyšlený, a pokud není, zakladatel svěřenského fondu; není-li žádný z nich, připadá majetek do vlastnictví státu. Záměrem zákonodárce byla větší transparentnost svěřenských fondů a k dosažení tohoto cíle byla zákonem zakotvena povinnost zápisu (tzv. starých – dosud neevidovaných) svěřenských fondů (tedy již vzniklých před 1. 1. 2018) do evidence svěřenských fondů. V zájmu právní jistoty pak bylo kogentním způsobem stanovit obligatorní postup - v případě nepodání návrhu na jejich zápis do evidence v zákonné lhůtě, vedoucí od zániku správy svěřenského fondu (nastalé automaticky - ex lege) k zániku samotného fondu. Obsahem tohoto postupu je vypořádání majetku svěřenského fondu. Vypořádání tohoto majetku je spojeno ještě s posledními akty - jednáními končícího správce. Zanikla-li správa svěřenského fondu, končící správce je dle zákona ještě povinen uskutečnit vydání majetku oprávněným.9. Dle obsahu předloženého spisu se navrhovatelka domáhá zápisu svěřenského fondu , Anonymizováno, do evidence svěřenských fondů. V řešeném případě se jedná o případ již vzniklého svěřenského fondu (viz úředně ověřený opis smlouvy o svěření majetku svěřenskému správci a o výkonu jeho funkce ze d